-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den,
chtěla bych se něco dozvědět o Kitty Byronové. Děkuji.
Dobrý den,
O Kitty Byronové se nám podařilo najít pouze tyto informace:
Kitty Byronová byla odsouzena za vraždu svého milence Arthura Reginalda Bakera.
Kitty se do A. R. Bakera zamilovala. Baker byl však ženatý muž, který navenek působil jako spořádaný manžel a vážený člen londýnské burzy. V soukromí byl však těžký alkoholik a měl sklony k násilnickým projevům. Takže na svou milenku často útočil. Jednou ji dokonce málem uškrtil. Baker vedl dvojí život. Oficiální doma se svou manželkou a druhý, tajný se svou milenkou Kitty. Ta přebývala v podnájmu na Duke Street v londýnském West Endu. Jejich domácí žila v domnění, že se jedná o manžele, na kterých není nic tak zvláštního, kromě divokých výměn názorů, které často končily násilím. Večer 7. listopadu 1902 došlo mezi dvojicí k obzvlášť brutálnímu střetu, kdy Kitty vyběhla na chodbu, aby se skryla před pěstmi svého milence. Následujícího rána jim dala domácí, kterou věčné hádky již unavovaly, dva měsíce na to, aby si našli jiné bydlení. Vztah Kitty a Arthura se sice na chvíli po tomto incidentu uklidnil, ale Kitty začínala Bakera zřejmě čím dál více nudit a tak se zastavil za domácí, které řekl, že nejsou manželé a že se postará o to, aby Kitty již následující den opustila podnájem. Tento rozhovor však zaslechla služebná a zpráva se tak rychle donesla až ke Kitty, která když se dozvěděla, že ji bezohledný milenec chce opustit a ještě ji připravit o bydlení, se zase nechala slyšet, že Baker ještě téhož dne zemře. Domácí, která nedokázala pochopit, proč s tímto opilcem a násilníkem slečna Byronová zůstává, když nejsou manželé, na tuto otázku odpověděla, že ho prostě miluje. Pak si došla koupit velký nůž a poslala po poslíčkovi z pošty Bekerovi vzkaz do kanceláře, kde stálo, že ho chce vidět a že je to důležité. Když za ní Baker dorazil na poštu, kde na něj čekala, vytáhla nůž z rukávníku a dvakrát ho bodla. Proces s Kitty začal v prosinci 1902. Kitty se přiznala, že Bakera zabila, ale zároveň tvrdila, že vlastně neví, co dělala a že vraždu nespáchala. Veřejnost s ní soucítila, ale soudce ne. Prosazoval verdikt vypovídající o vraždě, byť s doporučením, aby soud byl shovívavý. To se ale nestalo, Kitty byla shledána vinnou z vraždy a odsouzena k trestu smrti. Tehdejší noviny však zřejmě poměrně podrobně informovaly o tomto případu a společnost považovala trest smrti za příliš krutý vzhledem k tomu, co si Kitty musela od Bakera vytrpět. Zatímco čekala Kitty ve vězení na šibenici, venku kolovala petice proti jejímu rozsudku, na kterou se podařilo sehnat 15 000 podpisů a pak byla odeslána na ministerstvo vnitra. Tuto petici podepsali i úředníci, kteří s Bakerem pracovali a moc dobře věděli, co byl za člověka. Trest smrti byl Kitty změněn na doživotní vězení, v roce 1907 byl její trest opět zmírněn a v roce 1908 byla z vězení již definitivně propuštěna.
Zdroj:
* Blackhall, Susan. Zločiny z vášně. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2010. 224 s. Velké kriminální případy. ISBN 978-80-255-0427-7.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
14.08.2014 10:10