Parfémy ve středověku

Text dotazu

Pěkný den,
zajímalo by mne, zda se ve středověku používaly parfémy, případně jestli je používali jen ženy nebo i muži, a z čeho se vyráběly.
Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,
historie používání vonných látek, olejů, parfémů je popsána na několika místech na internetu. I když odkazy na různé webové stránky většinou nepreferujeme, protože zdroje informací  neověřujeme, tentokrát můžeme doporučit, protože informace tam uvedené jsou podloženy i knižně.
"... arabský lékař a filosof Avicenna prováděl první destilační pokusy s květy růže, která se stala aromaterapeuticky a zejména parfumérsky nejcennější vůní a spolu s dalšími exotickými vůněmi se dostávala obchodními cestami nebo s kořistí z válečných tažení v období vrcholného středověku do Evropy. Obchodními velmocemi se stávají Benátky, Janov, Florencie, ale i ostrov Kypr, na kterém se, dle historických pramenů, objevil i první středověký evropský parfém...
V té době se již běžně připravovaly alkoholické extrakty z květů a bylin. (Název „alkohol“ pochází z arabského „al kuhl“, teprve v 16. století jej začal používat Paracelsus a nahradil tak dvě století používaný název pro koncentrované destiláty „Aqua vitae“ = voda života)...
Nejrůznější aplikace vůní tehdy nahrazovaly absentující hygienické návyky. Když v roce 1533 přišla tehdy čtrnáctiletá Florenťanka Kateřina Medicejská na francouzský královský dvůr, byli v jejím početném doprovodu i osobní parfuméři.
Itálie pevně držela žezlo tehdejší evropské parfumérie a její exportní specialitou byla výroba rukavičkových parfémů. K vyčinění kůží se používala např. také moč, usně proto příslušně páchly a parfémování rukavic bylo módou i nutností. (Rubem této módy parfémovaných rukavic bylo i „umění“ takto aplikovat jedovaté látky s častým následkem smrti, kteréžto umění si osvojila i Kateřina...)
Uvádí se, že počátek výroby silic destilací v jihofrancouzském Grasse, dodnes světovém centru výroby vonných látek, je spojen s příchodem Kateřiny Medicejské na francouzský trůn. Je to též počátek hegemonie Francie v oboru parfumérie...
Produktu, který úspěšně konkuroval parfémům francouzským – německý „Eau admirable“ = podivuhodná voda, pro který se postupně vžil název Eau de Cologne 4711, podlehli  mnozí... K nim patřil rovněž (1769-1821), francouzský vojevůdce a císař (1804-1814, 1815). Spolu s manželkou, císařovnou Josefínou, velmi milovali luxusní oděvy, šperky a množství vůní. Zatímco Josefína si oblíbila těžké sladké parfémy, Napoleon dával přednost jemným lehkým vůním květinovým a svěže vonícím citrusům, které odlehčovaly jeho zkoušenou mysl...
Již od samého názvu parfém ( per fumum = kouřem, skrze kouř) lze odvodit, že člověk již odpradávna žil a vyrůstal s vůněmi... Nejstarší zmínky o parfémech pochází již z dob 4000 let př.n.l. Mnoho vyspělých starověkých kultur považovalo vůně za velice důležité... Parfémy a vůně poté nesloužily pouze jako deodoranty zbavující lidské tělo nepříjemných pachů, ale důležitá byla také jejich role při náboženských obřadech...
Největší pokrok v historii parfémů nastal v raném středověku, kdy Arabové začali destilovat vonné rostliny ve velkém. Na rozsáhlých oblastech Persie se pěstovaly růže – zdroj růžového oleje. V té době se již také začaly používat nejrůznější druhy vonných rostlin, ale také pižmo. Po pádu Říma se vonné prostředky staly téměř ze dne na den nedostupnými a to způsobilo, že jejich cena nepřiměřeně stoupla. Ve středověku patřily k nejvýznamnějším centrům obchodu s Východem také Benátky. Východní zboží, jako vonné oleje a parfémy, mělo takový úspěch, že si Evropa žádala stále větší a větší množství těchto vzácných produktů. A Benátky se staraly o jejich bezpečný dovoz. Díky vědeckým pokusům Arabů se převoz těchto látek velmi usnadnil. Tito vědci totiž  vymysleli způsob, jakým usnadnit převoz vonných látek v podobě výtažků (extraktů) a tím byla destilace.  Umění destilace se poté dále rozvíjelo a přineslo také překvapivý výsledek. Byla nalezena tzv. Aqua vitae – jmenovitě koncentrovaný alkohol, surovina zcela nepostradatelná při výrobě parfémů...
Čerpáno z internetu a z publikace TREPKOVÁ, Emilie, VONÁŠEK, František. Vůně a parfémy. Tajemství přitažlivosti. Praha: Maxdorf, 1997. ISBN 80-85800-48-9.
Do okruhu urozených středověkých žen zahrneme téměř výhradně členky vládnoucí dynastie a panských rodů. Od vrcholného středověku si i české a moravské vznešené dámy barvily kadeře, líčily tváře a rty, přikrášlily i obočí a řasy. Celá tato umně vytvořená krása se vznášela většinou v oblaku vůně vzácných mastí a později i voňavek.
Zdroj: NOIDL, Martin, Šmahel, František. Člověk  českého středověku. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-448-0.
Ve všech zdrojích se dozvídáme o lázních, které hojně navštěvovali vznešení páni i dámy a to už od starého Říma. Můžeme proto předpokládat, že vonné oleje a masti používali  muži i ženy.

Obor

vse

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.05.2012 15:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu