-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vzájemné propojení a ovlivnění tvorby J.A. Komenského a Rembrandta. Děkujeme za laskavost
Pokud jsme zjistili, mnoho se o vlivech mezi oběma nepíše. Na internetu jsme našli jediný zdroj ve francoouzštině, který uvádí, že Rembrandta ovlivnily Komenského mírové myšlenky a snahy (http://agora.qc.ca/reftext.nsf/Documents/Rembrandt_van_Rijn--Rembrandt_et_Comenius_contre_Rubens__la_lumiere_dAgape_par_Karel_Vereycken).
Lze se obrátit také na komeniologické instituce:
http://www.muzeum.uh.brod.cz/ - Muzeum JAK v Uherském Brodě, http://www.flu.cas.cz/Com/com_main.htm - Filosofický ústav, skupina Komeniologie.
Doplňujeme:
prokazatelný vzájemný vliv J.A.Komenského a Rembrandta na jejich tvorbu neexistoval a není ničím doložen. V tomto smyslu se jednoznačně vyjádřila komenioložka, PhDr. Marie Kyralová, která se řadu let v Pedag. ústavu J.A.Komenského zabývala Komenského dílem a publikovala řadu studií mj. v Archivu pro bádání o životě a díle Jana Amose Komenského.
Na určitou spojitost myšlenkovou poukazuje Josef Polišenský v e své studii (Polišenský, Josef. Komenský : Muž labyrintů a naděje. Praha : Academia, 1996. 218 s. ), když na s. 140 cituje z Výzev Eliášových: „Amsterdam (V.247)“ a Polišenský komentuje: „Komenský se k apoštolovi Pavlovi obracel v tomto období častokrát – ostatně totéž ve stejné době vidíme v malířské tvorbě Rembrandtově, vznikající, co by kamenem dohodil, v domě na Rozengrachtu. Dobro i zlo je promíšeno v mikrokosmu velkoměsta nad Amstelou . . .“
Komenský během posledních 14 let svého života bydlel v Amsterdamu ve čtvrti Westermarkt na Prinsengrachtu v domě U bílého beránka. Do stejné čtvrti (nedaleko domu, kde bydlel Komenský), na Rozengracht, se v r. 1658 přestěhoval do pronajatého domu zchudlý Rembrandt.
V této čtvrti bydleli i další významní lidé, ti ovšem prokazatelně spojení s Komenským: především lékař dr. Mikuláš Tulp, jeden z purkmistrů města Amsterdamu, jehož rada podporovala Komenského i jeho vydavatelskou a pedagogickou činnost a práci pro jednotu bratrskou. Podle sdělení dr. Kyralové je ve 4. díle Opera Didactica Omnia (Amsterodam 1657) Komenského věnování dr. Tulpovi. Dr. Tulp je ústřední postavou slavného Rembrandtova obrazu Anatomie doktora Tulpa z r. 1632.[ Fr. Kožík -autor především životopisných románů! - spoluautor publikace Všichni na jednom jevišti světa (Kožík, František ; Pešková, Jaroslava. Praha : Svoboda, 1991. 91 s.) na s. 26 uvádí, že lékař Tulp navštěvoval Komenského, nemocného se srdcem]. Byla tu řada tiskáren, vč. tiskárny Komenského, a je zřejmé, že kolem Rembrandtova domu často Komenský do své i jiných tiskáren chodil.
Komenského pobyt v Amsterdamu je popsán v řadě českých i cizojazyčných studií, a pokud se v nich objevují odkazy na Rembrandta, týkají se právě jen topografické blízkosti jejich domů. (Např. Moutová, Nicolette; Polišenský, Josef. Komenský v Amsterodamu. Praha : SPN,1970, s. 90-107, Polišenský, Josef. Jan Amos Komenský. Praha : Melantrich, 1972, 273 s.- Kap. 6: Komenský v Amsterodamu, s. 101-118.)
Jednou z nejdůkladnějších monografií JAK je nepochybně Comenius od Milady Blekastad (Blekastad, Milada. Comenius : Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský. Oslo : Universitetsforlaget; Praha : Academia, 1969. 892 s.) V této knize se zmiňuje o Komenského údajném portrétu, někdy neprávem připisovaném Rembrandtovi: jako pravděpodobný autor je tu uveden dřívější Rembrandtův žák, Juriaen Ovens, dvorní malíř vévody z Holsteinu, který v letech 1657-1662 portrétoval několik členů rodiny Komenského příznivce, de Geerů, a také schovanku rodiny Tulp. Autorství portrétu, který je v Rijksmuseu v Amsterodamu ale definitivně prokázáno není.
Fr. Kožík ve své knížce Světlo v temnotách (Praha: SPN, 1970) uvádí reprodukci portrétu (za tit. listem):
„Rembrandt van Rijn: Portrét starce (domnělá podoba J.A.Komenského)“, s. 174.
V práci Pavla Flosse (Floss, Pavel. Labyrint srdce a ráj světa : Obrazy doby, života a díla Jana Amose Komenského. Praha : Fénix, 1992. 170 s.) je v kap. Anatom, umělec a Komenský (s. 25-26) řešen vztah Komenského k výtvarnému umění a uveden příklad hesla Malířství z jeho knihy Orbis pictus. Není naznačena žádná spojitost a znalost výtvarné tvorby soudobých amsterodamských umělců.
Vynikajícím pramenem pro Komenského život a tvorbu v Amasterodamu jsou jeho Výzvy Eliášovy (Clamores Eliae), ve kterých jsou záznamy od ledna 1665 do září 1670, kdy JAK zemřel. Mj. uvádí jména současníků, s nimiž byl v užším nebo méně úzkém styku, jména literárních i osobních přátel a známých. Jsou mezi nimi samozřejmě členové jednoty, přesídlení do Nizozemí, a z Holanďanů především příslušníci rodiny de Geerů, podporovatelů Komenského, tiskař Blaeuw, teolog Alting, Jakub Golius a mnozí jiní - ale Rembrandt jmenován není.
Doplňujeme:
Lubomír Konečný, Mezi textem a obrazem, Praha, Národní knihovna 2002, na s. 94 uvádí: "Pokud je mi známo, jedinou detailní prací o možných kontaktech mezi filosofem (tj. Komenským) a Rembrandtem je krátká a dnes již zastaralá stať K. Chytila, "O domnělé Rembrandtově podobizně Komenského v galerii Pitti", Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění, 1915, s. 62-65. Krátce před r. 1660 Komneského portrétoval Rembrandtův následovník Jürgen Ovens: Amsterdam, Rijksmuseum. inv. č. A2161; viz W. Sumowski, Gemälde der Rembrandt-Schüler, Landau 1983, III, č. 1534."
Literatura o Komenském je soustředěna v bázi na stránkách Národní pedagogické knihovny Komenského, třebaže není zcela úplná, což je při rozsahu komeniologických studí obtížně dosažitelné, lze v ní hledat podle klíčových slov. (http://www.npkk.cz/ - rubrika databáze).
Doplnění:
V poslední době (2006) proběhly tiskem zprávy o tom, že Rembrandtův obraz "starý muž" je patrně portrétem Komenského. Reprodukci najdete např. ve Wikipedii. Základní informace najdete snadno na internetu, např.: http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=121457.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
13.02.2008 18:26