-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, ráda bych od Vás získala informaci, kdy, v které zemi a které knihovně byl uveden do provozu první OPAC katalog, a kdy a v které knihovně byl uveden do provozu v naší republice, případně v jakém to bylo knihovnickém systému. Děkuji
Ze zdroju, ktere mame k dispozici, se nam bohuzel nepodarilo zjistit presnou odpoved na Vas dotaz. Nazory na vyvoj OPACu v nasi republice se v ruznych dokumentech lisi, nicmene mozna pro Vas budou uzitecne informace o strucnem vyvoji u nas v teto oblasti.
Informace jsme prevzali z publikaci:
STOCKLOVA, Anna. Vyvoj knihovnicke automatizace u nas a ve svete. Automatizace knihovnickych systemu. Praha: SKIP, 1992. s. 44-52.
a
SVOBODA, Martin. Automation in czech libraries - how to proceed? European Research Library Cooperation. 1993, roc. 3, c. 3, s. 235-255. ISSN 1018-0826.
Strucny vyvoj u nas:
I. etapa: do poloviny 60. let - pouze dilci agendy knihovnických procesu - evidence pri vypujckach, tisk
objednavek, inventarizacni soupisy, tistene katalogy a jejich kumulace - 1963 - Statni technicka knihovna vyuziva dernostitkoveho stroje ARITMA pro vytvareni seznamu casopisu a obratu fondu
II. etapa: konec 60. let - lokalni (automatizovany procesy v ramci jedne knihovny) dilci AKS (automatizovan zejména vypujcni system) - pocatky kooperativních systemu (zejmena sdilena katalogizace) - rozvoj AKS - 1965 - publikovan první ceskoslovensky automatizovany system pro samocinne pocitace - ARDIS (Automatizovany resersni a dokumentacni informacni system) - 1966 - predklada STK prvni projekt plne automatizovane knihovny - 1968 - pri Vysokem uceni technickem v Brne dokoncen Automatizovany systém truděni informaci na pocitac DATASAAB D 21-ASTI-SAAB (propojitelny s ARDIS) - 1967-1968 ve Statnej vedeckej kniznici v Kosicich byl zaveden Akvizicni systém kniznicnych materialov
III. etapa: 70. leta - lokalni dilci AKS - automatizovany knihovnicke procesy akvizice, katalogizace, vypujcni systemy a zpracovani casopisu - kooperativni systemy - teziste aktivit se prenasi na Slovensko - dilci lokalni systemy v Ustrednej ekonomickej kniznici, Slovenskej technickej kniznici a Statnej vedeckej kniznici v Banskej Bystrici
IV. etapa: 80. a 90. leta - lokalni integrovane AKS (automatizace dvou nebo vice procesu, ktere jsou navzajem propojeny) - kooperativni AKS - rozvoj OPAC, podpora uživatelského pristupu -1983- v SVK Kosice poprve u systemu pro vypujcni sluzby zprovoznen dialogovy rezim - 1984 - první integrovany lokalni system ARVYK na Katedre knihovedy a vedeckych informaci - v polovine 80. let se do nekterych knihoven zacina zavadet aplikacni program UNESCO CDS/ISIS - Narodni knihovna predklada typovy zavadeci projekt MAKS (Modularni automatizovany knihovnicky system) - v polovine 80. let na Slovensku projekt Integrovaneho knihovnicko-informacniho systemu kooperačního sdruzeni knihoven (spoluprace Slovenske narodni knihovna Matice slovenske, typovych vedeckych knihoven a verejnych knihoven)
Podle Martina Svobody se první prakticke vysledky automatizace knihoven objevuji nejprve na Slovensku, u nas az v roce 1983.
Co se tyce situace v zahranici nejsou vysledky bohuzel nijak konkretnejsi.
Podle Charlese R. Hildretha se automatizace anglickych a americkych knihoven (tzv. OPACy 1. generace) od 60. let zamerovala na dve oblasti:
1. spravu vypujcnich systemu (v lokalnich systemech)
2. sdilenou katalogizaci v rezimu online (v ramci knihovnickych siti, v USA napr. RLIN nebo ve Velke Britanii SWALCAP)
- OPACy 2. generace jsou ty soucasne (Aleph, T-Series.)
- OPACy 3. generace zatim ve vyvoji - experimentalni
- OPACy se zacaly rozvijet v USA v 70. letech a ve Velke Britanii v 80. letech.
Podle naseho osobniho nazoru se da v nasi republice o OPAC hovorit az se zavadenim systemu CDS/ISIS v 80. letech, ale ktera knihovna si ho nainstalovala jako prvni opravdu netusime. V zahranici je to jeste tezsi odhadnout. Myslime si, ze nejaky OPAC mohl vzniknout jiz v Kongresove knihovne v dobe vzniku formatu MARC nebo v 60. letech se vznikem OCLC. Ale jsou to samozrejme jenom spekulace.
Doporucili bychom Vam se jeste obratit na Studovnu knihovnicke literatury v NK, ktera by Vam mohla poskytnout detailnejsi odpoved (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_knihovna_knihovnicke_literatury. htm) nebo na Martina Svobodu z STK, ktery se podobnymi tematy zabyval (m.svoboda@stk.cz).
Co se tyce zahranici, mozna by stalo za to obratit se na nekterou z divizi nebo sekci IFLA, kde by Vam take mohli pomoci. Nejlepsi by byla asi Divize Collection and Services (http://www.ifla.org/VII/d5/dcs.htm), email primo na Edwarda Swansona (swans152@tc.umn.edu / eswanson@qwest.net)nebo sekci Statistics and Evaluation (http://www.ifla.org/VII/s22/ss.htm) a vybrat si nekterou z adres.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
23.01.2008 17:53