Soudní přísedící

Text dotazu

Jak se řekne zastaralým jazykem soudní
přísedící. Myslím tím tak, jak se mluvilo asi před sto lety.

Odpověď

Dobrý den,

domníváme se, že i před 100 lety se užívalo označení soudní přísedící. Toto heslo naleznete např. v Ottově slovníku naučném z počátku 20. století, soudními přísedícími byli buď soudci právníci nebo také laici, záleželo na postavení soudu v hierarchii a také na jeho zaměření:

* Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.
Dvacátý díl, Pohora-Q.v. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1903. s.
708. 
Soudní přísedící jsou členové senátů soudů sborových. Počet jejich v jednotlivých senátech jest zákonem přesně stanoven a musí pod následkem neplatnosti řízení býti zachován. V civilních senátech soudů krajských, zemských a obchodních zasedají vedle předsedy dva přísedící. U vrchních soudů počet ten stanoven na 4 a u nejvyššího soudního dvora na 6, v případě sporu o platnosti manželství 10 přísedících vedle předsedy. Přísedícími senátů nejvyššího soudního dvora a vrchních soudů  jsou soudci právníci.
Rovněž tak přísedící senátů zemských a krajských soudů, pokud konají pravomoc obecnou. Naproti tomu v senátech těchto soudů, pokud konají pravomoc ve věcech obchodních, námořských neb horních, a pak v senátech soudův obchodních zasedá vedle přísedícího soudce také přísedící laik (odborník).  V trestních senátech sborových soudů jsou přísedícími vždy soudci právníci, u živnostenských soudů I. stolice jsou přísedícími vesměs laici.

Užívalo se též označení assessor, Akademický slovník cizích slov, Encyklopedie Universum a Malá Československá encyklopedie shodně vykládají pojem assessor (případně asesor) dvěma způsoby, jako bývalou úřednickou hodnost v soudní službě a také jako označení soudního přísedícího:
* Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.
Druhý díl , Alequeire-Azušak. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1889.
s. 905.
assessor (lat), přísedící byl v Rakousku dle organizace soudní z 26. června
1849 úředník soudní, přidělený zemskému nebo okresnímu soudu I. třídy, jehož funkce se v podstatě ničím nelišila od úřadu nynějšího adjunkta soudu zemského. Assessoři požívali  platu 800-1200 zlatých v.m. jsouce v IX. a X.
třídě hodnosti. V Německu jest assessura u soudu druhý stupeň hodnosti úřednické, kteréž moou nabyti referendáři vykonavše druhou (assessorskou) zkoušku, k níž lze se přihlásit po čtyřleté praxi. Zkouška tato podobá se naší praktické zkoušce soudcovské.

Označení assessor uvádí též "Německo-česká terminologie úřední a právnická"
z konce 19. století, kde jsme pro český pojem přísedící nalezli tři různé možnosti překladu, tj. Assessor, Beisitzende(r) a Beisitzer. 


použité zdroje
* Akademický slovník cizích slov. 1. díl, A-K. Praha : Academia, 1995. s.
74. ISBN 80-200-0523-4.
* encyklopedie COTO.JE - Malá Československá encyklopedie, Encyklopedie Universum (http://www.cotoje.cz)
* KADLEC, K.; HELLER, K. Německo-česká terminologie úřední a právnická = Deutsch-böhmische amtliche und juristische Terminologie. 1. díl. V Praze :
J.Otto, [1899]. s. 62, 145.

Obor

Právo

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.09.2011 12:37

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu