Co se pilo ve středověku

Dobrý den,

nedůležitějším nápojem byla vždy voda.
Ještě ve středověku se považovala za lepší voda říční nebo potoční - byla to "živá voda", zatímco studniční byla pro lidi "voda mrtvá", podezřelá a nebezpečná. Jestliže ve vodě žily ryby a žáby, případně se v ní vyskytovali i jiní živočichové, byla dobrá také pro člověka. Studny naproti tomu často znečisťovaly odpadky, mrtvoly zvířat i lidí apod. 

Vodu a studánky najdeme v pověstech a pohádkách všech národů. Ve slovanské, keltské a germánské mytologii se setkáváme se zvykem studánky a prameny na jaře čistit - ať jsou to zdroje pitné vody nebo prameny léčivé a minerální.
"Otvírání studánek bylo" spojeno s vítáním jara a loučením se se zimou. Lidé však pili i ze stojatých, bahnitých a třeba smrdutých vod, jak uvádějí prameny ze 16. století. Napravovali to prý konzumací česneku.

Na počátku existence českých měst se voda zpočátku nosila z přírodních zdrojů za hradbami, brzy se však začaly hloubit studny, i když kvalitě vody z nich se příliš nedůvěřovalo, zmínka o prvním gravitačním vodovodu v Praze na Starém Městě pochází z roku 1331. Ve středověku se začaly již stáčet minerální vody a dopravovaly se mnohdy na velké vzdálenosti. V Evropě se tak dálo zejména od počátku 16. století, nálezy z Čech patří k nejstarším.

Pravěcí lidé zřejmě znali čaje z léčivých nebo aromatických rostlina léčili jimi své neduhy. Pili také sladkou mízu některých stromů, zejména břízy a javoru, a uměli získávat sladké ovocné šťávy. Skutečným uměním se však stala příprava ovocných šťáv až v 16. a zejména v 17. století.

Část potřeby tekutin se nahrazovala polévkami, které se jedly jako první denní jídlo, i když až do 16.-17. století tři jídla denně obvykle nebývala.
Informace o čaji se dostaly do Evropy až roku 1559 z Japonska. Káva, zrnková i z praženého obilí nebo jiných náhražek, je novodobou záležitostí, zrnková káva pronikla do Evropy (do Cařihradu) z Arábie roku 1554. Stejně tak kakao
- respektive čokoládu - přivezl v roce 1528 do Španělska Cortez.

Z alkoholických nápojů se kromě piva, vína a různých pálenek ve středověku pil i kvas, medovina. Mléko je v prověřené literatuře zmiňováno spíše v souvislosti s výrobou sýrů či másla, než jako nápoj. Bohužel se nám také nepodařilo nalézt žádné bližší informace o dětské stravě. Období středověku bylo dlouhé a předpokládáme, že struktura nápojů také závisela na konkrétním regionu a jeho přírodních podmínkách, ročním období a sociální skupině, do níž lidé patřili.

zdroj :
BERANOVÁ, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha :
Academia, 2007. ISBN 80-200-1340-7. s. 112-129.

Tuto knihu si v Národní knihovně můžete zapůjčit s platným průkazem čtenáře NK ČR, http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_vypsluzby.htm. Více odborných informací by Vám zajisté poskytli např. pracovníci Centra medievistických studií (http://cms.flu.cas.cz/index.php).