-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kde se vzal prosím název měst Mikulov, Vlasatice, Drasenhofen, Steinebrunn, Poysbrunn, Herrnbaumgarten, Poysdorf, Wetzelsdorf, Erberg, Wilfersdorf, Schrick, Gaweinstal, Wolkersdorf, Korneuburg, Stockerau, FrauendorfGrafenworth, Rohrenfdorf bei Krems a obcí Perná, Březí???? Omlouvám s že je toho tolik ale překládám a nemůžu to nikde najít :(
Dobrý den,
výklad původu názvu obcí Mikulov a Březí najdete v archivu služby Ptejte se knihovny:
* Mikulov - http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologie-mikulov-boskovice-zdar-nad-sazavou
* Březí - http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/nazvy-obci/
V České republice existuje několik obcí nesoucích název Perná, na Moravě se nachází Perná poblíž Mikulova a také Valašského Meziřící. Zdá se, že původ tohoto toponyma je možné vykládat více způsoby. V prvním případě mohlo místní jméno Perná vzniknout příponou -n- ke kořeni slova "prati", "waschen, schlagen" znamená místo, kdese dá prát (tj.bitím o kameny v toku) nebo jde je perná voda, která má prudký tok (bylo-li jméno Perná původní hydronymum). Původní význam bývá interpretován i jinak. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách" u obce se stejným jménem uvádí, že název mohl vzniknout i z adjektiva perný "herb, bissig", což znamená místo získané teřkou, namáhavou prací. Atoři knihy Místní jména v Čechách se domnívají, že význam perný "namáhavý, obtížný" je pozdější je pozdější a spíše se kloní k významu z hydronyma, třebaže jeho původní význam není možné přesně stanovit ("práti, tlouci" i "prudký, rychlý") a třebaže Perná na potoku bezprostředně neleží. Jde tu o komplikovaný případ přenesení jména z potoka na ves, možná že potoka na jiný potok nebo ještě jinak.
Pro městys Vlasatice byl až do 15. století používáno jméno Vašatice. To vzniklo přidáním přípony -ice k osobnímu jménu Vašata, osobní jméno Vašata se vyvinulo rozšířením o -ata z osobního jména Vaš(at). V dnešní podobě Vlasatice začalo být jméno používáno až od počátku 16. století jméno v dnešní podobě Vlasatice, přikloněním k příjmení Vlasata "mající hodně vlasů, vlasatý". Popudem ke změně jména mohla být německá podoba Wostitz, v níž bylo -st- vyslovováno -s-, nikoliv -š-, výslovnost tedy byla "Vostic" místo "Voštic".
použité zdroje:
* HOSÁK, Ladislav ; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. II, M-Ž. Praha : Academia, 1980. s.234-235, 720-721.
Pro vysvětlení názvů rakouských obcí, které v dotazu uvádíte, je nejvhodnějším pramenem patrně kniha "Die Etymologie der niederösterreichischen Ortsnamen". Tuto publikaci jsme ve fondu NK ČR nenalezli, podle Souborného katalogu ČR (http://skc.nkp.cz ), Jednotné informační brány (http://www.jib.cz ) a Centrální evidence zahraniční literatury (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_soubkat_knihy.htm ) s na území ČR nachází pouze první svazek (písmena A-E), a to v knihovně Archivu města Plzně (http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/organizacni-struktura-magistratu/urad-spravnich-agend/archiv-mesta-plzne/archiv-mesta-plzne-1.aspx ). V knihovně, kterou navštěvujete, můžete požádat o zapůjčení 1.svazku z knihovny Archivu města Plzně a dalších dvou svazků ze zahraničí prostřednictvím tzv. meziknihovní služby (http://www.knihovny.cz/sluzby/175-meziknihovni-sluzby ). Další možností je obrátit se na některou rakouskou knihovnu (např. Rakouskou národní knihovnu - http://www.onb.ac.at/ , Dolnorakouskou zemskou knihovnu - http://www.noelb.at/ ), které tyto publikace mají ve svém fondu, a požádat je o dohledání údajů.
* SCHUSTER, Elisabeth. Die Etymologie der niederösterreichischen Ortsnamen. Wien : Verein für Landeskunde von Niederösterreich, 1989-1994. 3 sv.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
25.07.2011 12:02