URCENI RODU prazske mestske casti PANKRAC (muzsky rod) X PANKRAC (zensky rod)

Text dotazu

Dobry den,Gramaticky spravne je Pankrac (prazska ctvrt)rodu muzskeho nebo zenskeho?neni-li odvozen od jmena Pankrac prosim o krátké vysvetleni původu tohoto vyrazu. Stejny problem mam s malomestem "Revnice" prosim kratce puvod a sklonovani.Dekuji

Odpověď

Dobrý den,

 

dovolujeme si citovat z internetové jazykové příručky Ústavu pro český jazyk: "Jména Aš a Pankrác mohou být podle příruček rodu mužského i ženského (2. p. Aše, Pankráce – 7. p. Aší i Ašem, Pankrácí i Pankrácem)." Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=360&dotaz=pankr%C3%A1c

Dále Revnice, což jsou Řevnice, dle příručky: "Zvláštním případem jsou česká místní jména zakončená na -ice (Roudnice, Rokytnice, Lipnice, Sušice, Lužnice, Budějovice, Litoměřice, Hranice, Hostivice, Kaplice, Prčice). U těch si totiž mnohdy nemůžeme být jisti, zda se jedná o jednotné, nebo množné číslo. Jednoduchá pomůcka pro určení gramatického čísla bohužel neexistuje, vždy záleží na konkrétním případě. Pomoci nám může snad jen fakt, že jmen v jednotném čísle ve srovnání s číslem množným je velmi málo a podle příručky Naše místní jména se obvykle jedná o názvy odvozené od vlastností půdy, okolí, porostu daného místa, např. Roudnice, Sušice (v Čechách), Lužnice, Rokytnice, Lipnice, Skalice, Kopřivnice. Většina ostatních jmen je v čísle množném. Skloňují se jako tzv. podtyp „ulice“. Když si nejsme gramatickým číslem jisti, je nejlepší ověřit si tento údaj ve slovníku či v jiné jazykové příručce, v daném městě či obci, případně, pokud je to možné, na internetových stránkách tohoto města či obce, kde je obvykle tento údaj uveden. Více o těchto místních jménech v kap. Zeměpisná jména pomnožná. Některá místní jména mohou mít obojí tvary – podle čísla množného i jednotného, např. do Kytlic i do Kytlice, do Prčic i do Prčice, do Hostivic i do Hostivice. Zvláštní případ jsou jména jako Sušice: Sušice na Moravě jsou v množném čísle (do Sušic), Sušice v Čechách je v čísle jednotném (do Sušice)." Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=371

 

Pankrác (lid ta P., na Pankráci, z Pankráce, pankráckej), část 14. okresu hlav. města Prahy: 1140/48 c. 13, Asinus, filius Hozee, monis in Ostrov dědit ecclesiam in loco Crusina, CB. 1,155e; 1376 pleb. eccl. s. Pancracii in Crussina retro Wissegradum. Sedl. z A. vyšehr. XI, 21; 1420 circum eccl. s. Pancracii, Vavř. z Břez. ve FRB. V, 431; 1428 jdůc od Prahy na levé straně až do cesty sv. Pankráce, AC. 28/81b; 1844 Gut Ober-Krč: Dom. Ansiedlimg Ober-Pankraz (vznikla ok. r. 1824), Som. XII, 338; úř. 1854 Pankrác; 1895 Pankrác, t. Pankrác Velký a Malý, Ktš. 364. Prvotní název zněl: kostel sv. Pankráce na Krušině (v. t.). Toto os. jm. pochází z řec.-lat. Pancratius 'vševládnoucí'. Zdroj: PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.

 

Řevnice (lid. v Řevnicích, do Řevnic), městys nad Berounkou jz. od Zbraslavě: 1253 Vene, rex hospitali s. Franc, confert villam Jens et eccl. in Reueniz, RB. I, 618; 1257 Premisi rex hospitali s. Franc, in Revnitz eccl. confirmat, t. II, 54; 1271 cccl. in Rewnitz, t. 1178; 1292 Hrzeunicz civitas, t. IV, 745; 1304 villa forensis Hrebnitz, t. II, 866; 1340 in opp. Hrsewnycz, Tadra: L. Zbrasl. č. 84; 1342 in Rsebenicz monii Aulae Regiae, DRC. 310; RDP. 42 decan. Podbrid. r. 1352—67 Rzevs^nycz, 1369 Rewnicz, 1399 Rzievřnicz, ok. 1405 Zrebnicz; 1436 a 1499 puoi vsi v Řevnici (!) a puoi v Radotíně klášt.

Zbraslav., AČ. 1/526 a 6/575; 1501 mčko Řevnice a ves Radotín, t. 11/558 п.; 1605 sousedům z měst. Ržewnicz při řece Beraunske, AMV. — D 26-11 ; 1653 Ržewnicze spoleczni (kraj Podbrd.), . . Hržewnicze spol. t. (pan. Dobřichovice), BR. 20/35 a 51; 1788 Držewnitz, Držewnik, Ržewnicze, Schal. VIII, 65. Jm. Ř. = ves Udí *Řevnových, srov. adj. řevný, stsl. rbvbnb = řevnivý, horlivý (Kott III, 62, Mikl. EW. 286), a os. jm. ok. 1052 sp. 12, Reunic, tributarius melHs CB. I, З6О9! Ve všech dobách bylo toto MJ. pro objasnění zapisováno také ve tvaru Hřevnice (od hřěju, hřieti, nč. hřáti) nebo ve tvaru Dřevnice. Zdroj:  PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

15.01.2018 01:19

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu