-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kolik z Nerudových fejetonů je přístupno současnému čtenáři, ať už v uceleném výboru fejetonů (několik jsem jich našla v databázi NK, ale nelze zjistit počet fejetonů, např. Co se všecko v Praze děje), nebo v různých dalších zdrojích?
Děkuji
Dobrý den,
domníváme se, že téměř všechny fejetony (feuilleton) jsou přístupny i dnešnímu čtenáři. Některé fejetony vyšly knižně v různých výborech; fejetony si ale můžete přečíst přímo i v Národních listech, kde víceméně pravidelně vycházely (Národní digitální knihovna na www.nkp.cz, systém Kramerius 3).
Nerudovy fejetony byly zprvu otištěny v Hlasu r. 1864, všechny ostatní byly otiskovány, následujícím rokem počínaje, v Národních listech. Knižně vyšel první díl Studií… poprvé 11.dubna 1876. Byl prvou dílčí realizací obsáhlého Nerudova plánu vydat knižně výbor ze svých fejetonů. Vyšlo větší množství různých výborů z díla, několika svazkové Spisy Jana Nerudy vyšly v nakladatelství Odeon, některé ze svazků obsahují mimo jiné právě fejetony (např. Sv. 33. Drobné klepy IV, Praha: Odeon, 1967. Knihovna klasiků nebo Studie, krátké a kratší. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955).
Čerpáno z: NERUDA, Jan. Studie, krátké a kratší. I. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
Žurnalistická činnost Jana Nerudy se plně rozvinula na počátku 60. let, kdy začaly vycházet české noviny. V roce 1860 vstoupil do redakce českého Času, odkud v roce 1862 odchází a stává se členem redakce časopisu Hlas; o tři roky později došlo ke sloučení Hlasu s Národními listy; tady působil jako fejetonista, literární a divadelní kritik a setrval zde až do své smrti.
Nejvýraznější oblastí Nerudovy žurnalistické tvorby jsou právě fejetony, které nejčastěji podepisoval rovnostranným trojúhelníčkem. Své fejetony shromáždil do pětisvazkového knižního výběru nazvaného Fejetony. První z pěti svazků vyšly Studie, krátké a kratší (1876), první oddíl. V tom samém roce následoval druhý oddíl Studií, krátkých a kratších. V následujícím roce byl vydán další svazek fejetonů Žerty, hravé i dravé. Na základě mnoha Nerudových cest po zahraničí vznikly dva svazky fejetonů, které zahrnují – Pařížské obrázky (1864), Obrazy z ciziny (1879).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Neruda
Do svých více než dvou tisíc fejetonů „vkládá ironii, vtip i logiku, v nichž uplatňuje svůj osobitý literární projev, v dimenzi fejetonu uvažuje o poslání národa a pokroku lidstva“.
Jakub Arbes v citaci K. Štorkána hovoří o „půltřetím tisíci“ (ŠTORKÁN, Karel. Umění fejetonu. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1979. S. 24, 32), P. Verner pak uvádí přesnou cifru 2260 publikovaných fejetonů (VERNER, Pavel. Zpravodajství a publicistika. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. S. 45)
Podstatu Nerudovy fejetonové tvorby vystihuje Ottův slovník naučný: „zájem o všecko, těkavost ode všeho ke všemu, a spojil ve svém fejetonu světový rozhled a vzdělání, bystrou vlohu pozorovatelskou, české, vřelé a silné cítění, přímý, výrazný a důsledný soud, mluvu nesmírně bohatou, odstíněnou, pružnou, kterou čerpal z lidových pramenů, i když vyvěraly na ulici.“ (Ottův slovník naučný. Díl devátý. 1998, s. 154).
Zdroj: https://is.muni.cz/th/102793/fss_b/bc_prace_male_recenze_Jana_Skacela1.pdf
Doporučujeme personální bibliografii ŠIK, Hynek, LAISKE, Miroslav. Literatura o Janu Nerudovi. Praha: Odeon, 1976., kde jsou odkazy na fejetony v NL ve věcném rejstříku.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
11.09.2015 12:48