Původ příjmení Heyduk - Hejduk

Text dotazu

Dobrý den, chtěl bych zjistit původ příjmení "Heyduk" - "Hejduk".

Petr heyduk

Odpověď

Hejduk, Hajduk - A hajduk = ozbrojený osobní sluha (sedával na kočáře vedle kočího), dráb (z maď.)

Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč uvádí:

Hajduk

Slovo hajduk, slovensky hajdúch, německy Haiduke, Heiducke (odtud je i příjmení Heyduk), vykládá slovník Holubův i Vášův z turečtiny (přes maďarštinu). To je stará etymologie Miklosichova, uveřejněná v pojednání „Die turkischen Elemente in den südost- und osteuropäischen Sprachen“ 1884: základem je prý osmanské h’ajdud. Ale od té doby se názory změnily; už na příklad Bernekrův slovník pokládá slovo maďarské za domácí. V maďarštině zní hajdú, hajdu; k tomu je plurál hajdúk, hajduk, přejímaný ve významu singuláru, jako to bývá u předmětů inklinujících k pojímání kolektivnímu (srv. koks, keks, notes, což jsou všechno vlastně plurály). Vedle této formy, nejčastější i v jazycích balkánských, vyskytuje se tam i forma s d na konci: snad tu je východiskem maďarský akusativ (hajdut).

Co se maďarského slova týče, vykládá se z hajtó, participia slovesa hajtani, hnáti; tedy „ženoucí, honec“. Změna koncového v je zcela běžná a i na změnu jt v jd najdeme doklady (fajt > fajd, majt > majd).

Jak se však slovo hajdú od původního významu „honec“ dostalo k významu „lehký pěšák“, který má v době historické? Horger v „Magyar szavak története“ se domnívá, že prvními hajduky byli honci, kteří dopravovali voly z Dolní země do velkých měst, zvláště do Vídně, a na ochranu svěřeného stáda byli dobře vyzbrojeni. Myslím však, že je mnohem přirozenější viděti v maďarském hajtó překlad českého slova honec, které od dob velmi starých (jistě nejméně od XIII. stol.) znamenalo vojáka předvoje, lehce vyzbrojeného a nepřítele spíše jen znepokojujícího než s ním bojujícího.

K hajduku se váže i pojem Hajdúci, tzn.

Hajdúci (řidč. hejduci)

Vojenská jednotka usadivší se 1605 okolo Debrecína, pak soudní služebníci a služebnictvo magnátů, později také váleční dobrovolníci na Balkáně bojující proti turecké nadvládě v 17.-19. století.Více také na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Hajduci

Prameny:

MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. 2. vyd. Praha : Agentura Pankrác, 2004. 62 s. ISBN 80-86781-03-8.

ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč. 1937, roč. 21, č. 7, Dostupný také z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3202#_ftn1>.

Universum : všeobecná encyklopedie ; 3. díl, F-H.  1. vyd. Praha : Odeon ; Euromedia Group, 2000. 383 s. ISBN 80-207-1063-9.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

26.07.2011 14:25

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu