Proč je zakázaný nacismus, ale nikoli komunismus?

Text dotazu

Proč je zakázaný nacismus, ale nikoli komunismus? Obojí československé obyvatelstvo zažilo.

Odpověď

Dobrý den,

 

litujeme, ale na tuto problematiku nejsme odborníci, a proto Vám doporučujeme obrátit se s dotazem na odborné instituce, která by Vám měly poskytnout přesnou odpověď, např.:

* knihovna Akademie věd ČR, https://www.lib.cas.cz/

* Historický ústav Akademie věd ČR, http://www.hiu.cas.cz/cs/

* Ústav pro studium totalitních režimů, https://www.ustrcr.cz/o-nas/organizacni-struktura/organizacni-struktura-odbory/odbor-vyzkumu-vzdelavani/  a https://www.ustrcr.cz/historicka-temata/

 

My Vám nabízí informace čerpané z našich knih.

Komunismus i nacismus jsou v podstatě směry, které mají určité prvky, jež je charakterizují. Mají společné rysy - jde o totalitní a agresivní režimy, které své odpůrce fyzicky likvidovaly, odmítaly demokracii a svobodu slova. V ideologické rovině je však mezi komunismem a fašismem, resp. nacismem, rozdíl. Komunismus je vlastně střechový pojem, spojený v zásadě pouze společnými marxistickými kořeny. Komunismus se snaží dosáhnout beztřídní společnosti, ve které si budou všichni rovni a v níž nebude existovat žádná forma útlaku. Tento cíl lze označit za utopický, ale nelze ho označit za nehumánní  v porovnání s nacismem. Naopak cílem A. Hitlera bylo vyhladit Židy a určité vrstvy obyvatel a prostřednictvím války si podrobit ostatní státy. K dosažení těchto cílů bylo požadováno zrušení demokracie, likvidace politických stran, zavedené vůdcovského principu a poslušnost ostatních. Nacismus je z principu ideologie totalitní, jejíž základem je diktatura.

Podobné prvky marxistická ideologie neobsahuje. Teorie třídního boje není ekvivalentem rasové války, neboť eliminace kapitalistické třídy není chápána doslova jako fyzická likvidace, ale sociálně. Jinými slovy, lidé zůstanou, ale jejich sociální status se změní.

Zároveň je však nutné dodat, že teoretické rozdíly nebyly v historii následovány praktickými odlišnostmi v reálném světě.

 

Pro dokončení myšlenky je také vhodné dodat, že vývoj komunistů byl odlišný od krajní pravice. Komunistické strany vznikaly u radikálních proudů dělnického hnutí a často měly masový charakter. Po druhé světové válce se často etablovaly v evropské politice, mnohdy jako relevantní politický partner podílející se na moci a vládě, což působilo na jejich strukturu i ideologii, která se vzdálila původnímu radikálnímu zaměření.

Oproti tomu nacismus byl po válce odsouzen jako zločinecká ideologie a dodnes je jeho propagace v evropských státech zakázaná; jeho význam byl po dlouhou dobu spíše marginální. V současné době však lze pozorovat, že opět nabývají na síle hnutí inspirovaná touto ideologií. Pro rámec jejich aktivit se vžil název neofašismus, neonacismus, případně obecně extrémní či krajní pravice.

 

Informace jsme čerpali z knihy " Současný politický extremismus a radikalismus", kde se také můžete dočíst mnoho dalších informací spolu s popisem hnutí, která na komunismus či nacismus navazují či čerpají některé z jeho základních idejí.

 

Z fondu Národní knihovny ČR Vám dále můžeme nabídnout tituly k prostudování, které se danou tématikou zabývají, např.:

* CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-098-6.

* Totalita.cz [online]. [Mělník]: Tomáš Vlček [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.totalita.cz.

* FURET, François et al. Komunismus a fašismus. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2002. 276 s. ISBN 80-86130-21-5.

* BESANÇON, Alain. Nemoc století: komunismus, nacismus a holocaust. Překlad Svetozár Pantůček. Vyd. 1. Praha: Themis, 2000. 95 s. Studie. ISBN 80-85821-89-3.

* GEYER, Michael, ed. a FITZPATRICK, Sheila, ed. Za obzor totalitarismu: srovnání stalinismu a nacismu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 686 s. Historie. ISBN 978-80-200-2035-2.

* GELLATELY, Robert. Lenin, Stalin a Hitler: věk sociální katastrofy. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2012. 799 s. ISBN 978-80-7207-874-5.

* CHMELÍK, Jan a kol. Extremismus. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. 425 s. ISBN 978-80-7380-376-6.

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

26.01.2017 19:47

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu