pohřebnictví

Text dotazu

Dobrý den, jaká data jsou uložena na správě hřbitova o pohřbených a jak dlouho jsou tato data ukládána. Co se stane s daty po likvidaci hrobu a dají se případně někde dohledat? Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

doba, po kterou je správa hřbitova povinna uchovávat údaje v knize úmrtí, je daná zákonem. Jedná se o Zákon o matrikách, předpis č. 301/2000 Sb., viz níže Předpis č. 301/2000 Sb.

Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Kniha úmrtí § 21

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje

a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnerara),

d) datum zápisu a podpis matrikáře.

(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě

a) listu o prohlídce zemřelého, nebo

b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4).

(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9).

§ 22

(1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.

(2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25).

(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud.

§ 23

Doba uložení matriční knihy a sbírky listin

(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu:

a) kniha narození po dobu 100 let,

b) kniha manželství po dobu 75 let,

c) kniha partnerství po dobu 75 let,

d) kniha úmrtí po dobu 75 let.

(2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let,

b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let,

c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,

d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let.

(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.

(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301

 

V souvislosti s provozováním veřejného pohřebiště je ochrana osobních údajů ošetřena zákonem o pohřebnictví 256/2000 Sb., http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-256, viz

(1) Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště vedená podle § 20 písm. d) obsahuje následující údaje:

a) jméno a příjmení osob, jejichž lidské ostatky jsou na veřejném pohřebišti uloženy,

b) místo a datum jejich narození a úmrtí,

c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

d) datum uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti včetně určení hrobového místa a hloubky pohřbení; u zpopelněných lidských ostatků způsob uložení jejich popela a v případě vsypu i místo jejich uložení,

e) záznam o nebezpečné nemoci, pokud osoba, jejíž lidské pozůstatky byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byla touto nemocí nakažena,

f) jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a rodné číslo nájemce hrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místa, jde-li o právnickou osobu,

g) datum uzavření nájemní smlouvy a dobu jejího trvání včetně údajů o změně smlouvy,

h) záznamy o skutečnostech uvedených v § 29 odst. 4 a 5, pokud nastaly,

i) údaje o hrobovém zařízení daného hrobového místa,

j) údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. e), pokud nastala,

k) údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,

l) v případě rušení veřejného pohřebiště údaje o skutečnostech uvedených v § 20 písm. g) bodech 3 až 6, pokud nastaly.

(2) Provozovatel pohřebiště postupuje při zpracovávání osobních údajů vedených v evidenci související s provozováním veřejného pohřebiště podle zvláštního zákona.( 19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.)

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

24.02.2014 16:49

Helena Šindelková píše:
Pátek 27.10.2017 13:22
Vážení,tatínek je ve věku 98let. Má přání,aby po jeho smrti tělo zůstalo až do doby pohřbu doma,kde žije sám a rodina ho denně navštěvuje.Pokud lékař neurčí jinak,budu mu moci toto přání splni. Jaká je v tomto případě časová lhůta.Žijeme na vesnici,kde takové tradice bývaly běžnou součástí života. Šindelková Helena
PSK - admin píše:
Středa 01.11.2017 09:54
Dobrý den, některé informace, které by Vás mohly zajímat, najdete na odkazu, viz níže http://www.umirani.cz/[…]/umrti-v-domacnosti-a-organizace-pohrbu

Pohřební služby obvykle provádějí odvoz zesnulých nonstop, čili mohou přijet i v noci. Záleží, jak se s nimi domluvíte. Můžete také odvoz odložit a počkat na příbuzné či známé, kteří by se chtěli ještě rozloučit. Pohřební služba potom přijede a odveze zesnulého a všechny kopie protokolu. Zaměstnanci pohřební služby vám řeknou, kdy a kam máte přijít v příštích dnech domluvit pohřeb.

Zásadní roli při rozhodování o způsobu pohřbení, druhu obřadu posledního rozloučení a opatření hrobového místa hraje vůle zemřelého výslovně vyjádřená za jeho života. Pozůstalí smí tělo svého zemřelého vidět nebo zaopatřit do sedmi dnů od úmrtí.
Poté musí být tělo zemřelého za účelem jeho vystavení během pohřebního obřadu thanatoprakticky ošetřeno (konzervováno nebo balzamováno).
Zaopatřením mrtvého lidského těla se rozumí jeho umytí, oblečení do šatů či rubáše, uložení do rakve a konečná úprava.
Pokud to lékař a okolnosti dovolí, je možné přechovávat tělo zemřelého po přiměřenou dobu doma a poté jej v rakvi přenést podle místních zvyklostí na hřbitov k uložení do hrobu nebo do krematoria ke zpopelnění (je nutné řídit se řádem pohřebiště či řádem krematoria) https://www.mmr.cz/getmedia[…]ign-MMR-DL-final3nahled.pdf

Před časem jsme již dotaz z oboru pohřebnictví zpracovávali a je v Archivu PSK, viz níže Po prohlídce zemřelého není stanovena zákonná lhůta, do kdy se mají lidské pozůstatky převézt do chladicího zařízení provozovny pohřební služby. Podle celoevropské technické normy pro pohřební služby ČSN EN 15017 z roku 2006 se může tělo zemřelého po přiměřenou dobu přechovávat doma, pokud to lékař a okolnosti dovolí.
Čerpáno z knihy: KOTRLÝ, Tomáš. Pohřebnictví právní zajištění piety a důstojnosti lidských pozůstatků a ostatků. Praha: Linde, 2013.
http://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/zakonna-lhuta-pro-nahlaseni-umrti
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu