-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den.
Mám na starost knihovnu o cca 8600 titulech. S kolegyní se nemůžeme se shodnout na těchto věcech:
razítko na straně 17 - kolegyně mi tvrdí, že u každé knihy musí být povinně razítko knihovny na straně 17. Bohužel některé knihy z naší knihovny nemají prostor pro razítko a když dám razítko na stránku, tak přes tištěný text, což jej činí nečitelným. U starých a vzácných titulů se tím navíc jedná o další zásah do knihy. Dát třeba deset razítek do knihy asi není nejlepší.
Dávám razítko na začátku knihy a ručně propiskou píšu zkratku kategorie a signaturu (např. Her 8235, tj. heraldika sign. č. 8235).
nutnost psát přírustkovou knihu ručně - kolegyně mi tvrdí, že všechny knihy musí být zapsány ručně do přírustkové knihy, takto to prý dělají v městské a národní knihovně. Nyní píšu všechny přírustky do počítače (excel), kde uvádím: signaturu, kategorii, autor, název díla, místo vydání, rok vydání, cena titulu a způsoba získání - dar, nákup, výměna. Poté se nové přírustky vytisknou a sváží do knihy. Tím je evidence jak v elektronické tak tištěné podobě.
Pročetl jsem zákon o archivnictví, ale na výše uvedené skutečnosti jsem tam nenašel odpověď. Jsme knihovna, která má otevřeno 1x měsíčně dvě hodiny, návštěvnost je v průměru 10-20 osob, vypůjčeno je pravidelně kolem 100-150 titulů.
Dobrý den,
Možná se Vám toto bude celé zdát dlouhé a složité a odpovědi nejednoznačné, hlavně to, co se týká "zavedení do majetku" (do účetnictví). Obecně knihovní fond knihovny, která je evidována u MK ČR podle § 5 knihovního zákona, nepodléhá účetní evidenci knihovních fondů (viz zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - k tomu viz odkaz k § 16 knihovního zákona - Evidence a revize knihovního fondu). Zavedení sbírek (knihovních, muzejních) do účetnictví se totiž týká (a to až od roku cca 2008) jen tzv. sbírek muzejní povahy (za takové mohou být považovány i jednotlivé kolekce knihoven - ty se pak zapisují do Centrální evidence sbírek (= CES) a podléhají zákonu o účetnictví) - viz níže odkaz na výklad k evidenci knihovních fondů po novele účetního zákona.
Ale myslím, že je možné se o něco opřít, protože se jedná hlavně o problém jednoznačné evidence státního majetku, tak začneme platným knihovním zákonem (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm):
ZÁKON č. 257 ze dne 29. června 2001
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
"§ 16 Evidence a revize knihovního fondu
(1) Provozovatel knihovny musí vést evidenci knihovního fondu. Evidence knihovního fondu musí umožňovat kontrolu jednotlivých záznamů a zaručovat jejich nezaměnitelnost.
(2) K ověření souladu evidenčních záznamů o jednotlivých knihovních dokumentech se skutečným stavem je provozovatel knihovny povinen provádět revize knihovního fondu, a to: jednou za 5 let, pokud její knihovní fond nepřesahuje 100 000 knihovních dokumentů," atd.
Bohužel se mi nepodařilo dohledat v nějakém obecně závazném právním předpisu týkajícím se sbírkových institucí ustanovení o takovém detailu, jakým je technický postup-návod k adjustaci knihovní jednotky, speciálně dokumentu typu prvotisk, starý tisk, ale ještě se podívám do starších publikací o tzv. "knihovnické technice".
Podle mě/nás však lze dovodit především z knihovního zákona, jak je nutno postupovat - viz výše citovaný § 16: aby bylo možno prověřit soulad evidenčních záznamů o jednotlivých knihovních dokumentech se skutečným stavem, musí být zaručena jednoznačnost a nezaměnitelnost. Zejména, je-li knihovna zřizována státem (v tomto případě MŠMT), v takovém případě je totiž pouze správcem státního majetku. Tento svěřený majetek musí být jednoznačně a nezaměnitelně identifikován z důvodu řádné péče. Např. v případě odcizení a následného dohledání musí být možná jednoznačná identifikace předmětu jako majetku příslušné instituce (státu).
Myslím, že by se - per analogiam - dalo také využít doporučení MK ČR o průkaznosti evidence sbírkových předmětů v tomto metodickém pokynu z roku 2007:
METODICKÝ POKYN K ZAJIŠTĚNÍ PRŮKAZNOSTI EVIDENCE SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ A STANOVENÍ REŽIMU ZACHÁZENÍ SE SBÍRKOU V MUZEÍCH A GALERIÍCH SPRAVUJÍCÍCH SBÍRKY VE VLASTNICTVÍ STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ,
kde se v čl. II praví:
"(5) Sbírková evidence je průkazná, splňuje-li tyto požadavky:
a) evidenční záznamy obsahují údaje podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. d) zákona a § 2 vyhlášky /mělo by se jednat o vyhlášku Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb. - pozn. AM/ a jsou čitelné,
b) údaje jsou:
• formulovány tak, aby podle nich mohly být sbírkové předměty jednoznačně identifikovány,
• evidenční číslo uvedené v evidenčním záznamu je uvedeno na sbírkovém předmětu, případně na schedě, lokalitním lístku nebo na obalu, v němž je sbírkový předmět uchováván, ale to pouze v případech, kdy není možné nebo vhodné jím označit sbírkový předmět přímo,
• evidenční čísla na předmětech jsou čitelná,
c) sbírkové předměty lze na základě evidenčního záznamu snadno vyhledat,
d) autenticita evidenčních záznamů je nezpochybnitelná a možnost jejich záměny či provádění nepřípustných změn v záznamech je snížena na minimum."
Z praxe oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR: staré tisky se označují, používá se exlibris nebo slepotiskové razítko, zápis akcesního čísla, šetrným způsobem i čárový kód.
(My knihovníci máme tendenci si myslet, že takové označení by mělo být na historických tiscích snadno odstranitelné, ale to by vlastně bylo proti smyslu toho požadavku průkaznosti vlastnictví - např. v interním pokynu jednoho muzea jsem našla, že je nutné "bezchybné a neodstranitelné provedení identifikačního čísla" přímo na sbírkovém předmětu.)
Obecně se adjustace knihovních jednotek považuje za součást tzv. vstupního zpracování přírůstků knihovního fondu, o němž se přehledně hovoří např. zde: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Akvizice#Evidence_knihovn.C3.ADho_fondu
"Vstupní zpracování
Všechny získané dokumenty musí být v knihovně řádně zaevidovány v podobě tzv. knihovní jednotky. Je to každý samostatný svazek knihy, vázaný nebo do desek uložený komplet periodik, novin, každá samostatná mapa, hudební nosič apod. Vstupní zpracování zahrnuje verifikaci, adjustaci, signování, vedení evidence knihovního fondu a katalogizaci.
•Verifikace zahrnuje porovnání objednávky s dodávkou titulů a počtem exemplářů, porovnání faktur s dodávkou z hlediska správnosti účtování a kontrolu, zda jsou výtisky bezchybné.
•Adjustací nazýváme označení získaného dokumentu jako vlastnictví dané instituce příslušnými evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.
•Signování znamená přidělení signatury každému dokumentu, které udává jeho umístění ve skladu."
Pro úplnost ještě uvádím odkaz na předpisy o evidenci a revizi knihovních fondů:
Evidence a revize knihovních fondů: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/EvidRev.htm
+ výklad k evidenci knihovních fondů po novele účetního zákona (novela je z roku 2008 a přináší změny pro instituce, které spravují sbírky muzejní povahy):
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/EvidenceKF_FAQ.htm
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/SbirkyMet.htm
http://knihovnam.nkp.cz/docs/Zakon_o_ucetnictvi_a_sbirky_muzejni_povahy_19_5_09.pdf - toto je informace pro muzea, tam se hovoří o zavedení sbírek do účetnictví.
A ještě mě na poslední chvíli napadlo mrknout na naše stránky, kde jsou „Klementinská nej“ a tam se mi podařilo najít nejstarší italský rukopis v našich fondech a je tam to razítko! Dokonce snad dvě! http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejstarsi-italsky-tisk
A tady je taky vlastnická značka, asi to bude z fondů z kláštera v Teplé: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejstarsi-kodexy-zlomky .
Tady je druhá část odpovědi na Váš dotaz. Naleznete ho v archivu služby Ptejte se knihovny.
http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pristkove-seznamy-forma
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
04.05.2016 12:40