-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím Vás o informace k panu Řehoři Hrubému z Jelení, bylo by docela pěkné, kdyby měl něco společného s městem, ve kterém bydlím a které v roce 2012 oslaví 100 leté výročí povýšení na město. Byl to český humanista žijící v druhé polovině 15.století (narodil se 1460 v ???, zemřel 7.3.1514 v Praze), spolupracoval s Viktorinem Kornelem ze Všehrd. Tento pán se původně jmenoval Chrudimský, protože pocházel z Chrudimi, přídomek ze Všehrd získal až v roce 1492. Pan Řehoř měl syna Zikmunda Hrubého z Jelení, o kterém jsem z Národního muzea v Praze získal informaci, že jeho děti jezdily na Moravu k pánům Březnickým z Náchoda. Takovéhle indicie mě vedou k myšlence, že pan Řehoř by mohl mít něco společného s východem Čech. Dnes se k němu sice hlásí rodina Hrubých, která vlastní zámek v Červených Pečkách, ale ta přídomek z Jelení získala až po roce 1700. A používají ho v latinské podobě "z Gelenj". Zkoušel jsem shánět na mnoha místech, o Zikmundovi a jeho rodině psal už na konci 19.století Josef Truhlář. Čekal jsem i na seriál v české televizi 72 jmen, která jsou ve fasádě Národního muzea, ale ani tam nic podrobného nebylo. Napadla mě i myšlenka, že by bylo krásné, kdyby měl Řehoř Hrubý z Jelení nějakou souvislost s Řehořem, zakladatelem Jednoty bratrské v Kunvaldu v roce 1457. A proto se obracím na Vás, jestli existují dostupné informace. Předem děkuji za každou zprávu a přeji mnoho sil v novém roce.
Dobrý den, bohužel Vás musíme zklamat. Řehoři Hrubému z Jelení se podrobně věnoval Emil Pražák (http://slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=547). Podle informací, které jsou uvedeny v textech Emila Pražáka, se zdá, že o původu Řehoře Hrubého z Jelení (z Gelenj) není příliš známo. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit, že by Řehoř Hrubý z Jelení měl vazby na Horní Jelení (předpokladáme, že jste měl na mysli toto město).
V článku z roku 1961 se E.Pražák zmiňuje, že některá zjištění Josefa Truhláře publikovaná v jeho knize "Humanismus a humanisté v Čechách za krále Vladislava II." se po bližším zkoumání ukázala jako chybná a na jiná pohlížíme dnes odlišně. Např. Truhlář usuzuje, že Řehoř Hrubý z Jelení nabyl humanistického vzdělání doma vlastním přičiněním, dokázat to však nelze, protože o tom neexistují doklady. Řehoř Hrubý z Jelení byl představitelem drobné venkovské šlechty, ještě v roce 1497 byl držitelem statku (patrně na Lounsku). O jeho rodu není nic známo, podle Pražáka nelze určit, ve které části země byl jeho rod původně osedlý. Na Lounsku to asi nebylo, protože se jménem Jelení, které má Hrubý ve svém šlechtickém přídomku, se tam - aspoň dnes - mezi místními názvy nesetkáváme. Kolem roku 1505 přesidluje do Prahy, svůj venkovský statek pravděpodobně prodal nebo pronajal. Se jménem Řehoře Hrubého z Jelení se poprvé setkáváme r. 1494, informace pochází z úryvku listu mezi Všehrdem a Hrubým.
Několik článků o Řehořovi i Zikmundovi a zejména o jejich literární tvorbě naleznete v databázích Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V retrospektivní databázi 1770-1945 (http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=ret) Vám doporučujeme vyhledávat v poli předmět pomocí rejstříku, do kterého stačí zadat Hrubý z Jelení a postupně použít pro hledání jednotlivá předmětová hesla. V novější databázi od roku 1961 (http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=biblio) můžete do pole předmět přímo zapsat Hrubý z Jelení, i v této databázi je samozřejmě hledat prostřednictvím rejstříku.
Více informací o spojení Řehoře Hrubého z Jelení s rodem Hrubých, který byl roku 1814 povýšen do stavu českých pánů a získal predikát "z Jelení", naleznete např. v encyklopedii "Šlechtické rody v Čechách ...".
Nenalezli jsme také žádné informace, které by spojovaly Řehoře Hrubého z Jelení s bratrem Řehořem, nebo vedly k domněnkám, že jde o jednu osobu.
Bratr Řehoř (uváděn je také jako Řehoř Krajčí či Krejčí) byl zemanského původu, byl žákem a asi i synovcem Jana Rokycany, původně působil jako správce husitského kostela Na Slovanech. Od roku 1453 byl mluvčím skupiny posluchačů arcibiskupa Jana Rokycany. Doba narození Řehoře Hrubého z Jelení je přibližně odhadována na rok 1460. Bratr Řehoř zemřel 12.8.1474 Brandýs nad Orlicí, první zmínka o Řehořovi Hrubém z Jelení je z roku 1494 (korespondence mezi Řehořem Hrubým z Jelení a Viktorinem Kornelem ze Všehrd), z roku 1497 je pak jeho první známý překlad z Chrysostoma.
V případě dalšího zájmu bychom Vám doporučili obrátit se již přímo na odborníky, např. Ústav pro českou literaturu AV ČR (http://www.ucl.cas.cz), Historický ústav AV ČR (http://www.hiu.cas.cz) nebo Ústav českých dějin FF UK (http://ucd.ff.cuni.cz/).
použitá literatura:
* TREJTNAR, F. ; HEJL, Miroslav. Kapitoly z dějin městyse Kunvaldu a Jednoty bratrské. Kunvald : Obecní úřad v Kunvaldě, 1992. s. 117-118.
* PRAŽÁK, Emil. Řehoř Hrubý z Jelení : studie s ukázkami z díla. Praha :
Svobodné slovo, 1964. 150 s.
* PRAŽÁK, Emil. Místo Řehoře Hrubého ve vývoji českého humanismu. Česká literatura. 1961, roč. 9, č. 1 (únor), s. 29-48.
* MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I, A-M. Praha : Argo, 2008. s. 391-392. ISBN 978-80-257-0027-3.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
08.01.2009 09:13