slovo mírnost

Text dotazu

Prosím, jak vzniklo slovo "mírnost". Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

podstatné jméno mírnost je rodu ženského, skloňuje se podle vzoru kost. Jako synonyma k slovu mírnost lze v některých případech použít např.: shovívavost, vlídnost, pokora, laskavost, tichost, jemnost, klidnost, poddajnost a další. 

Mírnost ve smyslu zachovávat ve všem mírnost - podnebí, rozsudku, v jídle... je odvozeno  od mírný (-ně, -nost) - nepřesahující,  zachovávající míru, neveliký, ne prudký, ne krutý...; mírnost v jídle, pití... = střídmý.

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

Mír - slovo  všeslovanské (staroslovansky mir`) - mírný, smířiti, smír, příměří.

Zdroj: HOLUB, Josef, LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967.

Podrobnější heslo, viz níže:

Staročeské mír i mier; staročeské mířiti i mieřiti - smiřovati, novočesky jen (u)smířiti, -řovati, smír,  mírný, smírný, smířlivý, smírčí, příměří... Podoby s ě (ie) vzešly asi podvědomým zmetením s měr- (v. míra). - Toto slovo mír, znamenající pokoj, klid, je příbuzno s litevským rimstú rimti a rýmau rymóti býti kliden. U nás výchozí slovesa zanikla, kromě toho nastal přesmyk r-m > m-r.

Mír ve významu svět,  staroslovansky v ruštině, srbochorvatštině a ukrajinštině, v češtině použito jen ve slově vesmír. Význam se dá pochopit, neboť mír donedávna u Rusů bylo shromáždění všech dospělých obyvatelů vesnice.  To se konalo kdykoli bylo potřeba urovnat rozepře apod., podobné bylo i  v Řecku a u Indů aj.

-mír,  -měr ve vlastních jménech (Jaromír, Jaroměř) je asi příbuzno z germánského -mär (Valdemar)

Míra, staročesky miera - nádoba s názvem měřice, odtud měřičné za mletí...

Mírný - ve smyslu pouhý z latinského merus - pouhý, samý, čirý, nesmíšený

Mírný - pokojný, klidný od podstatného jména mír

Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové nakladatelství, 1997.

Jazyková poradna, Internetová jazyková příručka, Ústavu pro jazyk český AV ČR na http://www.ujc.cas.cz/ uvádí odkazy na dvě slovníková hesla:

SSČ

mírný příd.

1. projevující se malou mírou určité vlastnosti (zprav. vhodně): mírný vítr slabý (× silný, prudký); mírné stoupání nenáhlé; mírné podnebí; mírné (zeměpisné) pásmo

2. (o člověku) zachovávající malou, vhodnou míru: mírný kuřák

3. zachovávající mír v jednání, nevýbojný, mírumilovný, klidný 3, tichý 3: mírný soused; mírná povaha;

mírně přísl.: mírně klasifikovat shovívavě; mírně řečeno;

mírnost, -i ž

SSJČ

mírný příd.

1. zachovávající nevelikou, náležitou míru v různých projevech (op. prudký): m. vítr slabý; m-á zima; m-é podnebí (op. drsné); m. šum; jet m-m klusem, m-m tempem nepříliš rychlým; m. krok; m. úklon neveliký; mluvit m-m hlasem slabým; m. člověk umírněný, zdrženlivý; užít v řeči m-ch slov zdrženlivých; m-é stoupání, m. svah nenáhlý; m-á bolest malá, snesitelná; m-é ceny poměrně nízké; m. v pití střídmý; m. trest malý; zeměpisné m-é pásmo, m. zeměpás mezi obratníkem a polárním kruhem na severní i jižní polokouli

2. zachovávající mír v jednání, nezavdávající příčinu ke sporům ap.; mírumilovný, pokojný, klidný: m. člověk; m-á povaha

†3. v míru konaný; zjednávající smír: za m-ch časů  za míru; - m. list ;

→ přísl. mírně: m. trestat; m. klasifikovat, soudit shovívavě; - spor m. narovnán;

mírno: bylo klidno a m.;

→ podstatné mírnost, -i ž.: m. v jídle; zachovávat m. ve všem; m. podnebí

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.02.2014 09:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu