-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli v České republice existují nějaké organizace (státní, neziskovky, ...) zabývající se gramostností dospělých?
Děkuji
Dobrý den,
původní význam pojmu gramotnost je dovednost číst a psát. V přeneseném významu znamená gramotnost nějakou konkrétní schopnost či dovednost, většinou duševní. Funkční gramotnost pak znamená gramotnost v kontextu, tedy vztaženou k situaci a okolnostem, v nichž se člověk nachází. Funkční gramotnost byla v rámci IALS/SIALS definována jako schopnost aktivně participovat na světě informací. Vzdělání a funkční gramotnost nejsou ale totéž.
Národní program rozvoje vzdělávání, který je určující vzdělávací politikou, hovoří o rozvoji všech složek gramotnosti. Lze je vyjádřit rovnicí: funkční gramotnost = literární gramotnost + dokumentová gramotnost + numerická gramotnost (+ jazyková gramotnost).
Klíčovými aktéry na poli informační gramotnosti v ČR jsou:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - je iniciátorem a realizátorem Národního programu rozvoje vzdělávání, který je určující politikou České republiky v oblasti vzdělávání.
Ministerstvo informatiky ČR - je iniciátorem a realizátorem Státní informační politiky. Podílí se na rozvoji počítačové gramotnosti jako zadavatel Národního programu počítačové gramotnosti.
Ministerstvo kultury ČR - věnuje se problematice činnosti knihoven, které poskytují veřejné knihovnické a informační služby.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR - určuje politiku zaměstnanosti a podílí se na organizaci rekvalifikačních kurzů.
Vzdělávací instituce - zejména školy, základní, střední, vysoké a další, včetně institucí zabývajících se celoživotním vzděláváním. Na všech stupních realizují vzdělávání rozvíjející informační gramotnost.
Knihovny - slouží jako brána k informacím pro občany, jako informační centra, pořádají kurzy rozvoje informační gramotnosti, kurzy práce s informacemi, umožňují svým návštěvníkům přístup k informačním zdrojům, přístup na internet.
Nestátní neziskové organizace - rozvoj občanské společnosti a rozvoj informační gramotnosti spolu úzce souvisejí. Informačně gramotný občan se může aktivně účastnit života v informační společnosti. Nestátní neziskové organizace působí zejména v oblasti vzdělávání, např. SPRIG (Společnost pro rozvoj informační gramotnosti).
Soukromé firmy jako zaměstnavatelé, realizátoři vzdělávacích kurzů a zároveň instituce, které mohou ovlivňovat tvorbu národních politik.
ČR se účastnila mezinárodního srovnávacího projektu IALS (rok 1994, Mezinárodní studie funkční gramotnosti dospělých - International Adult Literacy Survey), resp. jeho druhé vlny SIALS (Second International Adult Literacy Survey), na jaře roku 1998.
Funkční gramotnost je koncept, který slouží k měření efektů vzdělávání a formulování vyplývajících doporučení ke změně/úpravě vzdělávacích obsahů.
Gramotnost lze tedy rozdělit:
- Komunikační dovednosti: číst s porozuměním, písemně vyjadřovat myšlenky, mluvit tak, aby druzí rozuměli, aktivně naslouchat, kriticky pozorovat
- Rozhodovací dovednosti: užívat matematických znalostí k řešení problémů a komunikaci, činit rozhodnutí, plánovat činnost
- Interpersonální dovednosti: spolupracovat v týmu, obhajovat své názory a zájmy, ovlivňovat a chápat jiné, řešit konflikty a umět vyjednávat, vést druhé
- Dovednosti celoživotního učení: mít odpovědnost za své učení, uvědomovat si a hodnotit sám sebe, učit se vlastním zkoumáním, užívat informačních a komunikačních technologií
Důležitou součástí funkční gramotnosti je také schopnost dorozumět se v cizím jazyce, a to především v angličtině, která je v současné informační společnosti jazykem určujícím (zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií). Schopnost dorozumět se anglicky, ale také dalšími světovými jazyky, je v České republice výrazně nižší než ve většině vyspělých zemí.
Čerpáno z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0401/0401007.html
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development) je světová organizace sdružující v současné době 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, které projevily zájem a splnily podmínky stanovené pro členství v OECD. Česká republika je členem OECD od prosince roku 1995,což jí mj. umožňuje účastnit se mezinárodní mnohostranné spolupráce členských zemí OECD v oblasti vzdělávání.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má své zástupce v nejdůležitějších řídících orgánech spadajících pod Direktorát pro vzdělávání, konkrétně ve Výboru pro vzdělávací politiku (EDPC), v Řídící radě Centra pro inovace ve vzdělávání (GB CERI) a v Řídící radě programu institucionálního řízení vysokých škol (GB IMHE). Zástupci MŠMT se rovněž účastní zasedání řídících rad dvou nejvýznamnějších projektů, jichž se Česká republika účastní. Jsou to: Řídící rada projektu PISA (GB PISA) a Řídící rada projektu PIAAC (GB PIAAC). Zástupci resortu se dále účastní zasedání pracovních skupin projektů a programů, do nichž je Česká republika zapojena.
OP VK podporuje projekty zaměřené na vzdělávání dospělých v oblasti financí či práva. Rovněž je možné podpořit vzdělávání v oblasti ochrany spotřebitelské či práci s moderními technologiemi.
Konkrétně výzva vychází z mezinárodního výzkumu OECD, který se zabývala kompetencemi dospělých. Z výzkumu vyplynulo, že je potřeba zlepšit úroveň jak funkční, tak i čtenářské a numerické gramotnosti.
Konkrétně v případě právního vzdělávání se jedná o zlepšování povědomí v oblasti práv a povinnostech každého občana. V oblasti finanční gramotnosti poté budou podporovány projekty vzdělávání v oblasti předcházení dluhové pasti, exekucím či osobním bankrotům. Kontakt:
Redakce CYRRUS ADVISORY, a.s. Radomír Věntus, @ radomir.ventus@cyrrusadvisory.cz , T: +420 538 705 750.
Zdroj: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/newsletter-operacniho-programu-vzdelavani-pro-5?lang=1&ref=m&source=email
Projekt SIALS probíhal od ledna 1997 do prosince 1998 a byl zaměřen na zjišťování funkční gramotnosti dospělé populace. Za funkční gramotnost je považována schopnost člověka aktivně participovat na světě informací. Projekt SIALS navázal na první velký srovnávací výzkum funkční gramotnosti provedený v letech 1994 – 1996 v osmi zemích (Francie, Nizozemí, Kanada, Německo, Polsko, Švédsko, Švýcarsko a USA). Projekt byl podporován významnými světovými organizacemi(OECD, UNESCO, EUROSTAT) a odborně veden Statistics Canada a ETS Princeton. Hlavním koordinátorem pro ČR byl prof. Petr Matějů.
SIALS zkoumal jednotlivé prvky funkční gramotnosti, tj. 3 dimenze:
Literární gramotnost:
Schopnost nalézt a porozumět informacím z textů, které nejsou určeny jako primární informační zdroje (texty v novinách – úvodníky, komentáře, eseje, texty v časopisech, publikacích apod.). Umět si vybrat z textu podstatné, porozumět těmto informacím a umět s nimi správným způsobem nakládat. Tento požadavek je o to složitější, že mnoho autorů různých textů se nevyjadřuje dostatečně přesně a srozumitelně. Literární gramotnost je tedy rovněž schopnost umět vytvářet srozumitelné texty a další informační zdroje.
Dokumentová gramotnost:
Schopnost nalézt a porozumět informacím obsaženým v konkrétním dokumentu (jízdní řád, návod k obsluze, příbalový leták, žádost o vydání dokladu…)a schopnost na tyto informace adekvátně reagovat (pochopit dopravní spojení, postupovat podle návodu, správně určit dávkování a vzít v úvahu kontraindikace, doplnit chybějící údaje, vyplnit formulář apod.). Vzhledem k rychlému rozvoji nových technologií a častější inovaci výrobků je stále více nutné "umět si s novým výrobkem poradit sám" a umět využít všechny jeho funkce pouze na základě informací obsažených v manuálech či nápovědách.
Numerická gramotnost:
Schopnost pracovat s číselnými údaji, schopnost aplikovat ve správném pořadí matematické operace a schopnost tyto údaje a výsledky provedených operací správně interpretovat. Fatální následky nedostatku numerické gramotnosti můžeme pocítit například po konzumaci léků či potravin s prošlou záruční lhůtou.
V ČR měl výzkum SIALS ověřit, zda: funkční gramotnost lze chápat jako kontinuum, kde lze umísťovat jedince podle schopnosti orientovat se v informacích a nakládat s nimi (lidé bez (nebo s nízkou) funkční gramotností jsou rizikoví)
Čerpáno volně z: MATĚJů, Petr. Funkční gramotnost dospělých. Praha : Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1998.
Funkční gramotností se zabývá Sociologický ústav AV ČR. Funkční gramotností se rozumí schopnost orientovat se ve světě informací, tedy schopnost vyčíst z různých typů zdrojů vhodné a správné informace a následně tyto informace správně použít. Druhá vlna mezinárodního výzkumu funkční gramotnosti dospělých, které se zúčastnila i Česká republika (u nás asi 3 100 občanů). Data v naší zemi byla sbírána pod velmi přísným dohledem kanadského koordinátora celého výzkumu.
Celkem se zúčastnilo 23 zemí; pokud sledujeme výkony Čechů, od jiných zemí se příliš neliší. Zajímavé je ale, jak se liší výsledky mezi samotnými Čechy. Muži dopadli celkově lépe, literární výkon ale v oblasti literární není výrazně lepší než u žen.
Čerpáno z příspěvku do časopisu Květy, 23.4.1999.
Další zdroj: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=343&lst=118
Výchova a vzdělávání
--
Národní knihovna ČR
22.04.2015 09:36