Státoprávní vztah Markrabství moravského k Českým zemím

Text dotazu

Dobrý den. Zajímalo by mě, jaký byl oficiální vztah
Markrabství moravského, které vzniklo roku 1182 jako říšské léno, nicméně už
roku 1186 lenní závislost markrabství na říši zaniká, k Českému království,
resp. Zemím Koruny české, po roce 1186, resp. 1348, případně zda ještě
posléze došlo k nějaké jeho změně? Děkuji

Odpověď

Dobrý den,
v roce 1182 rozhodl o panovnických záležitostech Čech a Moravy říšský císař Fridrich Barbarossa. Na trůn v Čechách dosadil knížete Bedřicha. Moravu prohlásil za přímé říšské léno, samostatné markrabství, které bylo nezávislé na Čechách. Jako markrabě byl dosazen Konrád Ota. V budoucnu mělo být Moravské markrabství udělováno jako léno římskoněmecké říše. Mělo tak být zabráněno snahám českých panovníků vládnout na Moravě přímo. Tento stav ovšem netrval dlouho. Již v roce 1186 byly urovnány spory mezi českým knížetem a moravským markrabětem. Byla zrušena lenní závislost Moravy na říši a obnovena integrita přemyslovského státu. Po smrti knížete Bedřicha nastoupil na český trůn moravský markrabě Konrád II.Ota. Čechy i Moravu tak ovládal opět jeden panovník. Situace se změnila v roce 1197, kdy se stal na základě dohody markrabětem moravským Vladislav Jindřich, mladší bratr Přemysla I. Otakara. České království se opět skládalo ze dvou svébytných celků, přičemž Moravské markrabství bylo podřízeno českému panovníkovi a v zahraničí vystupovalo celé území jako jeden dynastický celek. Tento stav písemně potvrdila 26.9.1212 Zlatá bula sicilská. Úřad markraběte měl být dědičný. Vladislav Jindřich ovšem zemřel bezdětný. Do roku 1253 zastávali úřad moravského markraběte převážně synové panujících českých králů. Od roku
1253 byl český král současně markrabětem moravským. Po vymření Přemyslovců po meči došlo na krátký čas opět ke změně. V roce 1307 udělil římskoněmecký král Albrecht I. Habsburský Čechy a Moravu jako dvě říšská léna synovi Rudolfovi I. Po jeho smrti se ovšem Habsburkové vzdali nároků na Moravu.
Písemně se říšského práva na Moravu vzdal roku 1311 vévoda Fridrich. Čechám i Moravě vládl Jan Lucemburský. Ve Velké chartě svobod bylo kromě potvrzení šlechtických privilegií a slibu, že provinční úřady nebudou vykonávány cizinci, i prohlášení, že postavení Moravy a Čech v rámci lucemburského dynastického soustátí je rovnoprávné. Obě země spojuje osoba panovníka a společná obrana státu. Konec všem dohadům, zda je Morava říšským či českým lénem, učinil Karel IV. Listinou ze 7.dubna 1348 bylo jednoznačně stanoveno, že Morava je lénem Českého království. Morava mohla mít svého panovníka s titulem markrabě moravský, ten ovšem musel dostat Moravu jako léno od českého panovníka a zavázat se mu slibem poslušnosti. Morava byla touto listinou rozdělena na tři území: biskupství olomoucké, markrabství moravské a vévodství opavské. Všechna tři území byla lénem českého krále. Opavské vévodství a olomoucké biskupství ovšem nebylo podřízeno moravskému markraběti. Počínaje vládou Václava IV. bylo České království a Moravské markrabství opět spjato, a to až do roku 1918, osobou jednoho panovníka. Na Moravě byl panovník zastoupen zemským hejtmanem. Správně a soudně měla Morava samostatné instituce: zemský sněm moravské šlechty, zemský soud a jednotlivé župní soudy. Karel IV.
nechal v roce 1348 založit Moravské zemské desky (zachované až do roku 1850).

Zdroj:
ČAPKA, František. Morava. 1. vyd. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-186-8
(váz.)

Další literatura k tématu:
*  ČAPKA, František. Dějiny Moravy v datech. Brno : CERM, 2001. ISBN 80-7204-219-X (brož.)
*  HAVLÍK, Lubomír Emil. Moravské letopisy : dějiny Moravy v datech. 1. vyd.
Brno : Jota, 1993. ISBN 80-85617-10-2 (váz.)
*  DVOŘÁK, Rudolf. Dějiny markrabství moravského. Brno : A. Píša, 1906   

Další literaturu můžete dohledat v Online katalogu Národní knihovny:
http://sigma.nkp.cz/cze/nkc  a České národní bibliografii:
http://sigma.nkp.cz/cze/cnb

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

19.08.2008 13:26

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu