-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
kdysi jsem se dočetla, že za Maximiliána II byly pořízeny soupisy hradů, včetně nákresů jejich půdorysů a následně v období 30-leté války snad bylo vydání zopakováno bez nákresů. Nevíte o jaký historický dokument jde, případně kde je uložen?
Dobrý den,
nalezli jsme pro Vás prameny týkající se hradů z období Maxmiliána II. (1527-1576) a následujícího období. Úplné soupisy hradů s jejich půdorysy, se obávám, že jsme nenalezli.
Typy pramenů:
Existovala celá škála pramenů, které se týkaly hradů, avšak zmíníme jen ty, které by mohli odpovídat Vaší žádosti. Můžete si vybrat např. urbáře, do kterých se zapisovaly povinnosti poddaných vůči vrchnosti, které mohly být odváděny formou platů či dávek, naturálí, nebo pracovních povinností. U každého obyvatele byl zápis pod jaké panství (hrad) spadal. Avšak hrady zde slouží jako sekundární informativní pramen, bez nákresů.
Dalším pramenem mohou být mapy. Na nejstarší Müllerově mapě z roku 1720 jsou údaje o šlechtických sídlech vyobrazeny ve formě značek.
Vyobrazení hradů bylo zpočátku v obrazových galeriích zámků. Ty se objevují až od přelomu 16. a 17. století (nejstarší je např. v Rychnově nad Kněžnou). Dnes je najdeme především v obrazárnách některých zámků, v muzeích, v menší míře v soukromých sbírkách. Přesný přehled o nich neexistuje a musí se individuálně vyhledávat mnohdy v zahraničních šlechtických sbírkách (informace o těchto zahraničních znázornění přinášejí práce vydané v řadě Burgen - Schlösser - Herrensitze, vycházející Frankfurt nad Mohanem).
Na to navazoval vznik vyobrazení slovenských hradů. Bylo to v souvislosti s tureckými válkami (např. za patnáctileté války), neboť o válečné dění v Uhrách byl velký zájem a zprávy o událostech na uherských bojištích (tehdy Slovensko patřilo k Uhrám). Tato vyobrazení byla doprovázena i bohatým obrazovým materiálem, který často zachycoval boje s Turky pod slovenskými hrady a pevnostmi.
Tato vyobrazení se dají nalézt:
ZÁVODOVÁ, K. Verný pravý obrazslovenských miest a hradov, jako ich znázornili rytci a ilustrátori v XVI., XVII. A XVIII, storočí, Bratislava 1974. Tento katalog obsahuje 524 rytin a také zobrazení 84 slovenských měst a hradů.
K prvnímu rozsáhlejšímu souboru vyobrazení hradů, zámků a měst z českých zemí patří soubor dřevořezeb a perokreseb Jana Willenberka, který vznikl kolem 1600. Tato vyobrazení se mohou nalézt v práci PODLAHA, A., ZAHRADNÍK, I.: Jana Willenberka pohledy na města, hrady a památné stavby Království českého z počátku XVII. století, Praha 1904. Nejnověji o tomto souboru pojednává ANDRLE, j. ŠVÁBEK, v.: Jan Willenberk, In Ročenka KAS 1989, s. 5-11. Reprodukce Willenberkova vyobrazení Pardubic a Kunětické Hory
Plány hradů jsou až mladšího data a jsou obvykle součástí archivních fondů velkostatků, k nimž zámek, hrad či tvrz patřily, uložených ve státních oblastních archivech. Některé plány jsou uloženy i v archivu Národního památkového ústavu v Praze a v archivech jeho jednotlivých pracovišť. Cenné starší plány šlechtických sídel z území České republiky se nacházejí i v zahraničních archivech.
Souhrnný přehled o všech plánech hradů, zámků a tvrzí dosud neexistuje. Plány, které jsou uloženy v severomoravských archivech, informuje GEBAUER, J.: Soupis map a plánů, vedut a vyobrazení měst, míst a budov do roku 1850 uložených v archivech Severomoravského kraje. In.: Sborník Státního archivu v Opavě 1971-1975. Opava 1975, s. 143-348. O souboru plánů v archivu v Norimberku přináší informaci ÚLOVEC, J.: Plány jihomoravských měst, hradů a zámků z fondu Reichstadt Nürnberg. In: Jižní Morava 35, 1996, s. 267-293
MUSIL, František. Úvod do kastelologie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. 2 sv. (335 s., s. 336-617). ISBN 80-7041-296-8.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
07.09.2016 09:45