Sůl

Text dotazu

Z jaké doby pochází první zmínka o používání soli lidstvem? Jednodušeji řečeno,od kdy lidé solí?

Odpověď

Dobrý den,

dobývání soli z přirozených usazenin i z vody mořské známo bylo již dávným kulturním národům. Zmínky jsou o tom ve starých spisech židů, u Hérodota a Plinia. Dioskoridés uvádí nejstarší zprávu o dobývání soli z vody mořské. Podle výzkumů jazykových byli asi Keltové prvním národem v Evropě, zabývajícím se dobýváním soli...

Zdroj: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Praha: J. Otto, 1906.

Bez soli by náš život byl nemyslitelný. Všechno se už v dávnověku vyvažovalo solí, říkalo se "sůl nad zlato" nebo také "bílé zlato". Mnoho řek a  měst bylo pojmenováno po soli, např. nejznámější Salcburk (Solnohrad). V průběhu dějin se o sůl vedly války, výraz "sůl země" se v bibli vztahuje na křesťany.

Zdroj: DAHLKE, Ruediger. Jak správně jíst. Celostní cesta ke zdravé výživě. Olomouc: Fontána, 2007.

Kamenná sůl  (minerál halit, chemicky chlorid sodný NaCl, krystalizuje v kubické soustavě) je nezbytnou sloučeninou pro chod fyziologických procesů v lidském organismu. Vedle toho lidé brzy poznali i její konzervační účinky, používala se při výrobě glazur, zřejmě i skla, při zpracování kůží. Obecně byla získávána z mořské vody odpařováním pravděpodobně již od starší doby kamenné. V centrální Evropě byla během pravěku dobývána na několika místech fosilní kamenná sůl...Získávání soli se předpokládá už v neolitu, nejstarší doly pocházejí z 5. a 4. století před n. l.

Zdroj: PŘICHYSTAL, Antonín. Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

 

Další informace získány z internetových zdrojů, které ale neověřujeme:

První historická zmínka o soli je stará zhruba 4700 let. Jedna z prvních písemných památek v Číně hovoří o čtyřiceti druzích soli a metodách její těžby.

 

V historii sůl vždy hrála významnou roli a nejednou se kvůli ní vedly i války. V antickém Řecku se za otroky platilo solí a také Římané někdy vypláceli žold vojákům v podobě soli. Latinský výraz sal dare znamená dávat sůl a od toho vzniklo anglické slovo salary (plat). Donedávna se solí platilo v Etiopii a kusy soli dodnes slouží jako platidlo v některých částech Bornea a Tibetu.

 

Ve Velké Británii má těžba soli tradici sahající až do doby železné. Archeologické vykopávky pocházející z doby antického Říma podávají svědectví o těžbě soli u anglického Middlewiche. Archeologové tam objevili pánve, na nichž Římané sůl odpařovali. Jsou dokonce označeny názvy římských výrobců soli: Viventus, Veluvius, Cunitus. Podle dochovaných zápisů například za normanské éry existovalo na britském území 1195 solných jezírek. Rozkládala se podél pobřeží na území mezi Lincolnshirem, Nanwichem, Northwichem a Middlewichem. Slovo "wich", které je součástí těchto názvů, znamenalo v anglosaštině "solné město".

 

První zmínky o soli najdeme už ve starověku, v arabském, řeckém nebo hebrejském písemnictví. Tradičně se jí říká i "bílé zlato", neboť se kdysi opravdu jako platidlo používala. Římský konzul Livius Solinator se proslavil i tím, že díky solným daním pokryl náklady na druhou púnskou bitvu s Kartágem. Majetek získávaný obchodem se solí přinášel užitek Keltům, Byzancii i Benátkám. Na druhé straně Indiáni a jiné přírodní národy o soli nevěděli, dokud se k nim nedostala naše civilizace.

 

Nejstarší zmínky o použití soli jsou známe z Egypta. V tamních lékařských receptech se sůl ve formě čípků používala jako projímadlo nebo ve směsi s některými dalšími látkami jako prostředek k urychlení porodu. V Egyptě také zjistili, že sůl vysušuje infikovanou ránu, a tím pomáhá vyléčit zánět. Také jejich prostředky na zástavu krvácení a oční masti obsahovaly sůl. V podobě prášku pak měla tišit bolest.

 

V Řecku a Římě zase sůl používali lékaři u pacientů s nevolností, aby vyvolali zvracení. Různé směsi soli a jiných látek se používali na podporu léčení sleziny. Známé už byly i účinky soli na kožní choroby. Její inhalace zase sloužila na podporu dýchacích cest a při bolestech hlavy.

 

 

V homeopatii již v roce 1798 se sůl doporučuje lidem náchylným k nachlazení a při únavě a přepracovanosti. Pouze ale ve formě inhalace nebo směsí na kloktání. Ve stravě by se měla objevovat pouze střídmě. Nadměrná konzumace totiž může způsobit vysoký krevní tlak.. Na druhou stranu ale bylo zjištěno, že tělo potřebuje minimálně 2 gramy kuchyňské soli denně. Při dlouhodobější konzumaci menšího množství se může objevit ospalost, nízký krevní tlak a slabý puls. V současnosti není problém tuto dávku dodržet, většina soli je skrytá v námi běžně konzumovaných potravinách. Na zdravého člověka toto množství nemá téměř žádný vliv. Lidé s vysokým krevním tlakem by se ale měli ve své konzumaci soli omezit. Doporučuje se i používat bylinkovou sůl místo soli kuchyňské.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.01.2014 18:09

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu