-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím o vysvětlení významu slov: Notáblové, Šefové, Konšelé, Fojt. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, všechny Vámi uvedené výrazy označují osoby zaujímající ve společnosti vyšší postavení či držitele vyšších úřadů.
Slovo notábl bylo přejato z francouzského slova notable = hodnostář, slovo bylo odvozeno z latinského slova notabilis = význačný. Notábly byli nazýváni nejpřednější osobnosti ve městě, přední občané, hodnostáři, vznešené osoby.
Ve Francii od XIV. století existovalo shromáždění notáblů, významných, vysoce postavených mužů tří stavů.
S rostoucím absolutismem byla účast notáblů ve vládě čím dál méně žádoucí. V roce 1626 proběhlo poslední zasedání notáblů. Francouzský král Ludvík XVI. opět svolal notábly v roce 1787, ještě v témže roce ovšem bylo shromáždění opět rozpuštěno.
Výraz šéf je opět přejat z francouzštiny. Francouzské slovo chef znamená představený. Podobně jako u předchozího slova, i tento výraz má původ v latinském slově, a to v caput = hlava. Slovo šéf je užíváno pro představeného v úřadě, přednostu, majitele nebo vedoucího závodu či vedoucího určitého oddělení podniku.
Konšelé byli členové městských rad. Do svých funkcí byli dosazováni pánem města, v případě královských měst pověřeným podkomořím města. Také vesnice spravovali konšelé jmenovaní vrchností. Slovo konšel opět pochází z francouzského slova. Etymologicky má slovo Conseil = radní původ v latinském slově consilium.
Výraz fojt byl užíván taktéž ve spojitosti s vysokými úřady. Ve feudálním zřízení byl fojt soudním úředníkem. V říšskoněmecké říši existovali úřady jako říšský fojt - správce královských statků, zemský fojt - správce určitého území. Městský fojt zastával úřad představeného města - rychtáře.
Slovo bylo převzato ze staroněmeckého slova voit, vogt. I slovo fojt má svůj prvotní původ v latině, a to v latinském slově (ad)vocatus = povolaný.
Použitá literatura:
* Příruční slovník jazyka českého. V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957
* Slovník cizojazyčných slov a úsloví s dodatkem jmen osobních a místních. 3. oprav. a pozměn. vyd. Praha : Jindřich Bačkovský, [1930]
* HOLUB, Josef. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 2.rozš. vyd. Praha : SPN, 1978
* Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 2., opr. a dopl. Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0493-9 (váz.)
* databáze: Encyklopedie COTOJE.CZ (- dostupná v Referenčním centru NK ČR)
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
02.10.2008 14:11