původ kávy

Text dotazu

Dobrý den,
zajímalo by mě jaký je původ kávy v Evropě. Na internetu jsem se dočetla, že káva přišla do Evropy v 16. století díky benátským kupcům, ale nevím zda je to pravda.

Díky za odpověď.
Krásný den

Odpověď

Dobrý den,

zatímco úplné počátky konzumace kávy jsou více méně doložené, její pozdější rozšiřování do okolního světa již tak jednoznačné není. Příběh kávy začal zřejmě v Etiopii, resp. celé území afrického rohu patrně znalo účinky kávových plodů a místní domorodci je žvýkali pro povzbuzení. Z Etiopie byl kávovník převezen do Arábie, patrně do Jemenu. Některé legendy říkají, že to bylo již v 6. století, pravděpodobnější je však pozdější doba - v 15. století se v Arábii vařila káva. Každopádně jsou Arabský poloostrov a jeho oblasti u Rudého moře místem, kde se kávovník začal pěstovat. Zároveň nalézáme zmínky, že první  historicky doložené zprávy o kávě jsou ze 14. století. Arabové ji ve 14. století nazývali "vínem islámu".

 

Nyní se zprávy poněkud liší, podáváme Vám tedy dostupné informace, které jsme v níže uvedené literatuře našli.

Až do velkých zámořských objevů, to znamená do 15. a 16. století, si prý Arabové kávové keře střežili jako oko v hlavě a nenechali si je ukořistit. I když obratní obchodníci z Benátek v té době s kávovými zrny snad již obchodovali. První káva dorazila do Benátek zřejmě v roce 1615 na lodi plující z Káhiry. Krátce na to s největší pravděpodobností vznikla ve městě i první kavárna, neboť z pití kávy se vytvářel jakýsi rituál, kterému příslušelo i speciální místo. V historických pramenech je dochovaný ještě jeden letopočet týkající se Benátek a kávy - rok 1683. Tehdy zde byl otevřen první obchod s kávou. Než se ale káva dostala do prvního benátského obchodu, mohli si ji zájemci koupit v lékárnách. Lékárníci ji vydávali za zázračný nápoj a náležitě si při tom plnili kapsy. Také proto lékárníci prvnímu obchodu nepřáli a snažili se vyvolat dojem, že tak vzácnou surovinu mohou prodávat pouze lidé povolaní. Obchodníci se ale nenechali odstavit od zdroje příjmů a hravě lékárníky převálcovali.

Jakmile se otevřel první obchod, bylo otázkou času, kdy se káva rozšíří i do dalších zemí jižní a střední Evropy. Pro Čechy v té době ovšem už dávno nebyla neznámou plodinou, ba co víc, ve skleníku jezuitské koleje v Praze v roce 1698 rozkvetl první kávovník, nicméně skleník nemohl zařídit, aby dal plody. S kávou se jako první Češi zřejmě setkali na sklonku 16. století Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic při své cestě do dalekého Cařihradu. 

 

Dále jsme se dočetli, že v evropské literatuře popisuje poprvé kávová zrna v roce 1574 Holanďan Carolus Clusius (Charles de l´Ecluse). Ten obdržel tato zvláštní semena darem pod názvem "buna" nebo "el kave" od Alphonsia Pancia, profesora na akademii ve Ferraře. Do Německa přinesl první zprávu o kávě známý augsburský lékař Leonhard Rauwolf, který poznal kávu v Alepu, když v roce 1573 cestoval po Orientu.

 

O něco později, v roce 1706 byl do botanické zahrady "Hortus Botanicus Amsterdam" přivezen první živý kávovník z Jakarty jako dárek pro amsterdamského primátora Nicolaese Witsena. O 7 let později - v roce 1713 - pak proběhla první sklizeň peckovic z prvního a v té době jediného stromu v Evropě.

 

A nakonec ještě jedno shrnutí - pití kávy se šířilo Středním Východem, dospělo do Káhiry někdy počátkem 15. století a do Konstantinopolis pak v polovině 15. století. V Evropě se začala káva pít nejspíše v Benátkách v prvních desetiletích 17. století, ale v té době už také v Neapoli a Marseille a dalších městech kolem Středozemního moře. První záznam z Anglie je z roku 1650, ale už za 15 let napočítali na ostrově 3 000 kaváren.

 

 

Použité zdroje

LIŠKA, Juraj. Káva: putování za tajemstvím kávových specialit. Vyd. 2. Praha: Nescafé, C2009. 173 s. ISBN 978-80-254-3964-7.

KREJČÍ, Ivan. O kávě a čaji, aneb, Víme, proč je pijeme?. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000. 100 s. Zdraví; sv. 15. ISBN 80-7169-535-1.

CHARKOVSKÝ, Vadim. Jak na kávu. Vyd. 1. Praha: V. Charkovský, 2013. 154 s. ISBN 978-80-260-4965-4.

VAŠÁK, Jaroslav. Příjemné chvíle s kávou: historie, recepty, zajímavosti, poháry a moučníky ke kávě, 273 receptů. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2002. 119 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7021-565-8.

VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart Press, 2010. 238 s. ISBN 978-80-87049-34-1.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.11.2016 14:18

Petr píše:
Středa 11.01.2017 15:41
Dobrý den,

Bohužel s tímto zatím nemohu souhlasit

"S kávou se jako první Češi zřejmě setkali na sklonku 16. století Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic při své cestě do dalekého Cařihradu. "

Sice jsem ten cestopis nečetl (stáhl jsem pdf, je to volné dílo), ale při vyhledávání sloves pít, pij a dalších slov, které by se mohli vyskytnout u popisu pití kávy, jsem nic nenašel. Ono už to jaksi vychází ze jména díla "Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta". Oni prostě v roce 1598 do Cařihradu nešli. Jenom Heřman Černín byl dvakrát vyslancem (1616 a 1644) v Cařihradu na sultánově dvoře, ale už sám, bez švagra (popraven 1621 – mimochodem na to Černín jako věrný katolík dohlížel).

Vypadá to, že to někdo dříve spletl a teď se to stále kopíruje. Ale stále hledám.
PSK - admin píše:
Úterý 17.01.2017 14:05
Dobrý den,
v cestopisu Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arabii, který napsal Kryštof Harant a který důkladně dokumentuje cestu Heřmana Černína a Kryštofa Haranta v roce 1598 opravdu není potvrzeno, že by při své cestě navštívili Cařihrad (Konstantinopol) a dokonce v nich není ani zmínka o tom, že by se na svých cestách setkali s kávou.
Informace, že se Heřman Černín na své velvyslanecké cestě do Cařihradu v roce 1945 s kávou setkal, vychází údajně z dokumentu Deník hraběte Heřmana Černína o druhé cestě poselské do Constantinopole l. 1644-45, jejíž pravdivost si bohužel nemůžeme ověřit, jelikož dokument se nachází pouze v knihovně Národního muzea a v Moravské zemské knihovně v Brně. I tak by ovšem bylo tvrzení, které se vyskytuje v mnoha publikacích pravdivé jen z poloviny, jelikož Kryštof Harant s ním tuto cestu podniknout nemohl, jelikož byl již 23 let mrtev.
• ČERNÍN Z CHUDENIC, Heřman. Deník hraběte Heřmana Černína o druhé cestě poselské do Constantinopole l. 1644-45. [Vídeň: s.n.], 1857. 34 s.
• HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC, Kryštof. Kristofa Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Pecce atd. Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arabii. V Praze: Nákladem Českého museum, 1854-1855. 2 sv. (xxii, 294 s., [1] l. obr. příl.; 296 s., [2] s. ppříl.). Spisů musejních č. 48. Staročeská bibliothéka; č. 4.
Pro doplnění níže citujeme pasáže, které popisují první kavárny, které vznikly na území tehdejšího Českého království.
„TAKÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH STÁL U ZRODU PRVNÍ KAVÁRNY CIZINEC. V ROCE 1702 OTEVŘEL TUREK AHMED KAVÁRNU V BRNĚ. ARAB ZVANÝ DEODAT JEN O NĚCO POZDĚJI PROCHÁZEL PRAHOU V TURBANU A NABÍZEL KOLEMJDOUCÍM KÁVU Z MALÉHO KOFLÍKU. AŽ O DVANÁCT LET POZDĚJI SI OTEVŘEL PRVNÍ PRAŽSKOU KAMENNOU KAVÁRNU - V DOMĚ U ZLATÉHO HADA V DNEŠNÍ KARLOVĚ ULICI. TO UŽ SE PRAŽANÉ UČILI KÁVU PÍT, TAKŽE DALŠÍ KAVÁRNA - U TŘÍ PŠTROSŮ BYLA JEN LOGICKÝM VYÚSTĚNÍM STOUPAJÍCÍ OBLIBY EXOTICKÉHO NÁPOJE.“ (S. 9)
• LIŠKA, Juraj. Káva: putování za tajemstvím kávových specialit. Vyd. 2. Praha: Nescafé, C2009. 173 s. ISBN 978-80-254-3964-7.
„PRVNÍM PRAŽSKÝM KAVÁRNÍKEM BYL JIŘÍ THEODATO, PŮVODEM Z DAMAŠKU, KTERÝ SE USÍDLIL V PRAZE NA STARÉM MĚSTĚ V KARLOVĚ ULICI ČP. 182/16 „U CORNOVY“. DO TÉ DOBY SE PILA ARABSKÁ KÁVA JEN DOMA A JEJÍ PRODEJ NA VEŘEJNOSTI BYL NOVINKOU. PRO DOMÁCNOST SE KUPOVALA HLAVNĚ KÁVA ZELENÁ, KTERÁ SE PODOMÁCKU PRAŽILA NA RŮZNÝCH PRAŽIDLECH. BYLA TO DRAHÁ POCHOUTKA, KTERÉ SE HOLDOVALO JEN O VELKÝCH SVÁTCÍCH NEBO PŘI RODINNÝCH SLAVNOSTECH. THEODATO JAKO PRVNÍ PRAŽSKÝ KAVÁRNÍK VAŘIL ZPOČÁTKU KÁVU VE SVÉM BYTĚ A PRODÁVAL JI NA ULICI VE STÁNKU. BYL USTROJEN V TYPICKÉM ARABSKÉM ODĚVU, COŽ NESPORNĚ PRODEJ KÁVY ZVYŠOVALO. I PŘES PŘEKÁŽKY KLADENÉ ODPŮRCI KÁVY SE JEHO OBCHOD VZMÁHAL A KDYŽ SE V ROCE 1714 STAL THEODATO PRAŽSKÝM MĚŠŤANEM, PŘEMÍSTIL POULIČNÍ PRODEJ KÁVY DO KRÁMU ZV. „U MOSTECKÉHO PEKAŘE“ POD MALOSTRANSKOU MOSTECKOU VĚŽÍ PROTI STRÁŽNICI V ČÍS. 34, KDE DŘÍVE BÝVAL PEKAŘSKÝ KRÁM. BYLA TO PRVNÍ PRAŽSKÁ KAVÁRNA, KTERÁ SE TĚŠILA TAKOVÉ OBLIBĚ, ŽE Z NEDOSTATKU PROSTORU SE KÁVA POPÍJELA PŘED KRÁMKEM NA ULICI. THEODATO SI TAK ZÍSKAL ZÁSLUHY O VELKÉ ROZŠÍŘENÍ PITÍ KÁVY V PRAZE.“ (S. 17+18)
• ŽÁČEK, Zdeněk. Nad šálkem plným vůně. 2., dopl. vyd. V Praze: Merkur, 1981. 226 s., [8] s. barev. obr. příl.
Další zdroje:
JIRÁSEK, Václav. Rostliny na našem stole. 1. vyd. Praha: Orbis, 1958. 625, [1] s. Věda a život.

Služba PSK, NK ČR
Anna píše:
Úterý 02.01.2018 22:03
Dobrý den,
na příchodu kávy do Evropy se jistě přičinili osmanští Turci během obléhání Vídně r. 1683.
K rozšíření kávy mohlo dojít jak během obléhání - a to prostřednictvím obchodování obyvatel Vídně s Turky před Skotskou bránou - tak zcela jistě pozdějším nalezením kávových zrn v tureckých táborech před Vídní (https://www.valka.cz/14243-[…]ne-Turky-cervenec-zari-1683).
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu