-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zajímalo by mě, kterou divadelní hrou se otevíralo první zámecké divadlo v Českém Krumlově, a která divadelní společnost ji ztvárnila, prosím?
Děkuji!
Dobrý den,
divadelnictví v Českém Krumlově má bohatou a dlouhou tradici. Zámeckému divadlu v Českém Krumlově předcházela bohatá divadelní minulost. Je doložena také činnost jezuitského divadla, které příslušelo k místní koleji a netýkalo se zámecké scény.
První divadelní představení zámeckého divadla v Českém Krumlově bylo sehráno v únoru 1666 v rámci sňatku Jana Kristiána Eggenberka (1641-1710) s Marií Ernestinou ze Schwarzenberku.
Pravidelná divadelní činnost začala v druhé polovině 70. let 17. století, poté co dal kníže v roce 1675 upravit pro divadelní účely největší místnost hradu (nyní tzv. Maškarní sál). Mezi hlavní umělce, kteří se podíleli na výstavbě a výzdobě, jsou uvedeni, např. malíři J. de Veerle, J.M. Schaumberger, později J. Anneis. Od roku 1675 působil v knížecích službách stálý, postupně doplňovaný herecký soubor, jehož principálem byl od počátku mikulovský rodák J.G. Göttner, k němuž poté přibyl J.C. Samenhammer (zkomoleně uváděn jako Sonnehammer, Samenhofer aj.). Prvními herci angažovanými u eggenberského divadla, byli Jan Kryštof Perneker a jeho manželka Anna, Jan František Manduk, Ondřej Ellesohn a jeho žena, Bedřich Kornel Pöck, Jan Schuemacher, Jindřich Böbe, Voršila Blumlová, Jan Valentin Petzold, zvaný Brustfleck, jenž patřil k nejvýraznějším osobám souboru.
V roce 1686 dal Jan Kristián podle plánů italských stavitelů J. de Maggiho a P. Spinety postavit novou, pro divadlo speciálně určenou budovu, která se nalézá v prostoru dnešního pátého nádvoří. Jako první hry jsou uvedeny z roku 1684 např. Pompei Tod, Schlafender Wandermann, Mauritanus, Attila. Repertoár se poté sestával z hauptakcí (např. Tamerlan, 1685) a her známých z produkcí tzv. anglických komediantů (např. Doktor Faust, 1675; Lier, 1686; Romio und Julieta, 1688), ale objevovaly se v něm i novější kusy (např. úpravy dramat G.A.Cicogniniho a činoherní adaptace operních libret).
Tato budova je dodnes dochována v přestavbě z 60. let 18. století, která byla učiněna za života Josefa Adama ze Schwarzenberka (1722-1782). Samostatné dřevěné stavení bylo při přípravách sňatku Schwarzenberkova syna Jana (1742-89) s Marií Eleonorou Oettingen-Wallerstein (1747-97) strženo a nahrazeno zděnou budovou s novým vnitřním vybavením (1765/66). Jan Schwarzenberk se podílel na koncepci podoby hlediště, technické zařízení na výměnu dekorací zhotovil vídeňský tesař V. Mak, dekorace a nástěnné malby vytvořili vídeňští malíři (J. Wetschel a L. Merkel). Jedním z prvních představení, která se v obnoveném zámeckém divadle konala, byla opera G. Scarlattiho Dove e amore e gelosia [Kde je láska, tam je i žárlivost], uvedená 24.7.1768 na počest příjezdu novomanželů do Krumlova. Další díla objevující se v českokrumlovském divadle, byly pantomima Das Zauber-Glöckel [Kouzelný zvonek].
Do Českého Krumlova byly zvány i různé profesionální herecké společnosti (např. v roce 1758 K. J. Schwertbergera či J.F. Hadwicha).
BARTUŠEK, Antonín a BLÁHA, Jiří, ed. Zámecká a školní divadla v českých zemích: materiály k vývoji divadelního prostoru a výrazových prostředků. 1. vyd. České Budějovice: Společnost přátel Českého Krumlova, 2010. 288 s. ISBN 978-80-904545-0-7.
ČERNÝ, František, ed. Dějiny českého divadla. [Díl] 1, Od počátků do sklonku osmnáctého století. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. 425 s.
JAKUBCOVÁ, Alena a kol. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2007. 759 s. Česká divadelní encyklopedie. ISBN 978-80-7008-201-0.
RYGL, Tomáš. Zámecké divadlo v Českém Krumlově: podrobný průvodce budovou divadla [kartografický dokument]. Jihlava: ATP v kooperaci s Vydavatelstvím MCU, 2015. 1 mapa. ISBN 978-80-86893-83-9.
ŠIMÁKOVÁ, Jitka a MACHÁČKOVÁ, Eduarda. Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově. 1. vyd. V Praze: Knihovna Národního muzea, 1976. 3 sv. Prameny k dějinám českého divadla; sv. 9, díl 1-3. Katalogy a inventáře; č. 12-14.
Divadlo, film, tanec
--
Národní knihovna ČR
08.11.2016 12:38