-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, vzhledem k původu daného jména a příjmení a jak je vidět i nepřechýlení příjmení, rád bych věděl, zda je vhodné spojení jména Perchta s příjmením Kovář, či ne a proč.
Dobrý den,
o vhodnosti nebo nevhodnosti spojení křestního jména Perchta a příjmení Kovář se musíte rozhodnout sám. Záleží na vašem citu a pocitu. Vzhledem k tomu, že se sám jmenujete, nejspíš pravým jménem, Jan Holub, překvapuje nás trošku Vaše otázka.
Jména, která nejsou u nás zcela běžná, povoluje soudní znalkyně doktorka Miloslava Knappová . V zásadě doporučuje ta jména, která můžete doložit, že jsou v nějakém kalendáři. S vhodností se spojením s příjmením Vám ale asi nepomůže ani ona.
Kontaktní údaje:
Ověřeno z portálu MSP: 13.12.2013
PhDr. Miloslava Knappová, CSc.
Kubánské náměstí 1322/17
10000 Praha 10-Vršovice
Hlavní město Praha
Zobrazit na mapě
IČ: 71488600
výpis z OR, ŽR
+420 603 329 498
+420 271 733 481
Jazykověda
ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů
V občanském kalendáři dnes nalézáme Bertu nebo také Bertinu. Staročeskou podobou tohoto jména je Perchta. Toto jméno německého původu má základ ve staroněmeckém slově berath, jež znamená "zářící" nebo "skvělá".
V církevním světovém kalendáři bychom dnes žádnou Bertičku nenalezli, avšak během roku jsou v něm připomenuty hned čtyři. Jedna Berta má svátek 6. dubna, druhá, s přívlastkem z Bingenu, jej slaví 15. května, třetí - z Blangy - 4. července a ta poslední 24. března. První Berta, jinak zvaná Bardi, je považována za zakladatelku ženské větve řádu vallombrosánského (řád založený roku 1039 Janem Gualbertem). Byla abatyší v klášterech Cauriglia (Itálie) a Mantignano (Itálie). Druhá Berta žila na přelomu 7. a 8. století v Německu a konečně třetí v 7. století ve Francii. Vraťme se ale k Perchtě. Sluší se připomenout, že předobrazem slavné jihočeské bílé paní byla Perchta z Liechtensteina. Bílá paní sama o sobě je však osobnost legendární a má svůj původ v Německu. U nás se udržela pověst o bílé paní především na zámcích v Jindřichově Hradci, Telči a Českém Krumlově. S nešťastným manželstvím Perchty z Rožmberka (| 1476), která si vzala Jana z Liechtensteina, se seznámil Bohuslav Balbín a velice přispěl k tomu, že osudy obou žen byly spleteny v jednu pověst.
Zdroj: http://libri.cz/databaze/jmena/den.php?m=9&d=23
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
13.01.2014 10:35