Dobrý den, zajímalo by mě, kdy se objevil dezert rakvička a věneček.

Text dotazu

Dobrý den,
zajímalo by mě, kdy se objevil dezert rakvička a věneček. Lze to nějak dohledat? Nenašla jsem encyklopedii cukrářství ani dortů a dezertů a v archivu není oborový časopis cukrářů dostupný.

Děkuji a přeji pěkný den

Odpověď

Dobrý den,

 

Prověřili jsme řadu dostupných slovníků, kuchařek a publikací věnujících se dějinám české gastronomie, jednoznačnou odpověď na Váš dotaz se nám ovšem najít nepodařilo.

Každopádně se zdá, že názvy obou dezertů vznikly v návaznosti na tvar obou těchto druhů pečiva, a to pravděpodobně v 19. století. Termín „věneček“ používá již Marie Dobromila Rettigová ve své Domácí kuchařce, v jasné návaznosti na tvar onoho zákusku: „Utluč a prosej libru cukru, udělej po třech bílcích sníh, s tím ten cukr na půl hodiny míchej, dej pak do toho z jednoho citronu šťávu, též oloupej a na drobné nudličky pokrájej půl libry sladkých mandlí a na teplém místě nech dobře usušit; dej pak do toho, dělej z toho věnečky, obloučky a hromádečky (…)“ (v domácí kuchařce nalezneme několik receptů na zákusky s názvem „věnečky“).

V případě rakvičky jsme recept v dostupných starých kuchařkách nedohledali, jistým vodítkem by ovšem mohla být definice v Příručním slovníku jazyka českého, vydaném v letech 1935-1957 („cukrářský výrobek v podobě rakvičky“). Vzhledem k tomu, že slovníky jsou sestavovány s ohledem na zažitá slova a málokdy reflektují čerstvě vzniklé novotvary, skutečnost, že se vysvětlení slova „rakvička“ nachází v publikaci z první poloviny 20. století takřka jednoznačně naznačuje, že v onom období byl již tento dezert delší dobu běžně znám. Jeho název mohl vzniknout z označení formičky, která se používá pro jeho výrobu, a která svým vzhledem skutečně výrazně připomíná miniaturní rakev (viz např. http://www.cukrar-shop.wbs.cz/eshop/foto/615/615714_o_0.jpg). I v některých současných kuchařkách se slovo „rakvička“ používá ve významu blízkém významu slova „formička“: „Rakvičky a jiné formičky. Formičky vymažeme tukem. Žloutky ušleháme dohusta s cukrem, lijeme do formiček. Pečeme na 175°C asi 5 minut a dopékáme dalších 8 minut na 150°C“ (Brussová, K. – Motalová, V.: Sladká kuchařka : české i světové recepty. Olomouc : Agentura Rubico, s.r o., 2003).

Použité zdroje

Příruční slovník jazyka českého. Praha: Statni nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957.
 
Rettigová, M. D.: Domácí kuchařka. Praha : Ikar, 2004.
 
Brussová, K. – Motalová, V.: Sladká kuchařka : české i světové recepty. Olomouc : Agentura Rubico, s.r o., 2003.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

08.09.2015 12:37

George Leopold d’Aure píše:
Sobota 04.02.2023 19:04
Tvar peciva pochazi s jednoho ze svatebnich dortu moravske vetve Kounicu okolo roku 1860.
V duchu modni dekadence pripominka ztraty svobody a tez “mementa mori”.
Hezky den
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu