-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
můžete mi prosím zjistit, jak se jmenovalo šest věřitelů - ručitelů za dluhy po Janu z Pernštejna, od kterých koupili Lichtenštejnové zadlužené plumlovské panství? Předpokládám, že by se informace měla nacházet v knize Marka Vařeky pod názvem „Jan z Pernštejna: 1561-1597: hospodářský úpadek Pernštejnů“, České Budějovice, Veduta, 2008. - Vyd. 1. Děkuji za odp.
Dobrý den,
kniha "Jan z Pernštejna 1561-1597: hospodářský úpadek Pernštejnů" je velmi podrobně zpracovaná, ale bohužel přesnou odpověď na Váš dotaz jsme v ní nenašli. Zároveň však dodáváme, že není v možnostech služby Ptejte se knihovny pročítat podrobně dokumenty a hledat zde informaci a ani to není v její náplni.
Kniha uvádí okolnosti finančního úpadku rodu Pernštejnů a naleznete zde také seznam lidí, které Janovi půjčili peníze. U většiny z nich je také uvedeno, zda a kolik jim bylo vráceno, tedy jak velký byl úrok z jejich půjčené částky. Ovšem už se zde neuvádí, odkud byly vzaty peníze na splacení dluhů. Slibně tak zní kapitola "Věřitelé Jana z Pernštejna po roce 1597". Zde je uvedeno mnoho jmen věřitelů z různých stavů (panský, městský, rytířský stav, duchovenstvo). V souvislosti s plumlovským panstvím se setkáváme se zmínkami o duchovenstvu, konkrétně: "Specifickou roli při poskytování úvěrových peněz hrálo duchovenstvo. ...Zvlášť vysoké úvěry poskytovala olomoucká kapitula, již nacházíme ve třech případech. ... Protože šlo o tak velkou částku, musela být vázána na zbylý majetek, který představovalo plumlovské panství. V celém období jde patrně o první případ vázání úvěru na majetek. Šlechta raději volila možnost krytí rukojemstvím, než vlastním majetkem. Pokud dosáhly dluhy závratných výší nebo dlužník nebyl mezi živými, museli noví dlužníci, v tomto případě pernštejnští rukojmí, na tuto krajně nevýhodnou nabídku přistoupit. ... V posledním, třetím případě poskytla olomoucká kapitula koncem roku 1598 pernštejnským rukojmím 9 100 zl. Tento úvěr byl vázán na plumlovské panství tak jako v prvním případě. ... Zdá se, že církevní věřitelé chtěli rozpůjčovat velké množství peněz, z nichž dostali úroky. Hlavním důvodem byl chystaný prodej plumlovského panství, které bylo dostatečnou zárukou solventnosti pro věřitele." (s. 169)
"Převážná část věřitelů poskytla úvěr po Janově smrti jeho rukojmím. Hlavním důvodem byla možnost zisku úroku. Všichni věřitelé doufali, že jejich úvěry a úroky se jim vrátí díky prodeji posledního pernštejnského panství na Moravě, Plumlovska. Proto zde nacházíme celé houfy rytířských věřitelů, kteří poskytovali své úvěry...." (s. 172)
Zajímavé osobnosti pro Vás mohou být Petr Tarnovský z Tarnůvky a Jindřich Blekta. První jmenovaný byl věřitel-úředník na plumlovském panství, který se podílel nejenom na jeho chodu, ale od r. 1587 řídil také správu Janových financí na Moravě. Velmi podobné postavění měl také Blekta. Tito dva pánové výrazně působili na Jana Aujezdského, který půjčoval Janu z Pernštejna poměrně velké částky. Sám Aujezdský se po roce 1600 podílel na správě pernštejnských rukojmích, měl tedy podobně jako Blekta a Tarnovský dobré informace o návratnosti úvěrových peněz." (s. 177-178)
V souvislosti s prodejem panství se setkáváme s konstatováními tohoto typu, která nám však bohužel mnoho nepomůžou: "Úvěrová krize J. z P. dosáhla vrcholu po jeho smrti, kdy se ukázala výše závazků. Proto neměli Pernštejnští rukojmí jako správci Janovy pozůstalosti mnoho možností na výběr. ... Teprve po prodeji plumlovského panství mohlo dojít k vyrovnání s velkou částí věřitelů." (s. 186)
Tímto se dostáváme ke kapitole "Rukojmí Jana z Pernštejna po roce 1597", která by teoreticky měla poskytnout odpověď na to, kdo ručil za Janovy dluhy. Skutečně se zde setkáváme s několika jmény (10 jmen z panského stavu, 25 z rytířského, 10 měst). Ovšem u žádného z nich není uvedeno, že by právě on měl být tím, od kterého bylo odkoupeno plumlovské panství. V souvislosti s výše uvedeným lze však předpokládat, že se může jednat o všechny uvedené nebo to zde není nijak podrobněji definováno a jsme opět v koncích.
Jak již bylo řečeno, setkáváme se pouze s obecným konstatováním "pernštejnští rukojmí", např. "Pernštejnští rukojmí jako dočasní správci plumlovského panství, nařídili písaři Matoušovi Kubištovi, aby provedl uzávěrku (s. 234) "V červenci 1599 kvitují pernštejnští rukojmí na plumlovském panství, že jim byla vyplacena částka vážící se k pohledávkám na tomto panství. Karel z Lichtenštejna koupil panství za 222 500 zl."
Jak jsme psali v úvodu, kniha je hodně podrobná a obsahuje mnoho informací, není však v našich možnostech ji podrobně pročíst. Ačkoli jsme zde potřebné údaje nenašli (pokud se jedná opravdu pouze o 6 rukojmí a nejsou to všichni uvedení v knize v kapitole o rukojmích), doporučujeme Vám knihu přečíst. přeci jenom, pokud se o toto téma zajímáte, nejlépe budete vědět, které údaje vám mohou být nápomocné. Pokud knihu nenabízí vaše knihovna, můžete si ji objednat přes meziknihovní službu, vaše knihovna Vám jistě k této službě poskytne více informací.
Doufáme, že jsme Vám i přesto alespoň trochu pomohli.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Národní knihovna ČR
16.06.2015 22:01