obec Malechov

Text dotazu

Dobrý den, jako knihovnice obce Malechov bych ráda spoluobčanům poskytla informace o naší obci. Bylo by proto možné poskytnout informace o historii obce Malechov (zajímá nás i význam slova Malech a především historie - něco málo jsme již uveřejnili na našich stránkách www.knihovnamalechov.wz.cz v odkaze o knihovně). Děkujeme

Odpověď

Dobrý den,

v pramenech, které jsou nám dostupné lze najít jen stručné informace:

Malechov, r. 1380 příslušenství hradu Švihova. Zdeněk Kavka z Říčan prodal M. (1569) Mikuláši Měsíčkovi z Výškova, jehož potomstvo tu do r. 1670 sedělo. Tehdá koupen M. zase k Švihovu a s ním připadl r. 1706 k Chuděnicům.
zdroj:
Místopisný slovník historický království českého / sepsal August Sedláček. -- Vyd. 2., v Argu 1.. -- Praha : Argo, 1998. -- 1043 s. ; 24 cm (1. vyd. 1909)

první zmínka kolem r. 1350, jméno znamená Malechův, tj. Malechův dvůr, doložen tvar Malech i Malecha
podle:
Místní jména v Čechách : jejich vznik, pův. význam a změny / naps. Antonín Profous, Jan Svoboda, Vladimír Šmilauer. -- 1. vyd.. -- Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960. -- 5 sv. ; 24 cm

Význam jména Malech(a) jsme nezjistili.
S otázkou se lze obrátit na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český (www.ujc.cas.cz).

Některé údaje uvádí Historický lexikon obcí ČR:
první zmínka 1350, 1869-1950 obec v okrese Klatovy, od r. 1961 část obce Dolany v okr. Klatovy.
Dále jsou tu uvedeny počty obyvatel, z nich vybíráme:

1869: 241
1890: 253
1910: 240
1930: 249
1950: 171
2001: 115
zdroj:
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.) : mapy ; 31 cm

Něco by se patrně našlo v archivech, fondy vztahující se k obci najdete v této databázi: http://www.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php?lang=cs . Určité informace jsou obsaženy již v popisu fondů.

Nakonec připojujeme hesla z Ottova slovníku naučného, prostřednictvím databáze CO TO JE? (http://www.cotoje.cz/)
Malechov
ves v Čechách při Bradlavce, hejtm. a okr. Klatovy, ara Dolany, pš. Švihov; 34 d., 253 ob. č. (1890), popl. dvůr, cihelna, 2 mlýny, z nichž jeden o samotě jmenuje se Drštein. V l. 1569-1670 seděli na [Malechov]-ě Měsíčkové z Výškova, potom přikoupen ke Švihovu a s ním k Chuděnicům.

Měsíček z Výškova
jméno staročeské rodiny vladycké, jejíž erb byla vlčí hlava s krkem své přirozené neb hnědé barvy na červeném štítě. Předkové jejich byli v l. 1237 až 1251 bratří Výšek a Vyšemír, kteří drželi tvrz a ves Výškov u Plané, r. 1282 Magnus, Hoholt a Vyšemír, r. 1291 Albert. Potomci jich byli r. 1406 Machek, který s Bavory válčil, a Racek, jenž zpečetil r. 1415 stížný list, r. 1420 dostal zápisem Cerhonic a r. 1437 Nezamyslic. R. 1456 byl úředníkem králové u desk zemských a žil ještě r. 1463. Vrstevníky jeho byli Jan (1441 atd.), jenž r. 1451 přijal příjmení Měsíček, a Hoholt (1457 starosta kladrubský), syn Buškův. Janův potomek byl Václav (1492) a tohoto bratří Jan a Zikmund, kteří seděli r. 1530 na Dolanech u Klatov. Onen s manželkou Lidmilou z Chudenic svou polovici prohospodařil (1546), tento s Markétou z Oračova vyženil Záhořany a koupil r. 1546 druhou polovici Dolan. a) Janovi synové byli Václav a Jindřich, z nichž tento držel dvorec v Sedlci, zemřel ok. r. 1573 zanechav syna Jana, jenž r. 1615 seděl v Kožlanech. Zikmundovi (†ok. 1556) synové byli Jetřich, Jindřich, Mikuláš, Diviš a Zachař. Jetřich seděl r. 1564 na Sulislavi a r. 1570 v Touškově a prodal t. r. s bratřími Záhořany. R. 1578 obeslán od bratra Zachaře, aby mu v synech a dcerách pobočných pozůstalých po n. Zikmundovi, otci jejich, ve vsích Záhořanech a Dolanech dal díl. Jindřich seděl v Dolanech (†1570), Mikuláš koupil r. 1569 Malechov a žil ještě r. 1594. Diviš držel r. 1578 Dolany a zemřel ok. r. 1590. Zachař (1560-94) držel napřed Dolany a později seděl v Nepomuce. Potomstvo jejich se rozvětvilo: aa) Jetřich (†1581) měl zchudlé syny Adama, Jana a Šebestiána. Jan jest snad týž, který se nazýval r. 1625 nejstarším. Tento Jan nejstarší byl soudu purkr. rada a držel dům v Nepomuce. Zemřel r. 1626 zůstaviv syny Diviše a Jana. Onen byl v l. 1634-1638 farářem u sv. Jindřicha v Praze, pak děkanem v Chrudimi a od r. 1644 arcipryštem plzeňským, kromě toho papežským protonotářem a kanovníkem vyšehradským a staroboleslavským (†12. kv. 1646). Jan byl (1649) hejtmanem na Rožmitále, pak držel Kadov (†1656, manž. Dorota z Prostého). Syn jeho Karel Jindřich ujal ok. r. 1670 statek Kadov, který hned potom prodal. O jeho potomstvu se zpráv nedostává. bb) Diviš (†ok. 1590) měl syny Zikmunda, Kunráta a Bořivoje. Zikmund seděl napřed v Klatovech, pak v Malechově (ok. 1600), r. 1602 byl hejtmanem na Brandýse, r. 1604 c. k. truksasem a vrchním hejtmanem císařských panství v Čechách. Také držel Hořelici a zemřel ok. r. 1613 (jak se zdá) bezdětek. Kunrát držel Dolany a zemřel ok. r. 1599. Statek po něm držela nějaký čas sestra Markéta, manž. Jana Tannera z Trupachu. Po ní ujal Dolany Bořivoj, jenž s manž. Dorotou Fremutkou vyženil Běhařov. Byl písařem menších desk zemských, držel Dolany a Malechov (postoupiv r. 1616 Bal kov druhé manželce M. Karykovně z Řezna) a odsouzen r. 1623 k manství. R. 1631 prod. Dolany. Synové jeho byli Zikmund a Jetřich. Onen se zakoupil r. 1630 u Příbramě a byl přítelem jesuitů, za něž se přimlouval, aby dostali Svatou Horu. Později držel Kamenný (†ok. 1665). Syn jeho Mikuláš Diviš držel r. 1669-72 Bytiz a s manž. Lidmilou z Kalenic, ovdov. Loubskou, vyženil Myslín (1679 prod.). R. 1680 koupil Vlásenici a později držel Rtišovice. Zikmundův bratr Jetřich držel po otci Malechov (†ok. 1651) a z manž. Kryzeldy Černínky měl dvě dcery a syny Adama Bořivoje a Šebestiána Františka r. 1651 ještě nezletilé. Ti prodali Malechov (1667) Aléně Barboře, roz. Chlumčanské, od r. 1665 Adamově manželce, která jej zase r. 1670 prodala. Adam byl pak (1673) hejtmanem na Osově a zchudl ok. r. 1687 až skorem do žebroty. Zemřel r. 1713 přečkav manželku (†1712). Syn jeho Václav Jan vyženil Dobrohošt ok. r. 1727 s manž. Konstancií Malovcovou (†1774). Zemřel ok. r. 1757 (jak se zdá) bez mužských dědicův a snad jako poslední toho jména v Čechách. cc) Ruprecht (čí syn?) zavraždil r. 1599 Jana Holana z Jiljova v Kouřimi. Manž. jeho Eva roz. z Údrče koupila r. 1608 Běhařov, který zase r. 1609 prodala Anně roz. z Kaliště a z Otrsfeldu, manželce Jiříka [Měsíček z Výškova]-čka [Měsíček z Výškova] [Měsíček z Výškova] Tento r. 1622 odsouzen všeho jmění, avšak zemřel nedlouho před tím. Vdova Anna odjela r. 1628 ze země a prodala r. 1631 Běhařov dceři Lidmile Kateřině. dd) Radslav neb Racek (čí syn?) seděl r. 1618 v Slatině a po bitvě bělohorské ujel ze země; sloužil potom Švédům a usadiv se v Braniborsku stal se předkem Měsíčkův, kteří posud v Prusku žijí. Ke jmeninám Melch. řeč. Misitscheck, pána statku Drohnau (6. ledna 1711), vydáno tištěné blahopřání v Krosně. Roku 1866 jeden [Měsíček z Výškova], setník, přišel s Prusy do Prahy a tu zemřel. Pochován v Košířích.-Srv. Dějiny rodu v »Pam. arch.«, IX., 953. Sčk.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.12.2007 08:53

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu