-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, která ze současných českých (popřípadě slovenských) politických stran je programově nejvíce podobná prvorepublikové národně sociální straně? (Současnou ČSNS, ČSNS 2005 ani NS-LEV 21 prosím nepočítejme.)
Předem díky za odpověď.
Dobrý den,
Československá strana národně socialistická ve své dlouhé historii (založena r. 1897) prošla několika různorodými obdobími. Váš dotaz směřuje na působení za první republiky. Tehdy strana prožívala období své největší slávy.
Důležitým mezníkem jejího prvorepublikového vývoje je rok 1926, kdy se distancovala od nedemokratických proudů a přejmenovala se z Československé strany socialistické na Československou stranu národně socialistickou.
„Na tomto sjezdu došlo k upevnění skupiny kolem předsedy Klofáče a E. Beneše (vstoupil do strany v r. 1923) proti nacionálně radikální skupině J. Stříbrného, která byla ze strany vyloučena.“ ČAPKA, František. Politické strany první republiky. Brno: CERM, 1998. 31 s. Historie. DS. ISBN 80-7204-102-9.
Od této chvíle byla oporou demokratické republiky a náležela k tzv. stranám Hradu podporujícím prezidenta Masaryka.
Abychom mohli provést srovnání se současnými českými stranami, pojďme se podívat na základ programu ČSNS z roku 1918:
1) Sociální rovnost cestou reforem včetně odstranění „vykořisťování člověka člověkem“
2) Zásada rušící dosavadní mzdový systém a opatrné znárodnění cestou vytváření zaměstnaneckých družstev
3) Laicizace školy, odluka církve od státu
4) Národní svoboda
5) Zásada oddělení moci politické od hospodářské
Následující roky byl program doplňován. V roce 1920 se strana přihlásila k masarykovskému humanismu, odmítla třídní boj a propagovala národní socialismus. V roce 1931 byl přijat nový program strany, který zdůraznil potřebu obhajoby parlamentního systému a proti marxismu propagoval tzv. praktický socialismus hlásající třídní smír a evoluční cestu k socialismu.
„Náš socialismus nevidí svůj hlavní cíl ve vytváření a vymýšlení velkolepých plánů a velikých ideových staveb. Je mu vlastní silné cítění národní…je založen na humanistické filozofii spiritualistické, není a nechce být jen výsadou dělnictva, je to socialismus srdce.“ KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý, Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 577 s. Dějiny českých zemí. ISBN 80-7277-030-6.
V období vlády občanské koalice (1926-29) stála strana v opozici (E. Beneš byl ministrem zahraničích věcí jako odborník) a sblížila se sociální demokracií – společně vedli boj např. proti agrárním clům a proti kongruovému zákonu. Vládní stranou se stala také v r. 1929 (10,4% hlasů) a zůstala jí až do září 1938. Stála rozhodně proti šířícímu se fašismu. „Za nacistické okupace zahynulo zhruba 2400 členů národně socialistické strany. Nacisté považovali stranu za nebezpečného protivníka, nazývali ji „Benesch Partei.“ PAROUBEK, Jiří a DUCHOSLAV, Petr. Stručné dějiny národních socialistů. Vyd. 1. V Praze: Columbus, 2011. 134 s. ISBN 978-80-87588-08-6.
Protože šlo o stranu levicovou s důrazem na roli státu a sociální rovnost, můžeme z dnešních politických stran vyloučit podobnost s pravicovými stranami jako ODS, TOP09, STAN, Svobodní apod.
Program se vylučuje také s KSČM. Jak jsme již naznačili, národní socialisté se za první republiky vymezili proti třídnímu boji, podporovali evoluční a především demokratickou cestu k sociálnímu státu.
„Československý socialismus na rozdíl od sociologicky neúplného a kulturně nedemokratického socialismu marxistického stojí i na půdě svého národa jakožto nejkonkrétnější skutečnost…i na ideji demokratické.“ A. Uhlíř na valném sjezdu strany v roce 1924 (7.-8.12.)
Významnou členkou národních socialistů byla také Milada Horáková. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se značně okleštěná strana národních socialistů z důvodu nátlaku KSČ, ale také kvůli vlastním chybám, pomalu obracela radikálně do leva a sehrávala úlohu loutkové strany komunistů jako součást Národní fronty „se všemi negativy i částečnými pozitivy“. PAROUBEK, Jiří a DUCHOSLAV, Petr. Stručné dějiny národních socialistů. Vyd. 1. V Praze: Columbus, 2011. 134 s. ISBN 978-80-87588-08-6. Někteří členové emigrovali, jiní, stejně jako Milada Horáková, zůstali a ze svých postojů přes nátlak neustoupili.
K prvorepublikové tradici Československé strany národně socialistické se hlásí dnešní Česká strana národně sociální, která dle svých slov přímo navazuje na politiku svých předchůdců. Problémy, které ve svém programu řeší, jsou ovšem od těch prvorepublikových natolik odlišné, že skutečné srovnání je obtížné. V parlamentních volbách v roce 2017 se národní socialisté spojili s radikálně pravicovou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Toto pojetí politiky se s tím prvorepublikovým vzhledem k výše popsaným skutečnostem již vůbec neshoduje.
Z dnešních politických stran nám tedy jako programově nejpodobnější vychází Česká strana sociálně demokratická. S ní také v době první republiky národní socialisté na vládní úrovni spolupracovali. ČSSD usiluje o vytváření sociálního a právního státu skrze postupné reformy. Stejně jako prvorepublikoví národní socialisté je levicovou stranou hájící demokratické principy a stranou opírající se především o střední třídu a nižší příjmové skupiny. Největší rozdíl mezi těmito politickými subjekty je tak patrně „v silném cítění národním“, které za první republiky bylo vnímáno bez současného negativního podtextu. Tehdejší důraz na vlastenectví plynul z těžce vybojovaného vzniku samostatné republiky a z pýchy na to, že se tato republika stala vyspělým demokratickým centrem v meziválečné Evropě.
Doufejme, že Česká republika má v současné Evropě nakročeno podobným směrem.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
11.12.2017 08:00