-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den, nasla jsem na webu ohlas ctenare Respektu, ktery se me ponekud dotkl. Jeho vyklad pojmu \"narod\" je znacne negativni. Muzete, prosim, pomoci v upresneni vyznamu tohoto ceskeho slova? (Nemam k dispozici zadny vykladovy slovnik jazyka ceskeho.)
http://www.respekt.cz/dopisy.php?cist=ano&id=756.
Nejnoveji Slovnik spisovne cestiny (Praha 1994) definuje narod jako:
spolecenstvi lidi spjatych spolecnou reci a zpravidla uzemim a hospodarstvim, psychickym zalozenim a kulturou.
Starsi Slovnik spisovneho jazyka ceskaho (Praha 1964) specifikuje: novodobe, historicky vznikle pevne spolecenstvi lidi, spojenych spolecnou reci,... /dale temer shodne se SSC/.
Etymologicky narod vychazi ze slova rod, rodit. Machek (Etymologicky slovnik jazyka ceskeho) uvadi staroceske pojeti: tvorstvo, ktere se urodilo (napr. tvorove v arse Noemove) - zeme, more i vescek narod, jenz v nich jest. Tedy zive stvoreni.
Podobny etymol. vyznam ma latinske natio - zrozeni, generace, zvireci rasa, skupina lidi tehoz puvodu, narod. Pritom latinsti autori uzivaji slovo pouze pro cizi narody, nikoli pro Rimany.
Vec je slozita historicky, nebot narody v dnesnim slova smyslu se historicky konstituovaly v novoveku a napr. ve stredoveku, ac slovo existovalo, pojem byl jiny. V 19. stoleti, za obrozeni, figurovalo dvoji pojeti naroda, tzv. jazykove, zalozene na spolecnem jazyce, a zemske, vychazejici z toho, ze prislusnici naroda ziji v teze zemi. Do jiste miry prevazilo jazykove pojeti, coz se odrazelo na neustalych narodnostnich trenicich za prvni republiky i pozdeji (souziti s Nemci, pozdeji take vztahy se Slovenskem). Nicmene fakticky tu fungovalo zemske pojeti, alespon v pocitech prislusnosti k teto zemi, ktery byl napr. u rady sudeteskych Nemcu velmi silny. Dnes je zrejme situace opet jina a bylo by treba presne rozlisovat termina jako narod, narodnost, stat. Do jiste miry muze byt pocit a pojeti naroda a narodnosti v ruznych zemich i ruzne. Existuje staty vyrazne narodnostni, a naopak narody nebo narodnosti, ktere nejsou vazany na konkretni statni utvar (v nekterych ohledech Zide, Romove).
Uzivani slova, jak se o nem vyjadruje vami citovany dopis, je take zcasti veci konvence. U instituci jako byly narodni vybor je asi termin obecni urad vhodnejsi; Narodni muzeum si historicky sve jmeno zaslouzi a neco tu vypovida. Podobne Narodni knihovna znamena take instituci, v jejimz programu je uchovani narodniho pisemneho dedictvi, a to jak v jazykovem, tak v zemskem pojeti. Zde je pak slovo narodni na miste. Dodavame, ze nazev Narodni knihovna neni vynalezem roku 1990. NK jako samostatne konzervacni oddeleni tehdejsi Verejne a univerzitni knihovny vznikla v r. 1925. Od r. 1935 se nazev cele knihovny meni na Narodni a univerzitni knihovna (behem valky Zemska a univerzitni, po r. 1945 se nazev vraci zpet). V r. 1949 se z konzervacniho oddeleni knihovny fakticky stava Narodni knihovna, plnici funkce samostatneho knizniho archivu (Narodni konzervacni fond) a funkce ustredni narodni biliografie, soubezne i retrospektivni. Od r. 1958, po reorganizaci se nazev meni na Statni knihovna CSR (pozdeji CSSR), jejiz byla NK soucasti, po r . 1990 Narodni knihovna v Praze a Narodni knihovna CR (PODLE KNIHY p. Voita, Prazske Klementinum, Praha1990). Krome toho je treba rici, ze oznaceni narodni je bezne ve svete pro knihovny, narodni knizni archivy a narodni bibliografie.
Tolik k historicky slozite otazce z pohledu knihovniku.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
14.02.2008 08:22