-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu, o tip na zajímavé osoby, památky a události z doby Lucemburské z Brandýsa nad Labem a okolí, Čelákovic a okolí (resp. na okresu Praha-Východ), které by se daly rozpracovat a o kterých existují alespoň nejaké dohledatelné záznamy (připravuji se na ústřední kolo Dějepisné olympiády a nějak se mi nedaří najít něco relevantního).
Moc děkuji za tipy
S pozdravem
Klára Muknšnáblová
+420 774 984 536
klara.muknsnablova@seznam.cz
Dobrý den,
ze 14. století se dochovalo v souvislosti s Brandýsem nad Labem několik historických zpráv. Jejich přehled uvádí například kniha "Putování brandýskou historii":
S tímto krajem jsou spjaty již některé události z prvních let vlády Lucemburků na našem území. K té nejpodstatnější došlo roku 1317, kdy se Jan Lucemburský snažil podrobit českou šlechtu vojenským tažením. Toto tažení započalo právě snahou o dobytí Brandýsa nad Labem. Král Jan Lucemburský vtrhl v čele 300 ozbrojenců na panství Michaloviců a jeho vojáci se pokusili o strhnutí dřevěného mostu přes řeku Labe. Narazili však na tvrdý odpor. Král proto přikázal ustoupit, obešel Brandýs a dobyl pouze Tatce na Kouřimsku. Královým neúspěšným tažením na Brandýs započaly jeho další neúspěšné snahy o vojenské podrobení Čech. Nakonec byl v Domažlicích roku 1318 donucen uzavřít nevýhodný smír s českou šlechtou. O tažení na Brandýs se z dobových pramenů zmiňuje například Zbraslavská kronika.
Vztahy s lucemburským dvorem se značně zlepšily po nástupu Karla IV. na český trůn.
Karel IV. tento kraj často navštěvoval. Rád se věnoval honitbě v brandýsko-boleslavských lesích (zvaných Bor). V souvislosti se zdejší honitbou se roku 1354 rozhořel krátkodobý spor mezi Karlem IV. a poručníkem Petra z Michalovic Petrem z Rožmberka. Ten vyčítal císaři, že loví v lesích pánů v Michalovic. Spor ovšem neměl dlouhého trvání. S rodem Michaloviců udržoval císař později dobré vztahy. Již zmíněný Petr z Michalovic doprovázel Karla IV. do Itálie (odkud se však již nevrátil). V pamětech Karla IV. můžete nalézt též zmínku o jeho pobytu na toušeňské tvrzi, hlavním sídle Michaloviců.
Roku 1351 nechal Karel IV. v Brandýse nad Labem vybudovat nové hradby (dodnes z části zachované) a 2 brány, z nichž se dochovala východní brána (druhou rozebrali Švédové za třicetileté války).
Méně známá je i skutečnost, že pískovec pro stavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradu za doby Karla IV. pocházel z pískovcových lomů z Brandýsa a ze Záp.
Ze 14. století pochází též nejstarší brandýský typář - pečetidlo s textem Sigillum civium de Brandis (Pečeť městečka Brandis), který je v současné době uložen ve Státním okresním archivu v Praze - východ.
S vládou Václava IV. se na scéně objevují dvě velké osobnosti uvedeného kraje.
Jedná se o Jana Michalce (z Michalovic) - předního katolického velmože a oblíbence Václava IV. a Jana z Jenštejna, kancléře Václava IV. a pražského arcibiskupa. (Základní přehled informací k nim můžete nalézt zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_z_Michalovic_zvan%C3%BD_Michalec; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_z_Jen%C5%A1tejna , podrobnější informace viz níže uvedená doporučená literatura).
* ŠNAIBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Vyd. 1. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: [Miroslav Šnaiberk], 2005. 144 s. ISBN 80-239-5464-4.
* TOUFAR, Pavel. Smrt knížete Václava: legendy, báje, příběhy, záhady, magie a otazníky: Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, Přerov nad Labem, Bon Repos, Benátky nad Jizerou a okolí. 1. vyd. Benešov: Start, 2007. 311 s. Tajemnou českou krajinou. ISBN 978-80-86231-41-9.
* VLASÁK, Emanuel, KAŠPAR, Jaroslav a ŠPAČEK, Jaroslav. Polabské město Čelákovice: stručné dějiny: [1290-1990]. Vyd. 1. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1990. 192 s.
* ŠPRÁCHAL, Přemysl. Jenštejn: zbytky hradu severovýchodně od Prahy. 1. vyd. Hukvaldy-Dobrá: Putujme, 2013. 27 s. Putujme po hradech a zámcích; sv. 29. ISBN 978-80-87712-56-6.
* ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. III., Doba gotické katolicity (1200-1400). Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2007. 413 s. ISBN 978-80-7266-263-0.
* PETR ŽITAVSKÝ. Zbraslavská kronika = Chronicon aulae regiae. Překlad František Heřmanský a Rudolf Mertlík. Vyd. 2., opr., (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1976. 597 s., [1] složený l. příl. Členská knižnice.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
06.04.2016 22:12