národní stromy

Text dotazu

Dobrý den,potřeboval bych zjistit kdy a proč byly
vyhlášeny tyto stromy jako národní:Dánsko-Buk
        Německo-Dub
        Indie-Banyan
        Japonsko-Sakura
         Rusko-Bříza
popřípadě další stromy z http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_national_trees

Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

národní strom je většinou neoficiální symbol země a většinou má původ již ve starých náboženstvích.

Posvátné stromy se vyskytovaly ve všech starých kulturách. Jednalo se - v důsledku rozdílných geografických podmínek - o různé stromy, ale jejich spirituální význam byl všude tentýž. Byly uctívány ty stromy, které byly lidem prospěšné a současně na ně působili svou výjimečností.

Dotýkání se dřeva, ať už pro štěstí nebo pro naději, pochází z prastaré víry ve styk s duchy stromů.

Západní Slované si za svůj národní symbol zvolili lípu, což je jistě zvláštní, neboť to byl právě dub jako strom, který dominoval celé střední Evropě a byl symbolickým stromem od dob Keltů, Germánů až po první Slovany.

Lípa se stala oficiálním národním symbolem až roku v červnu 1848 (2.-12.6.48), kdy byla na Všeslovanského sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy), kdy byla ustanovena jako národní symbol a stala se tak symbolem namířeným proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský. Jednalo se vlastně o reakci na frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých zástupců zasedající od dubna 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem), kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub.

Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí (viz válečný kříž, ve vyšší variantě válečný kříž s meči, brilianty a dubovou ratolestí).

Indie : národní strom je fíkovník banyán. Jedná se o tropický strom, vysoký až 25 metrů, většinou vícekmenný, vytvářející vzdušné kořeny a zdánlivě neomezeně rostoucí do šířky.

Jméno banyán je odvozeno od sankrstského slova "vanijya", což je označení jedné z kast obchodníků severní a západní Indie, kteří v jeho stínu rozkládali zboží a vedli své obchody.

Nejstarší ověřený věk stromu je 2294 let. Tak starý je právě svatý strom banján (ficus religiosa) zvaný Sri Maha Bodhi. Byl zasazen v roce 288 př.

n.l. v buddhistickém centru Cejlonu - Anuradhapuře - jako výhonek banjánu, pod kterým Buddha dosáhl v indické Bodhgaye osvícení. K tomuto stromu a místu se váže i nejstarší dochovaný písemný záznam s přesným datem o sadbě stromu lidskou rukou.

Japonsko : národní strom je sakura. Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době sakury, jsou symbolem pomíjivé povahy života. Třešňové květy také symbolizují oblaka, díky své povaze tvořit shluky květů.

Sakura je předzvěstí dobrého bohatství, je symbolem lásky, zalíbení a také reprezentuje jaro.

Během druhé světové války, byla sakura používána pro motivaci a manipulaci japonských obyvatel. Japonští piloti malovali po straně letadel květy sakury či si s sebou brali na své mise větvičky stromů. Třešňový květ namalovaný na straně bombardéru symbolizoval intenzitu a pomíjivost života.

Květy jsou také častou ozdobou na všech druzích spotřebního zboží v Japonsku, včetně kimon, papírnického zboží a nádobí.

Ve svých koloniálních zemích císařské Japonsko často zasazovalo stromy sakury jako symboly "nároku na obsazené oblasti jako japonský prostor".

Rusko (New Hampshire): národní strom je bříza. Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. V Rusku se o vánocích používala bříza jako symbol znovuzrození a také o svatodušních svátcích, kdy byla oblékána do ženských šatů k uvítání zimního slunovratu. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí.

Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovali větvičky břízy na počátku zemědělského roku a při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májků.

Košťaty z břízy, se jako symboly čistoty, zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré se také sestávaly římské fasces. Březové metly se používaly v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.

Bříza byla jedním ze sedmi posvátných keltských stromů (kromě břízy také lísky, olše, vrba, dub, habr a jabloň).

Dánsko : národní strom buk.

Tento strom je jedním z nejmocnějších symbolů lidstva. Je ztělesněním života, výrazem sjednocení tří říší (nebeské, pozemské a vodní) a osou, kolem níž je uspořádán celý svět. Staré národy většinou věřily, že strom je nabit spoustou božské tvůrčí energie, kterou může zasvěcený využít k získání přístupu k jiným formám života. Lesy se staly symbolem tajemství a proměny a domovem čarodějů a kouzelníků. Strom byl uctíván téměř ve všech částech světa, kde bylo příznivé podnebí pro jeho růst. Některé symbolické významy stromu jsou skutečně všeobecně platné. Věčně zelené stromy symbolizují dlouhověkost a nesmrtelnost. Zatímco opadavé obrodu a znovuzrození: v obou případech však ujišťují lidstvo o plynulosti bytí. Jednotlivé druhy stromů si však získaly v různých kulturách různé významy. Keltové a seveřané chovali ve velké úctě dub.

Buk je jedním z nejhojnějších listnatých stromů v jižní a střední Evropě. V Anglii se buk leckde ještě dodnes nazývá "matkou lesa". Jeho hladká, olověně šedá kůra jakoby sváděla k popsání jako čistý list papíru. Však také slovanské a germánské jazyky vytvořily název buku z odvozeniny slova písmeno (bukva, buchstabe).

Podobně jako dříve druidové, i germánské kněžny údajně věštily z run, vyrytých na bukové hůlky. Právě způsob věštění z magických znaků vyrytých do dřevěných hůlek s největší pravděpodobností pochází od druidů, bohužel se však nedochoval žádný písemný doklad, který by to potvrdil.

Bukové dřevo se odedávna používalo k výrobě dřevěného uhlí a k uzení.

Bukvice byly vynikající potravou pro vepře, které Keltové chovali. Čaj připravený z bukové kůry má protihorečnaté účinky, vývar z bukových listů byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám.

Buk byl odedávna považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech.

Do buku neuhodí ani blesk, říká se - a je to pravda, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy a proto blesky nepřitahuje.

Buky doslova vyzařují osvěžující jas a poskytují příjemný chládek. Lidé unavení duševním vypětím, kteří potřebují duševní osvěžení, by měli vyhledat statný buk - stačí jen chvíli postát pod jeho mohutnou korunou, abychom pocítili, jak rychle dokáže doslova provětrat hlavu, očistit mysl a uvolnit jasné vnímání.

zdroj : 

http://www.geocountries.com/country/national/trees

https://www.quora.com/What-is-the-national-tree-of-your-country-and-why-is-it-chosen

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

31.01.2012 18:34

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu