-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den prosím o radu co znamená v myslivosti nebo myslivecké mluvě slovo hadrář . Děkuji
Dobrý den,
označení hadrář je člověk, který vykupoval hadry nebo ve smyslu hadrník - otrhanec, trhan; podle předního odborníka na myslivost a mysliveckou mluvu zvlášť C. Rakušana se jedná o hadráče, kterého asi máte na mysli.
"Se psím spřežením přijížděl „hoderlump“ (hadrář), člověk, který vykupoval staré hadry a kožky."
Čerpáno z: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.
Ctirad Rakušan ve své knize uvádí název hadráč - viz prase divoké
Prase divoké (divočák, kudrnáč, štětináč) - samec se jmenuje kňour, kanec, mladý hadráč, kalhotáč, kňourek, samec dva až čtyři roky starý sekáč, samice bachyně, divačka, mladá bachyňka, mládě sele, markazín, jednoletá letošák nebo běhoun, dvouleták lončák, zvěřina diváčina
Zdroj: RAKUŠAN, Ctirad. Myslivecká mluva. Texty, slovník. Praha: Druckvo, 2007.
prase divoké - náleží do řádu sudokopytníků, čeledi prasatovitých, jediný zástupce zvěře spárkaté, který nepatří mezi přežvýkavce. Podle stáří se kňouři (kňour - samec prasete divokého bez určení věku) označují jako kňourek (kalhotáč), sekáč a hrubý kňour.
Čerpáno z: RAKUŠAN, Ctirad a kol. Myslivecký slovník naučný. Praha: Brázda, 1992.
Haderer - klektáky, (tesáky divočáka v horní čelisti)
hadrář; rakouský, zastarale
obchodník s hadry; rak., zast.
…
tesák (zub zvěře); myslivecký
kel; mysl.
Zdroj: BEDNAŘÍK, Milan. Malý myslivecký slovník česko - německý, německo - český. Olomouc: Studio, 1996. a WinGed, Slovník německo - český.
Jeden z příspěvku na mysliveckém chatu: "Hadrář je starší označení mladého kňoura, někdy také kalhotář"
Ing. Karel Šiman v příspěvku Z české mluvy myslivecké uvádí:
"Zuby zvěře tvoří chrup, horní špičáky jelení zvěře se jmenují kelce (osny, nikoliv „grandle“), šelmy mají špičáky nebo kly, hořejší i dolejší špičáky u divočáků se zovou rovněž kly, dohromady tvoří zbraně (Waffen). Hořejší špičáky kňourů doporučuji nazývati klektáky (Haderer; nikoliv „páráky“ nebo „hadráře“), spodní špičáky pak páráky (Hauer, Wetzer) nebo sekáče (nikoliv „tesáky“ nebo „klektáky“), u bachyní se obojí špičáky (značně menší) jmenují háky (Haken)."
Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 3, http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3572
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
15.04.2014 16:51