Je skutečně hlavním důvodem toho přenosu slova "páteř" z Otčenáše na "tu strukturu z obratlů" podobnost mezi korálky růžence a jednotlivými obratly? ---- Zcela laicky bych nabídl hypotézu, že se na tom přenosu významně podílel rozhodující význam modlitby Otčenáš (v evangeliích doložená Ježíšova odpověď na otázku :Jak se máme modlit?") ve struktuře duchovního života křesťana: Otčenáš (no a možná i modlitba podle růžence) (obojí = Pateř) je TOU základní osou na které závisí a o kterou se opírají všechny části duchovního života. ... A z toho pak plyne odpověď na otázku: Jak nazveme TU základní osu na které závisí a o kterou se opírají všechny části těla?

Dobrý den,

děkujeme za Váš příspěvek, nicméně jsme nenalezli žádnou informaci, která by Vaší hypotézu potvrdila. Prameny se shodují na tom, že pojmenování "páteř" bylo přeneseno na věci, které se podobají spojeným kuličkám růžence, tedy i na hřbetní část kostry složenou z obratlů. Podrobněji níže:

Páteř - stč.: modlitba otčenáš, z lat. pater noster na začátku té modlitby, pak i jiné modlení, hlavně růženec. Latinsky pater noster označuje nejprve samu modlitbu. Když se stalo zvykem modlit se více Otčenášů za sebou, odpočítávaly se na kuličkách z růžového dřeva, navlečených na provázcích. Proto paternoster označovalo každou kuličku v růženci. Odtud byl snadný přechod k tomu, aby paternoster označovalo růženec celý, a toto označení se udrželo, i když se od 12. stol. střídají v růžencové modlitbě Otčenáše a Zdrávasy. V takovém růženci se neříkalo paternoster kuličkám všem, ale jen velkým, při kterých se modlí Otčenáš. Koncem 15. století se vyskytuje pro růženec název pater. Odtud se pochopí jak české páteř (hanácky páteřek), tak i plurálové jméno, staročesky páteře, moravsky patěrky, slovensky pa(n)cerky pacierky pátriky, ale i "šňůry korálů" (slovensky paternica); pak je páteř vše, co je podobno růženci, řada něčeho s tvrdými zaoblenými výstupky. Tytéž významy má z češtiny přejaté polské pacierz (též kulička růžence, perla), hornolužicky pacér, dolnolužicky pasér (mj. též obratel, plurál paśerje = páteř). Vyvinul se i význam "řada(vůbec), množství něčeho" (např. Šla napřed, za ní jiných dlouhý páteř).

Zdroj: Machek, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Str. 437-438. ISBN 80-7106-242-1.

Páteř (15. stol.) - ve staročeštině znamenalo otčenáš, modlitba vůbec, růženec, od lat. pater noster. Poté přeneseno na další věci, které se podobají spojeným kuličkám růžence (perly na niti, řada vůbec apod.), především pak na hřbetní část kostry složenou z obratlů. Viz také páternoster (výtah s nepřetržitým pohybem, oběžný výtah) - kabinky výtahu jdou dokola jedna za druhou jako kuličky růžence.

Zdroj: Rejzek, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). Praha: Leda, 2015. Str. 500. ISBN 978-80-7335-393-3.

Podobnost růžence s páteří zmiňují také:

* Holub, Josef, ed., Lutterer, Ivan, ed. a Lyer, Stanislav, ed. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 2., rozš. vyd. Praha: SPN, 1978. Str. 335. Odborné slovníky.
* http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7084
* http://klub.slovniky.cz/clanek/pater-a-paternoster

Dobry den, dekuji za supr osvetleni, hlavne toho paternosteru, to jsem nikdy nechapal. Mam dotaz odkud se vzalo to slovo modlit, modlitba. Podle postaty veci a take kouknutim na anglicke pray je to prosba. Ale jak by slovo prosit souviselo se slovem modlit? Dekuji

Dobrý den,

Český etymologický slovník (2012) vysvětluje původ slov modlit se, modlitba následovně:
Modlit se, modlitba, modlitební, modlitebna, pomodlit se, vymodlit si. Všeslovanské - p. modlic´ (sie), r. molíť (sja),s./ch. moliti (se), staroslovanské móliti (se), vše ve významu 'prosit' (bez zvratné část.) i 'modlit se' (zvratné). Praslovanské *modliti (se) je přesmykem z *molditi, které odpovídá lit. maldýti téhož významu, což je opětovací sloveso od melsti téhož významu. Příbuzné je ještě německé melden 'hlásit', arménské malthcem 'prosím', chetitské maltai 'prosí', vše od indoevropského *meldh-, asi ve významu 'obracet se hlasem (k bohu)'.

Opravdu se tedy jedná o slovo odvozené od slova s významem prosit. Spojitost těchto slov je ovšem po začtení se do textů většiny modliteb dosti zřejmá. Většina modliteb je totiž koncipována jako prosba k Bohu.

Zdroj:REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 2., nezměn. vyd. Voznice: Leda, 2012. 752 s. ISBN 978-80-7335-296-7.