Půda žlutnice

Text dotazu

Dobrý den,
potřebovala bych nějaké odkazy na rozdělení půdy podle kvality... pokud možno moderní i "lidový" název;
konkrétní dotaz pak mám na patrně historicky-místní (Brno a okolí)označení druhu půdy za "žlutnici".
Děkuji za vaši pomoc.

Odpověď

Dobrý den,

podle Slovníku jazyka českého Fr. Trávníčka (Praha : Slovanské nakladatelství, 1954) znamená žlutice, žlutnice, žlutka, žluťka žlutou hlinku neboli spraš.

Žlutnice vzniká rozpadem horniny zvané rula, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rula_(hornina),

http://cs.wikipedia.org/wiki/Spra%C5%A1.

Vlastivěda moravská II.(Jan Noháč, Břeclavský okres, Brno 1911, s. 1-20) uvádí :

"V příčině geologického a geografického popisu obou vesnic povíme jen stručně, že geologicky náležejí většinou až čtvrtohornímu útvaru staršímu (diluviu) a zvláště mladšímu (alluviu), ježto všude v okolí nacházejí se v hojné míře písky, štěrky a žlutnice, jak ani jinak býti nemůže v kraji tak vodnatém, kde řeka Morava sama a četné její přítoky (Dyje, Stupava, zvi. také Morávka, Kyjovka a jiné potoky) často se rozvodňují a svými nánosy hlinitými a písčitými zaplavují krajinu. Ornice je samý písek, promíšený jílem (slínem)".

Pro zajímavost dále uvádíme :

"Z doposud uvedeného vyplývá, že za časový úsek přibližně 530 roků se Veselice rozrostla na 15 domů. Při tomto údaji je nutno uvést, že až do začátku 19. století se i ve Veselici stavěly domy pouze ze dřeva. Teprve potom se začalo stavět z t.zv. egyptských cihel - známých jako vepřovice. Jediným místem ve Veselici na výrobu těchto cihel byly Doly pod Malou Veselicí. Tyto "Doly" již byly rekultivovány a v jejich místě je dnes pole. Materiálem na vepřovice byla důkladně propracovaná žlutnice s přísadou plev. Dále se používalo stále dřevo, především na stavbu hospodářských stavení, a střecha se kryla ještě dlouhou dobu doškem".

http://www.vavrinec.cz/1766---1848.html

"Na vaření povidel (trnek) byly zapotřebí speciální hrnce. Ty nejlepší z celého okolí se dělaly v Ivančicích, kam si pro ně naši předkové jezdívali nebo chodili pěšky přes Vanecký kout. Název lesa už napovídá, že tudy vedla cesta do Ivančic. Ivančice měli velké trhoviště, kde se dobře nakupovalo. Cesta do Ivančic byla příjemná - vedla čistým lesem, za Žemlovičkovýma před Radosticemi se scházívalo k Bobravě, cesty byly lemovány četnými mariánskými obrázky, které lidé rozvěsili po stromech. Šlo se nahoru - dolů - všude se chodívalo pěšky a únava neexistovala. Pro větší zboží se jezdívalo vozem taženým kravami nebo koňmi. Hrnce přivezené z Ivančic se musely omazat vrstvou žlutnice. žlutá hlína se těžila v cihelně, míchala se s plevami a pak se hrnce navíc oplétaly drátem. Tvořila se políčka o velikosti 6 x 6 cm, někdy menší, někdy větší, jak kdo si dal s oplétáním práci. Potom se opletené hrnce stavěly dnem vzhůru a nechávaly se vysychat".

http://www.streliceubrna.cz/tradice-zvyky-nareci-a-porekadla/d-1173/p1=67

Hlavní charakteristiky půdy a jejich rozdělení naleznete na :

http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/produkce/Pudni_fond_CR.pdf

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=pudni_druhy_podle_zrnitostniho_slozeni&site=puda

http://www.jikl.cz/puda/1977-rozdeleni-pud.html

doporučený odkaz :

http://www.mohelno-obec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9805&id_dokumenty=2145

http://archive.org/stream/casopisvlastenec13vlas/casopisvlastenec13vlas_djvu.txt