Přejmenování Židů

Text dotazu

Vážení, prosím o informaci, kdy bylonařízeno na
našem území Židům, aby se přejmenovali a jka toto přejmenovávání probíhalo?
Mockrát děkuji.

Odpověď

Dobrý den,
židovská rodinná jména byla do roku 1787 velmi nestálá. Často se měnila se změnou povolání či místem pobytu. Stávalo se tedy, že jeden člověk byl veden v několika různých soupisech pod různými jmény. Úřady na císaře Josefa II.
naléhaly, aby byl dán židovským jménům jistý řád a aby byla zajištěna jejich neměnnost. Císař Josef II. vydal dne 27. srpna roku 1787 patent "K zabránění všech nepořádků, které musí vzniknout, nevede-li rodina stálé jméno a jednotlivec nenese uznávané osobní jméno".
"Dekret obsahoval sedm paragrafů, podle nichž každý Žid byl povinen zvolit si stálé německé předjmení a rodinné jméno, které nesmí po celý další život změnit, a musí přestat užívat všechna lidová osobní pojmenování, odvozená od místa pobytu, kde se zdržoval či zdržuje. Do konce listopadu 1787 byl každý Žid povinen ohlásit přijaté vlastní a rodinné jméno a uvést též jméno, které nesl doposud, na přihlášce podepsané krajským židovským zástupcem a krajským rabínem. Od ledna 1788 musely být všechny židovské matriky a všechny zápisy o narození, sňatku a úmrtí vedeny německy. Další paragraf stanovil, že všechny doklady vystavené do 31. prosince 1787 pod dosavadním jménem zůstávají v platnosti a poslední paragraf určil tresty a pokuty za nedodržení těchto nařízení: "Žid, který bude používat staré jméno a příjmení, bude trestán pokutou 50 zlatých, a je-li nemajetný, bude i s rodinou vypovězen z dědičných zemí"."
(BONDY, Ruth. Rodinné dědictví : jména Židů v Čechách a na Moravě. 1. vyd. V Praze : Nakladatelství Franze Kafky, 2006, s.115-116.)

V Čechách a na Moravě si mohli Židé zvolit rodinné příjmení dle vlastního uvážení. V Haliči byla povinná německá stálá příjmení zavedena až o 17 let později. Jména zde již byla určována přímo vládními úředníky. Z této oblasti pochází řada posměšných a nesmyslných jmen, za pěkné jméno se zde platilo.

Se změnou příjmení souvisela i změna osobního jména. Po vydání dekretu byl vydán tzv. Tirschův seznam povolených a zakázaných mužských a ženských jmen, jednalo se 889 mužských a 408 ženských povolených jmen a 51 mužských a 159 ženských zakázaných vlastních jmen. Seznam ovšem obsahoval řadu nesmyslných a nepoužitelných jmen (byla zde například biblická jména židovských odpůrců a pronásledovatelů apod.). V listopadu 1787 byl vydán nový výběr z Tirschova seznamu, který obsahoval pouze 111 mužských a 35 ženských povolených vlastních jmen. Koncem roku 1787 byla přidána ještě dvě ženská a deset mužských jmen.

Zatímco ustálení židovských příjmení proběhlo víceméně hladce, s omezením ve výběru osobních židovských jmen se nemohly celé generace Židů smířit.
Omezení ve výběru osobních jmen bylo zrušeno až dvorským dekretem 20.
července 1836.

Další změna osobního jména u Židů byla nařízena v Německu o osmdesát let později, kdy každý Žid musel před své osobní jméno přidat jméno Israel a žena jméno Sára.

Více informací k danému tématu můžete nalézt ve výše zmíněné knize:
* BONDY, Ruth. Rodinné dědictví : jména Židů v Čechách a na Moravě. 1. vyd.
V Praze : Nakladatelství Franze Kafky, 2006.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.04.2010 08:31

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu