Tkalci v Jihlavě

Text dotazu

Vážení,

dostala se mi do ruky publikace o historii několika míst v okolí: Brtnice, Batelova.
Při této příležitosti jsem se dočetla, že mnoho tkalců po válce se Švédy odešlo z Jihlavy do okolních městeček, vesnic, včetně Batelova.
Ráda bych se dozvěděla, zda existuje publikace o tkalcích v Jihlavě, tomto řemesle a tkalcích okolo roku 1600-1650.

Odpověď

Dobrý den,

literatury k tomuto tématu je bohužel velmi poskrovnu. Ivana Ebelová, autorka článku "Zlatá doba jihlavského soukenictví", uvádí:

"Je s podivem, že i přes zcela výjimečné postavení jihlavského soukenictví v rámci dějin textilních řemesel neexistuje s výjimkou více než půl druhého sta let staré práce Karla Wernera či práce France Rubyho z konce osmdesátých let 19. století žádné novější souhrnné kritické zpracování daného tématu, a to ani přesto, že zvláště v padesátých a šedesátých letech minulého století se osudy jihlavského soukenického řemesla a především obchodu se suknem staly předmětem zájmu nejednoho badatele."

Zdroj: Ebelová, Ivana . Zlatá doba jihlavského soukenictví. Ebelová, Ivana. In: Jihlavská archivní ročenka / Jihlava : Okresní úřad a Státní okresní archiv v Jihlavě 2-3, (2002,) s. 53 - 54.

 

Tímto Vám doporučujeme k prostudování celý její článek dostupný v periodiku Jihlavská archivní ročenka, č.2 -3 (2000 - 2001), 2002, s. 52 - 72.

 

Publikace zmíněné ve výše uvedené citaci:

* WERNER, Karl. Urkundliche Geschichte der Iglauer Tuchmacherzunft. Leibzig, 1861.

* RUBY, Franz. Das Iglauer Handwerk in seinem Thun und Treiben von der Begründung bis zur Mitte des achtzentenJahrhunderts urkundlich dargestellt. Brünn, 1887.

 

Další použitou a doporučeno literaturu můžete nalézt na konci výše zmíněného článku.

 

 

O historii okolních měst Brtnice a Batelov se můžete dočíst v publikacích:

* JANÁK, Jan et al. Dějiny Brtnice a připojených obcí. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1988. 436 s., [142] s. fot. Vlastivědná knihovna moravská; sv. 52.

* TAUSCH, Jaromír a kol. Batelovsko: kronika o lidové kultuře, tradicích a životě lidí. Batelov: Obecní úřad v Batelově ve Vydavatelství 999, 2006. 293 s. ISBN 80-86391-21-3.

* BOŘECKÝ, Jiří a POLICAR, Pavel. Dějiny Batelova. 1. vyd. Batelov: Obecní úřad Batelov, 1998-2001. 2 sv. ISBN 80-239-0709-3.

* PÁTEK, Alois Josef. Brtnice Trhová a zboží brtnické. Ve Velkém Meziříčí: A.J. Pátek, 1887. 97 s.

* MLEJNEK, Ondřej. Panská Lhota v raném novověku. Vyd. 1. Brtnice: Městský úřad v Brtnici, 2008. 127 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2454-4.

 

Vybraná citace z knihy " Dějiny Brtnice a připojených obcí":

"Podobný osud mělo i plátenictví. Brtničtí pláteníci vyráběli r. 1767 polokastor, poloraš, látky na ženské sukně, mezolán a šerky. V r. 1789 bylo na brtnickém panství 72 tkalců lnu s deseti tovaryši a dvaceti učni a všichni pracovali na 85 stavech; do r. 1798 se tento stav téměř nezměnil.  Na rozdíl od soukenictví bylo plátenictví vesnickým zaměstnáním, takže ne všichni uvedení tkalci pracovali v Brtnici. V r. 1798 požádali jihlavští soukeníci panovníka o ochranu před zničením konkurencí místních a okolních pláteníků a provedené šetření zjistilo, že v Brtnici pracovalo 26 mistrů s devíti tovaryši a pěti učni na 40 stavech, z toho u 14 mistrů se pracovalo na dvou stavech. Jeden tkadlec se dvěma tovaryši vyráběl i vlněné produkty, bylo to však jen asi 75 kusů vlněného čajku, který prodával v okolí na výročních a týdenních trzích. Všichni ostatní pláteníci pracovali jen na obyčejných tkalcovských stavech, a to po jednom mistru v Komárovi cích, Panské Lhotě, Malém a Uhřínovicích. Proces zanikání tkalcovského řemesla postupoval pomaleji než u soukenictví, takže ještě k r. 1843 bylo v Brtnici 15 tkalců a v Přísece jeden, i tkalcovské stavy však v průběhu druhé poloviny 19. století utichly. "

JANÁK, Jan et al. Dějiny Brtnice a připojených obcí. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1988.  str. 214.

 

 

Příspěvky o tkalcovství a soukenictví v Jihlavě z pozdějších dob (18. století a 19. století) :

* Janák, Jan. Tkalcovství v Jihlavském kraji koncem 18. století. Janák, Jan. In: Vlastivědný věstník moravský Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně 52, č. 3, (2000,) s. 228-238.

* Fasora, Lukáš. Moderní podnikání v soukenictví 1770-1848 (Brno, Třebíč, Jihlava). Lukáš Fasora. In: Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století : úředník a podnikatel : sborník příspěvků z 26. plzeňského sympozia k problematice 19. století : Plzeň, 23.- 25. února 2006 / Praha : KLP, 2007 s. 227-235.

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.01.2018 09:25

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu