k Vašemu dotazu jsem našla následující:

Při určování rodu některých místních jmen s nulovou pádovou příponou v nom. sg. zakončených na -c, -č, -j, -ň, -ř, -š, -ť, -ž, -l, -m, -v, -z vznikají pochybnosti, neboť tato jména mohou podle svého zakončení teoreticky patřit jak k jménům rodu mužského, tak ke jménům ženským. Kategorie rodu těchto jmen neplyne jednoznačně z jejich zakončení, ale vyplývá z tradice a historických faktů jazyka. Historicky jsou jména typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl svým původem (jak uvádí J. Gebauer) zpodstatnělá přídavná jména přivlastňovací...Původem to byla jména rodu mužského. Mužský rod u jmen tohoto typu se držel dost dlouho, ještě v 16. století (a i později) jsou doklady jako Mladý (Starý) Boleslav apod. U většiny jmen však proběhla změna gramatického rodu (mask. > fem.)...U několika místních jmen se nepodařilo zachytit doklady, z nichž by rodové zařazení jednoznačně vyplývalo. Přesto lze však konstatovat, že většina jmen této skupiny patří dnes ve spisovném jazyce k rodu mužskému. Celý typ Olomouc, Boleslav, Litomyšl se přiklonil k femininům.