slovo "kádr"

Text dotazu

Z čeho pochází označení "kádr", používané před
rokem 89, a jak by bylo možné jej definovat? Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

slovo "kádr" se do češtiny dostalo přes němčinu (něm. Kader) z francouzštiny (franc. cadre) = rámec. Do francouzštiny bylo pravděpodobně přejato z italštiny (ital. quadro = čtverhranný rám, čtverec), a to z latinského quadrus.

Slovník spisovného jazyka českého z roku 1989 uvádí:

"kádr -u. m. (z fr.) 1. soubor osob n. věcí tvořících stálé jádro, pevný základ nějakého celku: stálý kádr pracovníků, spolupracovníků, kádr armády; kádr voličů, stoupenců politické strany; kádr odběratelů novin, posluchačů rozhlasu; voj.(dříve) stálý rámcový útvar kmenový, složený zvláště z důstojníků a poddůstojníků z povolání, doplňovaný v případě potřeby záložníky a branci; sídlo (posádka) tohoto útvaru: sloužit u kádru; nastoupit službu u kádru; přeneseně zelený kádr, zelené kádry (za 1. světové války) vojenští zběhové skrývající se v lesích 2. kádry, -ů m. pomn.(z rus - fr.) skupina politicky i odborně vyspělých pracovníků v něj. prostředí socialistické společnosti; zaměstnanci, pracovníci vůbec: rozmístění kádrů; vedoucí kádry politické strany; školení stranických kádrů; kulturní kádry ČSM; kádry odborných pracovníků; střední technické kádry; dobré velitelské kádry (v armádě); kádry jsou zárukou výstavby socialismu; péče o kádry, o růst kádrů;

- kádr, -a m. polit. slang. - politicky i odborně vyspělý člověk

- kádrový, příd.: kádroví dělníci (továrny) stálí; voj. (dř.) kádrový útvar, rámcový; kádrový výcvik u kádru; kádrová politika týkající se výchovy, prověřování a rozmisťování kádrů; kádrový posudek o někom - o jeho politické a odborné vyspělosti; odpovědnost za kádrovou práci; kádrová evidence závodu, ústavu; (dř.) kádrový referent, odbor, kádrové oddělení; kádrová komise provádějící kádrování přísl. kádrově: kádrově posílit vedoucí místa; kádrově hodnotit; kádrově vyhovovat"

(Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. sv. II. H-L. 2., nezměn. vyd. Praha : Academia, 1989. s. 259.)

Použitá literatura:

* HOLUB, Josef. Stručný etymologický slovník jazyka českého : se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967.

* MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

10.05.2011 09:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu