-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jaké jsou nejvýznamnější inovace v dějinách knižní kultury?
Předem moc děkuji za odpověď.
Hezký den,
toto téma je opravdu velmi rozsáhlé, nezlobte se tedy, že v odpovědi použijeme zkratky. Pokusíme se Vám vývoj a inovace v dějinách knižní kultury alespoň nastínit. Pro hlubší pochopení tématu doporučíme v závěru několik knih.
S trochou nadsázky můžeme říct, že nutkání zaznamenávat poznatky a události o svém okolí provází lidstvo od doby, kdy „se rozhodlo“ opustit koruny stromů. První pokusy o ilustraci světa kolem nás datujeme od pravěku – např. jeskynní malby v severním Španělsku (cca 38.000 let př.n.l.) Pravěk končí vynálezem písma (zhruba 4500 př.nl. na území staroorientálních říší Blízkého Východu). Tím začíná epocha starověku a také dějiny knižní kultury. Písmo je tedy největší inovací. Moderní hláskové (fonetické) písmo vymysleli Féničané (14. – 11. stol. př.n.l.).
Zpočátku se k zapisování používali hliněné tabulky, dřevěné desky, kovové desky či voskové destičky (například žáčci v Athénách si zaznamenávaly poznámky právě na voskové tabulky). Pokud se dnes procházíme ruinami antických měst, můžeme si všimnout, že mnohé úřední dokumenty, jako jsou například zákony či vyhlášky, byly tesány do kamenných stél na veřejných místech. Občané je tak měli neustále na očích. Velmi podstatnou inovací Starověku je rozšíření papyru ze Starověkého Egypta (vynalezen cca ve 4 tisíciletí př.n.l.) Největší výhodou tohoto materiálu byla jeho lehkost a skladnost. Papyrus se ruloval do svitků, které po rozbalení mohly dosahovat až 40 metrů. Protože se díky této nové technologii rozšiřuje dovednost psaní i čtení, je potřeba svitky někam ukládat > vznikají první knihovny.
Knihovny jsou ve Starověku centry vzdělanosti. Mnohdy jde o víceúčelové budovy – například jsou propojeny s gymnásiem (tělocvičnou). Mezi nejvýznamnější knihovny starověku patří bezesporu Alexandrijská knihovna, která prý čítala až jeden milion rukopisů na papyrových (později pergamenových) svitcích! (Pro srovnání - Národní knihovna České republiky uchovává v roce 2017 přibližně 7 milionů knihovních jednotek). Tyto rukopisy rozšiřovali a dále prodávali opisovači - zaměstnanci knihovny. Další významné antické knihovny se nalézaly v Pergamu, Efesu, v asyrském městě Ninive, později také v Athénách, Římě či Konstantinopoli. Významnou inovací je vynález pergamenu = plošný materiál vyráběný z kůží zvířat (vyráběl se až do 18. století). V době náboženských bouří a nájezdů barbarů na Římskou říši bylo statisíce dokumentů navždy ztraceno. V pátém století se hroutí Západořímská říše, což způsobí obrovský společenský chaos a také velkou ránu pro knižní kulturu. Začíná temný středověk (věk víry).
V této době evropskou kulturu o mnoho set let předstihne ta asijská. Zde se již ve druhém století našeho letopočtu vyrábí tzv. ruční papír. Ten je během středověku exportován do Evropy. Ve 14.-15. století se masivně rozšiřuje i do Čech, kde posléze vznikají naše první papírny. Také technologie knihtisku je poprvé použita v Číně. Do vynálezu a rozšíření knihtisku je kniha nesmírně vzácná a drahá komodita, kterou si může dovolit vlastnit jen církev a nejbohatší světští představitelé. Knihy bývají pečlivě chráněny, jsou například připoutávány řetězem, aby nedošlo ke krádeži. Obyvatelstvo je vesměs negramotné, a tedy i lehce manipulovatelné Písmem svatým, z kterého je mu přednášeno v kostelech. Církev, kláštery a kostely jsou centry vzdělanosti. Samostatnou kapitolou tvoří univerzity, kde panuje poměrně nezávislé a na svou dobu nevídaně demokratické prostředí. „Rozmnožují se zde díla učitelů i opisy žáků, nejprve soukromě, později pomocí najatých písařů – tento systém funguje až do vynálezu knihtisku. Postupně tak začínají vznikat na univerzitách knižní sbírky, hlavně na kolejích a jednotlivých fakultách. Všeobecná univerzitní knihovna vznikla až po dlouhém vývoji a začala být přístupná širším vrstvám společnosti (a také více lidí získalo přístup ke vzdělání) na rozdíl od období uzavřených církevních knihoven. Také oproti klášterním knihovnám, kde převažovala snaha o ochranu a uchování knih, měly knihovny na univerzitách spíše studijní charakter a byly mnohem více využívány.“ Vývoj knihoven ve středověku. Wikisofia [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: (https://wikisofia.cz/wiki/V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku)
Vynález knihtisku v Evropě v 15. století je zcela jistě jednou z nejvýznamnějších inovací v dějinách knižní kultury a také jednou z událostí ohraničující konec středověku a nástup mnohem osvícenějšího novověku. Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi. Dochází k masivnímu šíření gramotnosti, kterou podporují osvícenští panovníci. Vzdělaní lidé využívají kritického myšlení a reformují církev i celou společnost. Postupně dochází k rozmachu vědy a techniky, která vrcholí průmyslovou revolucí v Anglii. V roce 1799 je vynalezen první papírenský stroj – během 19. století se rozšíří průmyslově vyráběný papír. Knihy nebývale zlevní, knihovny už nejsou jen veřejné, rozšiřují se i do domácností. Už neslouží jen k poučení, ale také k zábavě a odpočinku. Vzniká volný čas a s ním související rozvoj mnoha oblastí lidské aktivity (sport, turistika, cestování apod.) Velkou popularitu získávají časopisy a noviny rozličného zaměření. Během poměrně krátkého období je prolomeno mnoho „tabu“, která předtím několik set let většinová společnost nezpochybňovala.
Ačkoliv už má dnes kniha jako médium nemalou konkurenci, schopnost číst, psát, svobodně si vybírat informace a formulovat své názory, je a bude základním kamenem našeho kritického myšlení. A za to velkou měrou vděčíme právě rozvinuté knižní kultuře.
Další informace můžete načerpat např. z těchto děl:
BOHATCOVÁ, Miriam, et al. Česká kniha v proměnách staletí. Praha : Panorama, 1990. 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných. Praha : Karolinum, 1998. 192 s. ISBN 80-7184-163-3. (vybrané části) HLAVÁČEK, Ivan. Úvod do latinské kodikologie, dopl. vyd. Praha : Karolinum, 1994. 96 s. ISBN 3-598-11390-0 PEŠEK, Jiří. Měšťanská vzdělanost a kultura v předbělohorských Čechách 1547 - 1620 : všední dny kulturního života. Praha : Karolinum, 1993. 166 s. ISBN 80-7066-789-3.
VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s. ISBN 80-7277-312-7.
ČERNÁ, M.: Stručné dějiny knihtisku. Praha 1948.
KNEIDL, P.: Z historie evropské knihy. Praha 1989.
Vývoj psací techniky od pravěku k dnešku. Praha 1954.
ŽÁBA, Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyru. Praha 1968.
TOBOLKA, Z. V.: České knihovnictví. Praha 1925.
ŠMEJKALOVÁ, Jiřina. Kniha: (k teorii a praxi knižní kultury). Vyd. 1. Brno: Host, 2000. 240 s. Studium; sv. 5. ISBN 80-7294-005-8.
CAVE, Roderick a AYAD, Sara. Knihy: přehledné dějiny od klínového písma po elektronické čtečky. Překlad Vladimír Golombek. V Praze: Slovart, 2015. 288 stran. ISBN 978-80-7529-021-2.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
25.07.2017 10:25