-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, můj dotaz je následující - jak vznikla PS v 19. století, kdo byl u jejího vzniku, na co se zaměřovala. Děkuji
Dobrý den,
prostřednictvím digitální knihovny Kramerius (http://kramerius4.nkp.cz ) jsme k Pomologické společnosti v Čechách nalezli následující informace:
"V roce 1830 proto vznikla z popudu „Císařsko-královské vlastenecko hospodářské společnosti“ nová ovocnická organizace „Pomologická společnost“, jejímž úkolem bylo udržet známé osvědčené odrůdy, vyhledávat a vyzkoušet nové, správně určovat a pojmenovat odrůdy a pečovat o všestranný rozvoj ovocnictví. Měla také za cíl přispět rozvojem ovocnictví ke zlepšenému využití a výnosu zemědělské půdy. Následně vznikaly v Čechách „Štěpařské odbočky“ a na Moravě „Štěpařské jednoty“. Je nutné zdůraznit, že samotná rakouská vláda podporovala tyto snahy o rozvoj ovocnictví. V tomto směru byli vedeni i žáci na venkovských školách."
SALAŠ, Petr a LUŽNÝ, Jan. Stručná historie zahradnictví I. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 91 s. ISBN 80-7157-996-3. (str. 7)
"Roku 1830 vznikla na podnět C. k. vlastenecko-hospodářské společnosti Pomologická společnost, jejímž úkolem bylo udržet známé osvědčené odrůdy, vyhledat a vyzkoušet nové, správně určit a pojmenovat odrůdy a pečovat o všeobecné rozšíření a pozdvižení kultury ovoce a tím přispět k zlepšení výnosu půdy. V Čechách vznikly Štěpařské odbočky, na Moravě Štěpařská jednota, která rozdala r. 1835 10.677 roubů. 'Vydáváním poučných spisů se snažila vzbuditi lásku ke stromům a zájem o ovocné zahrady. Byl to výsledek snah, které již v době osvícenské vznikly v rakouském soustátí a které byly částečně výsledkem bídného stavu financí celé monarchie. Šlo o to docílit zvýšení výnosu zemědělství a jedním z pramenů finančních mělo býti ovocnictví. Odtud plynula péče vlády v době Marie Terezie a Josefa II. o ovocnictví. Práce Skřivánkovy, Teplého a Rösslerovy byly dozvukem osvícenství a je pozoruhodné, že v jejich knihách není ani stopy po pověrečnosti, která ještě před nedávnem (1750) bujela v zemědělských spisech a domácích rádcích.
První starostí Pomologické společnosti bylo získati vhodný pozemek a zásobu matečných stromů. K tomu se zdál býti po smrti děkana Rösslera velmi vhodným jeho sad, který byl společností vskutku zakoupen. Ale po několika letech se objevilo, že v době mezi smrtí Rösslerovou a koupí jeho sadu Pomologickou společností ovocný jeho sortiment se dostal do velkého nepořádku, takže ho nebylo možno k svrchu zmíněným účelům spolehlivě užíti. Proto nabídl společnosti své školky v Doksanech svob. pán Jan Aehrenthal, jehož sortiment pocházel přímo od vynikajících pomologů Diela, Liegela a Baumannů.
Jednatelem společnosti byl prof. Josef Lumbe, sám majitel zahrad v Praze (dodnes se udrželo jméno Lumbeovy zahrady) a pěstitel ovocných stromů. Rakouská vláda se obrátila na společnost, aby poučovala venkovský lid o pěstování ovocných stromů, vzbuzovala v něm lásku a horlivost v péči o stromy, dále aby spolupůsobila při zakládání okresních a místních štěpnic. Byly pořádány výstavy ovoce, na př. r. 1835 slavná, bohatstvím vystavených odrůd vynikající výstava na Kozačce. Společnost se přímo účastnila vyučování, a to zvláště budoucích učitelů na venkovských školách. Skutečně se některé venkovské školy staly semeništěm pokroku ovocnářství."
(Zdroj: NĚMEC, Bohumil. Dějiny ovocnictví. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 277, [4] s., [16] s. obr. příl. Ovocnická edice. [Práce] Čs. akademie věd. Sekce biologická.str.129 - 130)
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
27.10.2017 17:38