Pomník padlým na Bílé hoře

Text dotazu

Dobrý den, blíží se 389. výročí bitvy na Bílé hoře, chtěl bych se tedy zeptat kde jsou všude památníky padlým v této bitvě. Případně, zda-li je nějaký památník v okolí Brna. Poslal jsem Vám přes stránky "Ptejteseknihovny.cz" již několik dotazů i v minulosti, vždy mi přijde odpověď, která mě většinou potěší, ale já Vám pak nemám jak poděkovat. Chtěl bych se tedy zeptat, jaký mail mám k tomuto účelu použít. Díky za odpověď a přeji hezký zbytek dne.

Odpověď

Dobry den, jsme radi, ze jste se sluzbou Ptejte se knihovny spokojeny. V pripade, ze bychte chtel vyjadriv svoje zkusenosti s touto sluzbou...

Pomnik bitvy na Bile hore jsme nasli pouze na prazske Bile hore. V Brne se nachazi rada vojenskych pamatniku, ale s nepodarilo se nam vyhledat zadny, ktery by byl spojeny s touto bitvou. Pokud byste mel zajem, na strankach mesta Brna je uverejnena databaze brnenskych pametnich desek, pomniku atd. (http://brna.cz/home-mmb/?acc=objekty).

V Rime byl na pamatku teto udalosti postaven kostel Panny Marie Vitezne (Sancta Maria della Vitoria, http://en.wikipedia.org/wiki/Santa_Maria_della_Vittoria), kde byl az do zniceni pozarem uchovavan original obrazu Madony Strakonicke, jemuz katolicka strana pripisovala vyrazny podil na svem vitezstvi. V sakristii kostela lze vsak dodnes spatrit obrazy a prapory pripominajici belohorskou bitvu.  Na vlastni Bile hore byla v letech 1622-1624 vystavena  prosta kaplicka sv.Vaclava, v letech 1628 az 1673 byl ucinen neuspesny pokus o vystavbu klastera servitu a v letech 1704-1740 tam vznikl barokni poutni komplex Panny Marie Vitezne (http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/panna_marie_vitezna_na_bile_hore). V roce 1920 byla navic opodal navrsena dnesni mohyla (http://www.hrady.cz/index.php?OID=1660). V prubehu 19.stoleti se totiz postupne zacal vytvaret novy mytus, v nemz Bilou horou skoncila velka a slavna epocha ceskych dejin. S navrhem pripomenout tuto udalost postavenim pomniku vystoupil v roce 1904 brevnovsky starosta Jan Kolator, ktery byl v te dobe take starostou  sokolske Podbelohorske zupy. V jeho navrhu byl pomnik prostou mohylou z tesaneho kamene a hliny. Kolatoruv navrh pocital s dokoncenim pomniku k vyroci bitvy v roce 1920, mezitim ale byly zpracovany a predstaveny navrhy sochare Stanislava Suchardy a architekta Josefa Gocara a pozdeji i projekt sochare Frantiska Bilka na vystavbu monumentalniho pamatniku. Z jejich navrhu seslo, predevsim pro financni narocnost, a tak sokolove odevzdali svuj pomnik naroku 7.11.1920. Blizsi popis nerealizovanych navrhu naleznete v knize Cerny den na Bile hore.

pouzita literatura:
* Kniha o Praze 6. 3.uprav.rozs.vyd. Praha : Milpo, 2004. s. 44. ISBN 80-86098-35-4.
* UHLIR, Dusan. Cerny den na Bile hore : 8. listopad 1620. Brno : AVE, 1998. s. 166-168. ISBN 80-902242-6-1. 
* FRYSCOK, Miloslav Alexej. Vojenske hroby a pamatniky mesta Brna. Brno : Simon Rysavy, 2000. 83 s. ISBN 80-86137-39-2. 
* http://www.vets.estranky.cz/.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.12.2009 16:23

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu