Příjmení Heyrovský a Houra

Text dotazu

Dobrý den, prosím, zda byste mi mohli zjistit původ příjmení Heyrovský a Houra. Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

K Vašemu dotazu:

Houpa, Houra, Houša a Huša = náleží k hušati = dítě konejšiti

Heyrovský =  z MJ Hejrov = Přední Výtoň u Vyššího Brodu; z přivlastňování rodině jménem Hejra Hejra = buď z mor. Sl. hejrat = hýřit, nebo z výchč. Herovat = houpat, z něm. Haeuer = havíř; Hejral, Hejrovský Heyrovský (zkomoleno vlivem výslovnosti)
Pramen: Moldanová, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 2., upr. Praha: Agentura Pankrác, 2004. 229 s. ISBN 80-86781-03-8.

A ještě informace z dalšího zdroje:
Heyrovský = Jméno Heyrovský je velice řídké, výjimečné. Dnes je má pouhých 26 občanů. Stejně na tom jsou obě varianty Hejrovský: (23) a Hejroský (19). Dešifrovat obsah jména není úplně snadné. Moldanová je uvádí s místním jménem Hejrov. Dnes je to Přední Výtoň na pravém břehu Vltavy mezi Vyšším Brodem a Frymburkem. Jenže název Heyrov se poprvé objevuje až v roce 1954, kdy už byla příjmení ustálena. Je počeštěním po staletí existujícího pojmenování německého v podobě Heu- či Heyraffal a dalších variant. Klimeschův výklad místa jako "lesní chýše" pochází patrně od tvaru z r. 1748, kdy je v listině zaznamenána Dorf (= vesnice) Heyraffl oder (nebo) Wald- (rozumějme Waldraffl). O existenci poustevníků v někdejší pustině se zmiňuje nejen nespolehlivý kronikář Hájek, ale i jiní. Dvakrát také rožmberský Václav Břežan. Jeden z jeho zápisů ve mně vzbudil úsměv nad tím, kolik "našeho" zůstalo v těch "svatých mužích": " ... dva poustevníci nemohli se snésti. Bratr Václav z Herafle (tj. náš Heyraffl, VM) a Jiří Chlupáč. A jakžkoli od světa odřezavše, život zvláštní a světější nežli jiní lidé vésti chtěli, však lásky mezi sebou neměli a spolu o důchody  a případnosti bez zaneprázdnění vrchnosti (rozumějme jejího rozsouzení, VM) srovnati nemohli se."
Existuje ovšem možné odvození od Heier, Heyer, což jsou německé varianty pro Haeuer = havíř. Jenže co ono  - ov v příjmení? To je přece jasná česká přípona posesivní čili přivlastňovací, velice častá právě v místních jménech. Původně a nejčastěji ve spojení s později vypouštěným dvuor, čili dvůr. Rudolfov = Rudolfův dvůr atd. To ovšem není případ Hejrova, ten vznikl umělým počeštěním někdejší snad " lesní chýše".
Pramen:  Mates, Vladimír. Jména tajemství zbavená, aneb, Příjmení pod mikroskopem. 1. vyd. Praha: Epocha, 2004. 298 s. ISBN 80-86328-58-9.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.12.2012 09:08

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu