Mulat

Text dotazu

Dobry den, hledam informace o mulatech, vim, ze se
jedna o spojeni cenocha a belosky (a naopak), ale nikde jsem nenasla zadne
dalsi informace (o zdravotni strance, psychomotorickem vyvoji a podobne).
Mam ctyrtydenni dceru mulatku, ale podle statistik je vyvojove na urovni
trimesicniho miminka. Zajima me, jestli se misene deti vyvijeji odlisne
oproti detem belochu. Dekuji

Odpověď

Dobrý den,
problematika, která vás zajímá, není asi v mnoha knihách popsána. Vývojem
dětí a inteligencí se zabývá mnoho monografií i článků, ale konkrétně se tam
neobjevuje hledisko mulatů. Petr Bakalář, který ve své knize zmiňuje rozdíly
mezi rasami, je označován jako kontroverzní autor; hodnotit jeho názory, ani
názory jiných autorů, nám ale nepřísluší.
S.81-82: "...mezi dětmi zplozenými americkými bílými i černými vojáky po
druhé světové válce v Německu nebyl prakticky rozdíl v inteligenci (Eyferth,
1959). Výsledek tohoto výzkumu se často cituje jako důkaz toho, že rozdíl v
IQ mezi bílými a černými není dán biologicky, ale sociálně."
S.23-24: "Podobně jako se v medicíně nevyplatí ignorovat rozdíly mezi
organismem muže a ženy, nevyplatí se nevidět rozdíly mezi rasami. Myšlenka,
že se evoluce zastavila u barvy kůže, je naivní. Téměř každý anatomický,
fyziologický a biochemický systém, který byl zkoumán, vykazuje rasové
rozdíly. Eysenck (1971, s.20) se logicky ptá, proč by měl být mozek
výjimkou...."
Čerpáno z: BAKALÁŘ, Petr. Tabu v sociálních vědách. Praha: Votobia, 2003.

V roce 1994 opět vyvolala rozruch kniha "Zvonovitá křivka: Inteligence a
třídní struktura v americkém životě" od Richarda Herrnsteina a Charlese
Murrayho, kteří tvrdí, že inteligence je do značné míry dědičná a že různé
etnické a rasové skupiny mají rozdílnou úroveň inteligence...studie vedly k
závěru, že ve věku do 10 let lze asi 30% variability v IQ přičíst sdílenému
prostředí. V dospělosti však podíl vnějších podmínek na formování rozdílů v
inteligenci klesá na méně než 3%. Jakmile děti opustí domov a jsou vystaveny
rozdílným vnějším vlivům, efekt společného rodinného zázemí téměř vymizí.
To, co zůstane, je u příbuzných jejich společný genetický základ. V dalších
výzkumech se ukázalo, že adoptované děti se od svých 16 let v oblasti
verbálních i prostorových schopností víc podobají svým biologickým než
adoptivním rodičům..."
Zdroj: BLATNÝ, Marek, PLHÁKOVÁ, Alena. Temperament, inteligence, sebepojetí.
Nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: Psychologický
ústav Akademie věd ČR, 2003.

"Vztah mezi rasou a inteligencí je předmětem diskusí. Výzkumy vztahu rasy a
inteligence jsou však komplikovány nejednoznačným určením obsahu pojmu
inteligence, stejně jako s nejasným vymezením pojmu rasy. Základní spor se
vede o to, zda rozdíly v průměrné inteligenci mezi příslušníky jednotlivých
ras zjištěné v inteligenčních testech pramení z vlivu prostředí či z
vrozených genetických rozdílů, popř. v jakém poměru. V rámci sporu mezi
zastánci dominantního vlivu prostředí (enviromentalisty) a zastánci vlivu
genů (hereditaristy) neexistují dva jednotné tábory, ale jde o plynulý
přechod, přičemž i v rámci jednotlivých táborů existuje řada sporů. Bakalář
uvádí, že enviromentalismus i hereditarismus jsou spíše orientace než
absolutní pozice. Jednotlivci všech ras se mohou pohybovat ve všech výškách
inteligence. Výsledky měření ukazují nejvyšší průměrné IQ u východních
Asiatů (Číňané, Japonci, Korejci) a aškenázských Židů. Za nimi s IQ okolo
100 následují evropští běloši a po nich skupiny jako Hispánci, Arabové či
Indové. Nejnižší naměřené průměrné IQ mají afričtí černoši a Austrálci...
Samotné zkoumání rozdílů v inteligenci a vnímání příslušníků jednotlivých
lidských ras je spjato již se starším zkoumáním rasových rozdílů obecně.
Mezi první významné práce v této oblasti patří díla Samuela Mortona,
eugenika Francise Galtona, Roberta Bennetta či mnohých dalších. Tito autoři
této doby často zkoumali velikost a kapacitu mozků. Moderní výzkumy
potvrzující rasové rozdíly v inteligenci se začaly objevovat v průběhu 20.
století. V roce 1969 na základě dosud zjištěných dat napsal do časopisu
Harvard Educational Review psycholog Arthur Jensen 125 stran dlouhý článek,
ve kterém konstatoval, že dosavadní důkazy hovoří spíše pro hypotézu příčiny
v genetických rozdílech, což samozřejmě nevylučuje vliv prostředí, nebo jeho
interakci s genetickými faktory. ... Biologové pochybují o tom, že američtí
černoši a běloši představují dvě skutečně rozdílné rasové skupiny, protože
kvůli míšení mohla černá populace obdržet 20 až 30 % svých genů od bělochů,
ve skutečnosti existují mnohem větší rozdíly v genetické konstituci uvnitř
rasy než mezi rasovými skupinami...
Výzkum Sandry Scarr a Richarda Weinberga známý jako Minnesota Transracial
Adoption Study ukázal, že IQ černošských dětí adoptovaných bělošskými
rodinami z vyšší střední třídy je ve věku 7 let vyšší než u jejich
černošských vrstevníků a jen velmi málo se liší od adoptovaných bělochů, ale
s postupujícím časem mizí vliv prostředí na IQ a zvyšuje se podíl dědičného
základu. Ve věku 17 let i mezi adoptovanými dětmi existují jasné
inteligenční rozdíly mezi černochy a bělochy. Běloši vykazovali v průměru
podstatně vyšší IQ než míšenci s jedním černošským a jedním bělošským rodičem
a ti zase mnohem vyšší IQ než černoši. Stejně to dopadlo v percentilu školní
úspěšnosti...

Domníváme se, že vývoj dětí obecně se dost liší a že není možné, zvlášť v
tak útlém věku, rozpoznat inteligenci jedince. A ať by byly teorie jakékoli,
vždy záleží na tom kterém človíčku, na jeho rodičích a na prostředí, kde je
vychováván. Knihy o vývoji dítěte mohou být sice vodítkem, ale určitě ne
100% měřítkem na posuzování, co má jedinec v kterém měsíci nebo roce života
umět a dělat.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

22.03.2012 10:19

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu