přísloví o jablkách

Text dotazu

Prosím o vysvětlení následujících přísloví, děkuji Vám.

1) Zítra už se konečně musím zahryznout do kyselého jablka.
2) Udělám to, ale až porostou jablka na dubě.
3) Chodit na panenská jablka je příjemná činnost.
4) Mluvit o jablkách a neznat jabloně, to by dovedl každý.
5) Nacpávat si měšec těšínskými jablky je někdy to poslední, co nám zbývá

Odpověď

Dobrý den, 

uvedená přísloví o jablkách nepatří mezi běžná přísloví, některé bohužel ani literatura nezná. U některých si lze význam spíše domýšlet na základě slovního spojení s výrazem jablko, např. kyselé jablko.

Uvedené přísloví, kde se zrovna toto spojení nachází, tj. "Zítra už se konečně musím zahryznout do kyselého jablka" by mohlo být vykládáno jako zítra už se konečně musím pustit do nepříjemné věci, úkolu atd. V knize Mudrosloví národu slovanského se můžete dočíst, že "hryznout do kyselého jablka" je ve významu bídu, odpornost zakusiti. Obdobný význam mají např. rčení "Mřínky jísti" či "Musíť tvrdé hrušky jísti". 

Přísloví "Udělám to, ale až porostou jablka na dubě" jsme bohužel nikde nenašli, ale význam bychom mohli odvodit pomocí jiného přísloví, a to "Na dubě nerostou než žaludy". Tedy pokud slibuji, že něco udělám, až na dubu porostou jablka, tak to vlastně nikdy nebudu muset dělat, neboť na něm nikdy jablka neporostou - jeho plody jsou pouze žaludy. 

"Mluvit o jablkách a neznat jabloně, to by dovedl každý" lze opět vysvětlit pomocí dalšího přísloví, které je následující "mluví jako slepý o barvách". Tato přísloví bychom mohli chápat tak, že někdo mluví o něčem, o čem nic neví. 

Vznik spojení "těšínská jablíčka" je zajímavý a stejný, jako když řekneme např. ženich z Berouna, baron z Nemanic či dívka z Drážďan. Smysl těchto spojení je v tom, že se používá jakoby doslovný význam zeměpisného názvu. Ženich z Berouna je takový, který by jen bral, dívka z Drážďan nás jen dráždí a těšínská jablíčka jsou jen plané sliby, jen marné utěšování. Přičemž pojmenování Beroun nemá nic společného s braním, název Drážďany nevznikl ze slovesa dráždit a slovo Těšín vůbec nesouvisí s utěšováním ani s těšením. Rčení "Nacpávat si měšec těšínskými jablky je někdy to poslední, co nám zbývá" bychom tedy mohli chápat, že nám někdy zbývá se jen utěšovat.

Panenské jablka v přísloví jsme bohužel nikde nenašli, a tedy pro výklad přísloví " Chodit na panenská jablka je příjemná činnost" Vám doporučujeme se obrátit na Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/). 

Odborníci by Vám zde také měli potvrdit význam zbylých přísloví, který jsme spíše odvodili s přísloví uvedených spolu s těmi jablíčkovými.

Použitá literatura:

*  STĚPANOVÁ, Ludmila. Historie a etymologie českých rčení: bibliografie pramenů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 132 s. ISBN 80-7184-669-4.

* ČELAKOVSKÝ, František Ladislav, ed. a DVOŘÁK, Karel, ed. Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 1949, [spr. 1951]. 922, [1] s. Čelakovský, František Ladislav: Dílo; sv. 2.

* FLAJŠHANS, Václav, MOKIJENKO, Valerij Michajlovič, ed. a STĚPANOVÁ, Ludmila, ed. Česká přísloví: sbírka přísloví a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku: přísloví staročeská. 2., rozš. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 2 sv. ISBN 978-80-244-3329-5.

http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/139560

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

08.04.2014 12:31

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu