-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, kde můžu nahlédnout do evidence sloužících pro hraběte Seilerna? Odkud přesně přišel na panství Lukov? Hledám rok Richter, který s hrabětem přišel na panství.
Dobrý den,
dotazy přímo na genealogie naše služba Ptejte se knihovny nezodpovídá. S dotazem se prosím obraťte na Genealogickou společnost http://www.genealogie.cz/ nebo příslušný oblastní archiv, viz http://www.ptejteseknihovny.cz/odkazy/genealogie-prameny-literatura/view .
Dotaz na hraběte Seilerna jsme před časem dělali, viz níže odkaz na archiv Ptejte se knihovny
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/rod-seilern-aspang
rod Seilern-Aspang :
- tento německý rod pochází ze Švýcarska a roku 1710 nabyl inkolát v českých zemích a 1713 říšský hraběcí stav. Na Moravě vlastnil od 20.let 18.století panství Lukov a Kralice na Hané, kde koncem 18.století postavil barokní zámek sloužící jako letní sídlo. V 70.letech 18. století zakoupil rod panství Starý Jičín a Žeranovice. Až do roku 1945 byly majetkem rodu zámky Milotice u Kyjova a Lešná u Zlína.
Mezi nejvýznamnější osobnosti patří Jan Bedřich II.(1675-1751), rakouský státník, působil jako zemský hejtman v Krajině či druhý nejvyšší dvorský kancléř.
Christian August(1717-1801),syn předchozího, činný v diplomatických službách; Josef František (1823-1868), po smrti otce se stal vlastníkem velkého počtu pozemků(např. ličovského v Dol. Rakousích, kralického a lukovského na Moravě), proslul humanitní činností na svých statcích.
Posíláme Vám odkazy na internetové stránky, kde se o historii rodu dozvíte více:
http://www.lukov.cz/data.htm - záložka "osobnosti, erby" naleznete další informace, http://www.lukov.cz/hrad/erb6.htm, http://www.starokatolici-zlin.ic.cz/kaple.html - stránka věnovaná Kapli Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele, která je zároveň hrobkou rodu Seilern -Aspang.
V Refernčním centru NK ČR je pro registrované uživatele k dispozici disketa s rodokmeny vybraných rodů a Vámi hledaný rod je tu uveden také. Končí potomky narozenými r.1949. Dále je tu uvedena literatura, z které bylo pro sestavení rodokmenu čerpáno.
Informace čerpány z publikací, dostupnýck v NK ČR:
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. -- Praha : J. Otto, 1888-1909. -- 28 sv. : il. ; 25 cm
MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník 2, aneb, Kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě : [podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví]. Vyd. 1.. Praha : Horizont, 1997. 237, 58 s. : il., portréty, erby (část. barev.).
Literatura ve fondu NK ČR:
S.13: "Vystřídalo se tu mnoho generací rodů, jejichž jména dosud nosí někteří nynější obyvatelé. Tato jména můžeme vyčíst v lukovském Urbáři z r. 1724, jako: Pavlíček, Petrla, ...", ( je možné, že by tam bylo i jméno Richter).
Zdroj: Lukov 1332-1982. 650. výročí trvání obce. Lukov: Podhoran, 1982.
MAŠEK, Petr a kol. Zámecké knihovny ve Zlínském kraji. Zlín: Krajská knihovna, 2008. (Na několika stránkách informace o rodu Seilernů.)
HOLÍK, Jiří. Hrad Lukov. Lukov: Spolek přátel Lukova, 2000.
TINKOVÁ, Daniela. Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě. Praha: Argo, 2011.
PŘÍVARA, Milan. Z dějin farnosti Lukov - Velíková. Lukov: Obecní úřad, 2003.
Lukov. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1968.
Nekešové z Landeka na lukovském panství / Vít Němec
Fryšták : [Město Fryšták], 2006.
32 s.
Z čarovného kraje : cyklus dětských básniček a vzpomínky / Marie Kopřivová - Krajčová
Lukov : RGP, 1999.
50 s. : il. ; 21 cm
Na stránkách obce Lukov jsou zmínky z historie:
http://www.lukov.cz/obec-a-okoli/historie.html
18. století
V této době drží hrad Minkvicové z Minkvicburku, kteří se však léta potýkali s obrovskými dluhy a exekucemi postupně přicházeli o části svého panství. Marně se snažili o vyrovnání narůstajících dluhů, až konečně roku 1710 dochází k dohodě a Jan Fridrich III. Minkvic prodává lukovské panství i s jeho dluhy Janu Josefu z Rotalu.
Jan Josef z Rotalu se na Lukově neudržel dlouho. Po celou dobu svého lukovského působení vedl spory s poddanými o výši odváděných daní a veřejných povinností. Vleklé tahanice a finanční potíže ho v roce 1724 (1721?) přiměly prodat Lukov vysokému dvorskému úředníkovi Janu Fridrichovi hr. ze Seilern-Aspang.
Seilernové se jako vídeňská dvorská šlechta na lukovském panství moc nezdržovali. Hrad ztrácel na významu a postupně z něho byly vrchnostenské kanceláře přemístěny dolů do vesnice, aniž byl na konci 18. století opuštěn úplně a stal se zdrojem levného stavebního materiálu. (O hradu více na www.hradlukov.cz)
Lukovem se zabývali soustavně dva učitelé, kroniky nebo jiné písemné materiály by mohly být uloženy v oblastním archivu, muzeu nebo i knihovně:
"V dlouhé řadě učitelů, působících na této škole jmenujme alespoň nadučitele Františka Kratochvíla, který jako první projevil zájem o hrad Lukov a v roce 1891 nakreslil plán hradu, a také Rudolfa Matouše (1908–1988), dlouholetého ředitele školy. Téměř padesát let svého života zasvětil vlastivědné práci, sbírání pověstí, vyprávění, ochotnickému divadlu a hlavně hradu Lukovu."
"Na východním okraji obce najdeme obklopenou parkem jednopatrovou vilu Tuskulum, postavenou v tyrolském stylu Seilerny v roce 1894. Byla určena k letnímu pobytu hraběnky. Dnes je v budově a přistavených prostorech zřízen luxusní hotel, který nabízí ubytování a služby na nejvyšší úrovni."
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
28.12.2012 13:10