-
To se mi líbí
-
Doporučit
Pěkný den,
zajímalo by mne, zda se ve středověku používaly parfémy, případně jestli je používali jen ženy nebo i muži, a z čeho se vyráběly.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
historie používání vonných látek, olejů, parfémů je popsána na několika místech na internetu. I když odkazy na různé webové stránky většinou nepreferujeme, protože zdroje informací neověřujeme, tentokrát můžeme doporučit, protože informace tam uvedené jsou podloženy i knižně.
"... arabský lékař a filosof Avicenna prováděl první destilační pokusy s květy růže, která se stala aromaterapeuticky a zejména parfumérsky nejcennější vůní a spolu s dalšími exotickými vůněmi se dostávala obchodními cestami nebo s kořistí z válečných tažení v období vrcholného středověku do Evropy. Obchodními velmocemi se stávají Benátky, Janov, Florencie, ale i ostrov Kypr, na kterém se, dle historických pramenů, objevil i první středověký evropský parfém...
V té době se již běžně připravovaly alkoholické extrakty z květů a bylin. (Název „alkohol“ pochází z arabského „al kuhl“, teprve v 16. století jej začal používat Paracelsus a nahradil tak dvě století používaný název pro koncentrované destiláty „Aqua vitae“ = voda života)...
Nejrůznější aplikace vůní tehdy nahrazovaly absentující hygienické návyky. Když v roce 1533 přišla tehdy čtrnáctiletá Florenťanka Kateřina Medicejská na francouzský královský dvůr, byli v jejím početném doprovodu i osobní parfuméři.
Itálie pevně držela žezlo tehdejší evropské parfumérie a její exportní specialitou byla výroba rukavičkových parfémů. K vyčinění kůží se používala např. také moč, usně proto příslušně páchly a parfémování rukavic bylo módou i nutností. (Rubem této módy parfémovaných rukavic bylo i „umění“ takto aplikovat jedovaté látky s častým následkem smrti, kteréžto umění si osvojila i Kateřina...)
Uvádí se, že počátek výroby silic destilací v jihofrancouzském Grasse, dodnes světovém centru výroby vonných látek, je spojen s příchodem Kateřiny Medicejské na francouzský trůn. Je to též počátek hegemonie Francie v oboru parfumérie...
Produktu, který úspěšně konkuroval parfémům francouzským – německý „Eau admirable“ = podivuhodná voda, pro který se postupně vžil název Eau de Cologne 4711, podlehli mnozí... K nim patřil rovněž (1769-1821), francouzský vojevůdce a císař (1804-1814, 1815). Spolu s manželkou, císařovnou Josefínou, velmi milovali luxusní oděvy, šperky a množství vůní. Zatímco Josefína si oblíbila těžké sladké parfémy, Napoleon dával přednost jemným lehkým vůním květinovým a svěže vonícím citrusům, které odlehčovaly jeho zkoušenou mysl...
Již od samého názvu parfém ( per fumum = kouřem, skrze kouř) lze odvodit, že člověk již odpradávna žil a vyrůstal s vůněmi... Nejstarší zmínky o parfémech pochází již z dob 4000 let př.n.l. Mnoho vyspělých starověkých kultur považovalo vůně za velice důležité... Parfémy a vůně poté nesloužily pouze jako deodoranty zbavující lidské tělo nepříjemných pachů, ale důležitá byla také jejich role při náboženských obřadech...
Největší pokrok v historii parfémů nastal v raném středověku, kdy Arabové začali destilovat vonné rostliny ve velkém. Na rozsáhlých oblastech Persie se pěstovaly růže – zdroj růžového oleje. V té době se již také začaly používat nejrůznější druhy vonných rostlin, ale také pižmo. Po pádu Říma se vonné prostředky staly téměř ze dne na den nedostupnými a to způsobilo, že jejich cena nepřiměřeně stoupla. Ve středověku patřily k nejvýznamnějším centrům obchodu s Východem také Benátky. Východní zboží, jako vonné oleje a parfémy, mělo takový úspěch, že si Evropa žádala stále větší a větší množství těchto vzácných produktů. A Benátky se staraly o jejich bezpečný dovoz. Díky vědeckým pokusům Arabů se převoz těchto látek velmi usnadnil. Tito vědci totiž vymysleli způsob, jakým usnadnit převoz vonných látek v podobě výtažků (extraktů) a tím byla destilace. Umění destilace se poté dále rozvíjelo a přineslo také překvapivý výsledek. Byla nalezena tzv. Aqua vitae – jmenovitě koncentrovaný alkohol, surovina zcela nepostradatelná při výrobě parfémů...
Čerpáno z internetu a z publikace TREPKOVÁ, Emilie, VONÁŠEK, František. Vůně a parfémy. Tajemství přitažlivosti. Praha: Maxdorf, 1997. ISBN 80-85800-48-9.
Do okruhu urozených středověkých žen zahrneme téměř výhradně členky vládnoucí dynastie a panských rodů. Od vrcholného středověku si i české a moravské vznešené dámy barvily kadeře, líčily tváře a rty, přikrášlily i obočí a řasy. Celá tato umně vytvořená krása se vznášela většinou v oblaku vůně vzácných mastí a později i voňavek.
Zdroj: NOIDL, Martin, Šmahel, František. Člověk českého středověku. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-448-0.
Ve všech zdrojích se dozvídáme o lázních, které hojně navštěvovali vznešení páni i dámy a to už od starého Říma. Můžeme proto předpokládat, že vonné oleje a masti používali muži i ženy.
vse
--
Národní knihovna ČR
21.05.2012 15:00