-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, prosím Vás o definici slov znalosti a informovanosti.
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.
K pojmu informovanost:Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená informovaný = zpravený nebo poučený o něčem, znalý něčeho, odtud podstatné jméno informovanost jako znalost něčeho, poučenost o něčem.
Sociologický slovník pak vymezuje informovanost takto:
Informovanost je množství informací, kterými jedinec či určitá skupina disponují a které mohou aktivně šířit. Informovanost je úzce vázaná na pojem kompetence. Je objektivně determinována dostupností informací, jejich pravdivostí, úplností a podobně, subjektivně vzdělaností, intelektuálními i mentálními předpoklady jedince. Reálná informovanost nemusí být v souladu s pocitem informovanosti u jedince či skupiny. Náplň nformovanosti nemusí obsahovat jen pravdivé informace, ale může zahrnovat i různé zkreslené údaje, hypotézy, neadekvátní představy. Ovšem v užším slova smyslu se za informovanost pokládá jen suma prověřených skutečností odpovídajících informaci. Za informovaného jedince se považuje člověk, který disponuje právě tímto druhem informací, respektive má přístup k jejich zdrojům.
Pojem znalostvymezuje Spisovný slovník jazyka českého jako
1) vlastnost toho, kdo je znalý něčeho, někoho, informovanost, zkušenost
2) souhrn vědomostí v určitém oboru podložený odbornou průpravou
Znalosti J. Vymětal a M. Vacková ve své knize vymezují jako zobecněné poznání. Vznikají odvozením z informací pomocí urč. posloupnosti formálních pravidel, do nichž můžeme zahrnout porovnávání informací, jejich třídění a synteticko-analytické vyhodnocování apod. Na rozdíl od informací jsou znalosti trvalé, všeobecné, abstraktní, teoretické, objektivní, nezávislé na kontextu, jsou řízené pravidly, jsou vlastnictvím jednotlivce. Často se zaměňují pojmy "znalosti" a "vědomosti". Vědomosti představují souhrn dříve již ověřených zapamatovatelných faktů, resp. jasně daných vztahů mezi nimi. Používáním vědomostí v praxi a hodnocením výsledků tohoto používání se postupně formují individuální zkušenosti, které se mohou přeměnit ve znalosti.
Použitá literatura:
Slovník spisovného jazyka českého. 2. díl, H - L / [zpracoval Bohuslav Havránek]. 2. nezm. vyd. Praha: Academia, 1989 s. 178.Slovník spisovného jazyka českého. 8. díl, Z - Ž : doplňky a opravy / [zpracoval Bohuslav Havránek]. 2. nezm. vyd. Praha: Academia, 1989, s. 355.
Velký sociologický slovník. 1. svazek, A - O. Praha: Karolinum, 1996, s. 429. ISBN 80-7184-164-1.
VYMĚTAL, Jan, VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Praha: Orac, 2000, s. 45-47. ISBN 80-86199-19-3.Jazyk, lingvistika a literatura
--
14.10.2013 10:38