-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
v kronice Václava Hájka z Libočan jsem se dočetla o plenění Lučanů v
okolí Slaného Vrchu, Kladna a Chodžova. Ráda bych znala polohu Chodžova, kde
se nacházel, zda to byla ves, tvrz nebo něco jiného případně i podrobnější
informace nebo alespoň v jaké publikaci se o Chodžově mohu dočíst.
Mockrát děkuji
Dobrý den,
Chodžov je pravděpodobně původní název pro Kožov (lze se také setkat s názvem Kročehlavy). Jednalo se patrně o zaniklou tvrz nebo ves. Zmínka o ní se nachází - jak jste již sama uvedla - v Kronice Václava Hájka z Libočan, který píše, že roku 858 Lučané s povolením knížete Vlastislava plenili nejen okolo Slaného vrchu a Kladna, ale také Chodžova. Vzhledem k "důvěryhodnosti" Hájkových informací je uváděno, že tyto informace patří spíše k pověstem, které se ve zdejších krajích rodí spíše z pocitu, jakoby se člověk ocitl v posvátných hájích starých pohanských Slovanů. Možná i proto je místo opředeno několika pověstmi, např. z období raného středověku o sváru dvou bratrů - hodného Čestmíra a zlého Rudoše. Další minimálně tři příběhy se vztahují k obrazu Panny Marie Kožovohorské, který dlouhá léta visel na borovici u rozcestí na Kožově hoře. Na počátku 60. let 20. století byl zničen, ale v roce 2002 byl obnoven a posvěcen pražským arcibiskupem Karlem Herbstem.
Stejně je pojmenovanná i Kožova hora, která je údajně stejně vysoká jako bájný Říp - 456 m.n.m. Je součástí Českého masivu a její počátky se datují do období prvohor, ve čtvrtohorách se objevily vlivem erozní činnosti vod i hlubší vrstvy křemičitých buližníků, které jsou pro Kožovu horu a okolí typické.
Dle etymologického výkladu jméno Chodžov původně znamenalo Chodišův nebo Chodšův dvůr. Podobně jako místo spisovného označení Branišov se říká Branžov, tak i zde se nabízí výklad jména Chodžov z Chodišov nebo Chodšov postupnou asimilací. Osobní jméno Chodiš je doloženo v srbském osobním jménu Hodiša (r. 1208 Chodissa, v listině omišské - Omiš je dalmátské město jv. od Splitu) a osobní jméno Chodeš bylo možná zkratka složeného osobního jména Chodimír a předcházejícího.
Bohužel více informací se nám nepodařilo v současné době zjistit, procházeli jsme dále publikace o českých zaniklých tvrzích, hradech a zámcích; další publikace o pomístních jménech v okolí Kladna. S dotazem Vám doporučujeme se obrátit na Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, kde by Vám spíše mohli poskytnou více informací, infromace o muzeu a kontakt na adrese http://www.omk.cz/ či na Státní oblastní archiv Kladno (http://www.soapraha.cz/kladno ).
Na internetu jsme dále našli pouze tyto kusé informace:
* http://www.mistopisy.cz/historie_chozov_6496.html
* http://www.libotenice.cz/historie-obce/d-34691/stranky_mapa.html
* https://www.mesto-trebenice.cz/assets/File.ashx?id_org=16960&id_dokumenty=85985
* http://www.archive.org/stream/krlovstvesk01brodgoog/krlovstvesk01brodgoog_djvu.txt
Použitá literatura:
PROFOUS, Antonín; ŠMILAUER, Vladimír, SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960. 5 sv.
VYKOUK, Jaroslav. Kladenský tulák: pověsti, příběhy a zajímavosti o původu jmen čtvrtí, částí města a místních lokalit v Kladně. 1. vyd. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2009. 181 s. ISBN 978-80-903784-8-3.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
01.02.2012 09:57