-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý deň, prosím vás o informáciu, kde mala sídlo Spoločnosť Slovenského domu v Prahe počas medzivojnového Československa? Zdroj: Ján Smrek: Poézia moja láska 2 (Bratislava 1989), s. 136: "Na rozlúčku s ním - v klubových miestnostiach Spoločnosti Slovenského domu - bolo nás aspoň päťdesiat a bol to vlastne slávnostný banket s kyticami aj prejavmi". Išlo o rozlúčku s maliarom Kolomanom Sokolom pred jeho odchodom do Mexika v r. 1936.
Ďakujem za odpoveď
Dobrý den,
adresář z roku 1936 nemáme k dispozici, ale podle Pražského adresáře 1937/38 sídlila Společnost Slovenského domu v Praze II, Vodičkova 34 "U Nováků", T. 209-85, 230-74.
Zdroj:
Pražský adresář 1937/38, všeobecný obchodní živnostenský průmyslový majitelů domů. Praha: Státní tiskárna a policejní ředitelství, [1937]. Signatura NK ČR 54 C 3970
Svoji zvláštní historii má Klub slovenské kultury. V současnosti (2003) obsahově více navázal na činnost Československé společnosti, která byla oficiálně zakázána společně s dalšími spolky a občanskými sdružením v roce 1951. Hlavním cílem poválečné Československé společnosti bylo udržovat česko-slovenskou vzájemnost, utvářet a pěstovat dobré vztahy mezi Čechy a Slováky, představovat Slovensko, jeho kulturu a reálie v českých zemích. Do roku 2003 KSK více čerpal z odkazu Místních odborů Matice Slovenské, které byly v letech 1947-1949 zakládány v Čechách, v těch místech, kde žilo více slovenských osídlenců - v pohraničí, nebo ve městech se značným přílivem Slováků (Praha, Prostějov, Brno, atd.). V Praze a několika dalších městech pracovali MOMS již v letech meziválečných, jejich náplň byla obdobná jako činnost Československé společnosti. Na prahu očekávaných demokratických změn se od počátku roku 1968 v Praze připravovalo založení Slovenského akademického klubu, který byl oficiálně potvrzen a registrován v dubnu 1968. Slovenský akademický klub sdružoval pražské slovenské studenty ze všech vysokých škol, vydával svůj bulletin a pořádal různé kulturní akce, taktéž pro české studenty. V té době se počítalo s federalizací, tudíž vznik slovenských spolků v Čechách měl postupně získávat své právní opodstatnění.
V roce 1977 rozhodla Rada Národního výboru hl. m. Prahy o zřízení Klubu slovenské kultury, který byl jako aktiv začleněn pod Pražské kulturní středisko...
Zdroj: http://lidemesta.cz/archiv/cisla/5-2003-12/cim-je-klub-slovenske-kultury-v-ceske-republice.html
(Klub slovenské kultury nějaký čas sídlil v Purkyňově ulici 53 nebo v ulici Panské 10 v Praze 1.)
Palác Žofín
Praha 1 - Nové Město, Slovanský ostrov 226 Na ostrově byly před rokem 1817 vystavěny lázně a barvírny, též hostinec. R. 1830 koupil ostrov mlynář Václav Novotný, který si zde v letech 1836 - 37 postavil dům a na místě starého hostince zbudoval jednopatrovou novorenesanční budovu s koncertním a společenským sálem podle plánů architekta Carla Pollaka. Tak se budova i celý ostrov, spojený dřevěným můstkem s komunikací, stal jedním z nejvýznamnějších center politického, kulturního a společenského života. Nová budova byla slavnostně otevřena r. 1837 velkým plesem. 2. června 1848 zde byl zahájen Slovanský sjezd, na němž vystoupil také Ludovít Štúr. Na připomínku této události věnovaly v r. 1936 slovenské studentské spolky v Praze pamětní textovou desku, která je osazena na budově. V r. 1925 byl celý ostrov na památku Slovanského sjezdu přejmenován na Slovanský. Ostrov proslul svými národními besedami. Tak se říkalo bálům, jejichž výtěžek podporoval české národní instituce.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
04.11.2014 11:08