-
To se mi líbí
-
Doporučit
odkud se dostalo zlato na zem
Dobrý den,
zlato je kov, který se v přírodě vyskytuje nejčastěji v osamělé čisté podobě. Existuje však i ve sloučeninách s jinými kovy, především stříbrem, mědí nebo platanoidovými kovy - elektrum (Ag), porpetzit (Pd), rhodit (Rh), zlatý amalgán (Hg). Vědci napočítali celkem přes dvacet stabilních přírodních sloučenin, v nichž je obsaženo zlato. Krystaly zlata mají tvar krychle nebo oktaedru, leckdy je jejich tvar i komplikovanější.
Zlato je prvek, který se v přírodě vyskytuje velmi vzácně - obsahuje pouhé 0,3g v tuně váhy Země, počítajíc v to kovové jádro, v němž je koncentrace zlata proti průměrné alespoň pětinásobná. V zemské kůře světadílů, jež tvoří různé horniny, je zlata jak šafránu, méně než 0,005g v tuně. Ovšem existují naleziště s vysokou koncentrací tohoto kovu, kde je těžba mnohem snažší.
Naleziště zlata pochází z různých dob, nejstarší vznikla před třemi miliardami let a nejmladší rozsypy před necelými třiceti tisíci. Horninu, která obsahuje užitečnou látku v takovém stavu, že se vyplatí vytěžit, nazýváme rudou. Zlato se získává z rud, jež mají alespoň 1g zlata v tuně horniny.
Rudy začaly na Zemi vznikat před 3,8-2,8 miliard let. Zformovala se zlatonosná ložiska nejstarších štítů: Kerkland-Like na Kanadském štítu, rudná pole v Z a J Africe, atd. Před 3,2 - 2,5 mld let vzniklo nejhojnější naleziště naší planety v krajině Witwartersrand v jižní Africe. Poté nastala téměř půlmiliardy let dlouhá pouza ve vývoji a prudký rozvoj se obnovil před 400 - 250 miliony let a byl velmi produktivní. Během této etapy se zvedly dva horské pásy, východoaustralský a uralskomongolský, z obou se staly výrazné zlatonosné oblasti.
Další cyklus rudných nalezišť nastal před 250 lety. Kolem Tichého oceanu vyrostla mohutná naleziště na Čukotce, Kolymě, ruském Přímoří a v Poamursku.
Geologická historie tedy zaznamenala dvě hlavní období utváření ložisek zlaté rudy - období počáteční etapy rozvoje Země a několik posledních stovek milionů let.
Jeden ze způsobů vzniku nalezišť zlaté rudy je i vystoupení zlata z hydrotermálních vod v oblastech, kde hlubinné roztoky dosahují až půdy dna.
Než se však zlato stane roztokem, musí nastat unikátní podmínky. Konkrétně se ve vodě musí vytvořit aktivní sloučeniny, např. se zlato dobře rozpouští za přítomnosti kyanidu draselného a sodného, příp. některých organických sloučenin.
K značné koncentraci zlata dochází také v zonách hydrotermální aktivity na obloucích ostrovů a kontinentů. Zde tato koncetrace probíhá v podobě horských proudů, gejzírů či bahenních sopek (př. Yellowstonský národní park v USA).
V místech, kde se stýkají oceánské a kontinentální desky, se hutnější oceanská deska ponoří a zasune se pod kontinentální. Zároveň na povrchu pevniny vzniknou řetězy sopek, tzv. vulkanické oblouky (např. Japonsko).
Plyny a přehřátě roztoky, které se z lávy uvolní, zlato rozpouští a vynesou k povrchu. Spolureagují se spodní vodou a uloženými horninami, vytvářejíce rozsáhlé množství rudy zlatého kyzu.
Křemenné žíly obsahující zlato se vyskytují i v mnoha horských pásech. Tyto žíly tíhnou hlavně k zonám prastarých zlomů. Výskyty žil lze zaznamenat běžně ve vulkanických pásmech - např. na předvěkých štítech Kanady, Austrálie, Brazílie či Zimbabwe. Obdobná naleziště se vyskytují i v mnoha pozdějších horninách, jejichž vznik lze datovat cca před 500 miliony let, např. v Evropě ve Španělsku, Francii či J Austrálii. Platí zde obecné zákonitosti: roztok obsahující zlato proniká do druhotných zlomů rovněž rozsedlinami.
Poprvé lidé objevili zlato v zlatonosných rozsypech - promývání dna řek a pobřežního písku je poměrně jednoduché. Rozsypy se vážou na pásma hor. Čím výš se hory zvedají, tím intenzivněji se rozpadají. Produkty rozpadu odnášejí řeky a pak zapádají do údolí. Objevit podle rozsypu původní žílu se však daří jen velmi vzácně.
Za zmínku také stojí informace, že zlato putuje z hornin a z vody i do rostlin a živočichů. Bylo zjištěno, že v biosféře klesá obsah zlata od jednoduchých k složitějším formám života. V rostlinách se hromadí zlato hlavně v semenech, kořenech, dřevině a kůře. Některé rostliny jsou dokonce koncentráty zlata a slouží k biochemickému vyhledávání ložisek.
Zlato najdeme rozptýlené i ve vesmíru - v železných a kamenných meteoritech, měsíčním prachu, ale také v mořské vodě.
Tyto a mnohé další zajímavé informace o vlastnostech zlata, jeho výskytu a těžbě a použití spolu s příklady nejkrásnějších výrobků a zdobení ze zlata naleznete v knihách:
* Zlato světa : nejkrásnější a nejzajímavější. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, c2005. 183 s. ISBN 80-7321-159-9.
* BERNSTEIN, Peter. Dějiny zlata. Praha : Grada, c2004. 384 s. ISBN 80-247-0455-2.
* KLOMÍNOVSKÝ, Josef. Historie psaná zlatem aneb Kterak zlato dobývati a kterak je užívati. Praha : Svoboda, 1988. 167 s.
* STRUŽ, Jan. Zlato : příběh neobyčejného kovu. 1. vyd.. Praha : Grada, 2005. 336 s. ISBN 80-247-0902-3.
Záznamy knih spolu s informacemi o jejich dostupnosti v českých knihovnách naleznete v Souborném katalogu (SKC) na adrese http://aleph.nkp.cz/F . Zde také můžete nalézt další publikace o zlatu.
Využít můžete také internetové odkazy:
* http://www.zlatyportal.cz/ - zde především http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato
* http://tvx.dbm.cz/zlato/index.htm
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Národní knihovna ČR
12.07.2011 12:49