původ slova milodar

Text dotazu

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na původ slova milodar. Konkrétně mě zajímá, zda toto slovo proniklo do češtiny až s křesťanstvím nebo je staršího původu.
Děkuji mnohokrát

Odpověď

Dobrý den,

milodar je poněkud zastaralé označení almužny. Je jisté, že milodary byly známy od pradávna, kdy ale slovo milodar vzniklo a dar z milosti se začal nazývat milodarem, asi nezjistíme.

Slovník spisovné češtiny (SSČ) uvádí:

milodar, -u m zastarale - dar z milosti, almužna

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí:

milodar, -u m. poněkud zastarale - menší dobročinný dar, dar z milosti; almužna: sbírat m-y; být odkázán na m-y;

→ zdrob. milodárek, -rku m. (6. mn. -rcích)

Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=milodar&Hledej=Hledej

Z dalších zdrojů:

milo -, kmen od milý ve složeninách většinou knižních:

milo-dar = dar z lásky, ze slitování, z milosrdenství

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

 

Milý – velké množství odvozenin ve všech slovanských jazycích.

Praslovansky  mil`; řecké fílos milý je blízké hláskami a má stejný význam. Zdá se tedy, že mil` vzešlo z *bhilo-s (z toho je i fílos) záměnou retnic m za bh. Ve slovanštině význam milý je sice odedávna původní, dostal však v jistých útvarech odstín láskyplného soucitu s ubohým nebo hříšným.

(*hvězdička  před naznačuje, že tato podoba se jen předpokládá, ale dosvědčena není)

Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny, 1997.

Je známo, že pro naše středoevropské národy sloužila němčina nejen jako bohatý pramen přejímání slov, ale i jako zprostředkovatel výrazů z románských jazyků  nebo přímo z latiny. Historický vývoj  náboženských výrazů, které jsou v dnešní češtině,  je spjat zpravidla s dávnými přejímkami ze starohorní němčiny (z let 750-1050, např. oltář - latinsky altare, kaplan, lat. Capellanus, středohornoněmecky Kaplán, kap(p)el(l)án,...česky a slovensky almužna, nepatrný peněžní dar člověku chudému či potřebnému, milodar (žebrákovi) je přes středohornoněmecké almuosan z latinského Eleemosyna a to z řeckého [ élenuoaúvn] "smilování"...

Čerpáno z disertační práce: TŐLGYESI, Tamás. Lexikální germanismy v dnešní češtině. Studie kontaktovělingvistická. Scientia et fidelitate, 2009. ISBN 978-963-9206-90-8.

 Autor příspěvku v odborném periodiku Naše řeč by se asi v dnešní době divil. V roce 1951 totiž napsal:

„Vznik nových slov má svůj protějšek v zanikání slov, kterých již není zapotřebí, ať už proto, že zanikla věc slovem tím označovaná, nebo proto, že slovo nabylo za kapitalistické éry silného třídního přízvuku, takže by jeho užívání dnes uráželo toho, koho jím pojmenováváme…  Zmizela nám i zastavárna, pastouška, nezaměstnaný, nezaměstnanost, vandrák, tulák a naše děti sotva už budou rozumět, co znamenala slova žebrák, žebračenka, almužna, almužník, milodar, diškrece, protekce, korupce, slova, bez nichž si kapitalistický řád nelze vůbec představit.“

DOKULIL, Miloš. Nová skutečnost v zrcadle slovní zásoby češtiny.

(Rozšířené znění rozhlasové přednášky)

Naše řeč, volume 35 (1951), issue 7-8.

 Nejstarší zřetelné pohřby sahají patrně do mezolitu, například nálezy v Atapuerca ve Španělsku, kolem 300 tisíc let staré, kde byly mrtvoly uspořádány ve společném hrobě. Častou pohřební výbavou byla červená hlinka (například Dolní Věstonice), květiny, později i nádoby, zbraně a šperky (tzv. milodary)…

Křesťanská církev bohaté pohřby s milodary zakazovala a v křesťanských hrobech se tak nacházejí jen šperky, případně u mužů zbraně.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C5%99eb

40 - 10 tis. př. n. l. - Homo sapiens sapiens (člověk rozumný).

Postupně se vytváří náboženské cítění - z původní magie, asi z důvodů pocitu bezmoci a potřeby vysvětlit přírodní jevy. Objevuje se víra v nadpřirozené bytosti ovládající svět a lidé usilují o získání jejich přízně pomocí obětí. Výrazem úcty bylo i pohřbívání zemřelých - ve skrčené poloze a vysypání hrobů červenou hlinkou , v hrobu milodary, jídlo na cestu do záhrobí. Z toho plyne víra v posmrtný život.

Zdroj: http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0002-starsi-doba-kamenna-paleolit.php

Homo sapiens sapiens již pěstovali kult mrtvých, do hrobů dávali milodary (šperky, zbraně).

Zdroj: http://www.dejepis.com/ucebnice/vznik-a-vyvoj-cloveka-a-lidske-spolecnosti/

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.04.2014 08:25

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu