-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaký může být původ příjmení Kohout kromě spojitosti s kurem domácím. Zajímá mne, jestli nemůže mít spojitost i s Kelty podle spojení Gallus=kohout a Gallus=Kelt.
A dále jestli se ve středověku vyskytoval nějaký rod Kohoutů a v případě, že ano, kde měli sídlo a kde bych o nich nalezla více informací.
Předem děkuji za případné zodpovězení mého dotazu.
Dobrý den,
kohout, kohoutek je zoologicky označení samečka některých ptáků a také název různých věcí ( kohoutek u střelných zbraní, větrná korohvička, účes,rostlina kohoutek), protože připomínají pyšně vzhůru vztyčenou hlavu kohouta. Podle staré víry vězí v kohoutu démon : proto nad lomenicí střechy domu trčela vzhůru dřevěná ozdoba v podobě kohouta, aby tento zdomácnělý démon magicky odháněl duchy cizí, domu nepřátelské. Odtud je možno pochopít i úsloví "posaditi červeného kohouta na střechu" = zapáliti dům.
Pro zajímavost uvádíme : sloveso rozkohoutit se = rozlobit se.Název pochází od zvuků ko ko ko, jež kohout vydává, když svolává slepice k zrnu, když je varuje před nebezpečím, nikoli od kokrhání..
Kokrhat znamená napodobovat kohoutí hlas, latinsky : cucurru, z něho cucurrió.Obdobné cizí názvy kohouta: něm.nářečím gockel, angl.. cock, fr. Coq, aj.
Římané označovali slovem gallus Galy i kohouta. Galové byli příslušníci keltských kmenů obývajících Galii, území zhruba zahrnující dnešní Francii, Belgii, Švýcarsko a severní Itálii, kteří hovořili galským jazykem. Z hlediska archeologických nálezů jsou Galové spojeni s laténskou kulturou, jež dominovala západní a střední Evropě od 5. až do 1. století př. n. l. Na počátku 3. století př. n. l. podnikla část Galů invazi na Balkán a do Řecka. Poté se přeplavili do Anatolie, kde se usadili jako Galatové. V padesátých letech 1. století př. n. l. Galové podlehli Juliu Caesarovi, jemuž neúspěšně vzdorovali v galských válkách. Během následné římské nadvlády byli pozvolna asimilováni, čímž vznikla galorománská kultura. V důsledku romanizace byla galština v průběhu dalších staletí nahrazena vulgární latinou, z níž se postupně vyvinula francouzština.
Galština je termín označující keltský jazyk, kterým mluvili obyvatelé Galie. Julius Caesar se ve svém díle Zápisky o válce galské zmiňuje o galštině jako o jednom ze tří jazyků užívaných galskou populací. Kromě galštiny se v Galii hovořilo ještě akvitánštinou, jež byla příbuzná s dnešní baskičtinou, a germánskými jazyky. Galština patřila společně s keltiberštinou, lepontštinou a galatštinou mezi tzv. pevninské keltské jazyky. Lepontština je často považována za dialekt galštiny. Během římské nadvlády byla galština postupně nahrazena vulgární latinou, pročež následně zcela vymizela.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gal%C5%A1tina
Ohledně původu označení této země existují značné pochybnosti, přičemž není jisté, zda bylo odvozeno z názvu nějakého domorodého kmene, či zda se jedná o exonymum. Keltský výraz *g(h)al- mohl podle některých názorů znamenat „silný“ či „mocný“ (jedinec) – „rek“, „hrdina“. Vyskytují se ovšem i spekulace, podle nichž mohlo být toto jméno převzato z názvu řeky Gallos, obdobně jako tomu bylo v případě pojmenování kmene Sekvánů, jež mělo taktéž svůj původ v hydronymu. Latinskému termínu Gallia se nápadně podobá starořecké označení Galatia (poprvé doloženo v díle historika Timaia z Tauromenia ze 4. století př. n. l.), které bylo patrně inspirováno barvou pleti Keltů (řecky Γαλάται, Galatai), která prý byla „bílá jako mléko“ (γάλα, gala – „mléko“). Pojem Gallia byl někdy spojován s latinským výrazem pro kohouta – gallus. Dnešní Francii se proto leckdy říká „země galského kohouta“.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galieetymologický
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galov%C3%A9
J.Machek : Etymologický slovník, Praha : Lidové noviny, 1997
-Příjmení Kohout má v České republice 3877 obyvatel, je na 219 místě v četnosti těchto příjmení a věkový průměr nositelů tohoto příjmení je 42 let.
-V seznamu šlechtických rodů jsme jméno Kohout nenalezli, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch,_moravsk%C3%BDch_a_slezsk%C3%BDch_%C5%A1lechtick%C3%BDch_rod%C5%AF.
Další informace o rodu Kohoutů můžete nalézt ve Státním ústředním archivu, http://www.nacr.cz/ a http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_archiv.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
04.06.2013 12:55